Ve dnech 13. a 14. listopadu 2025 se v prostorách Teologické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích (TF JU) konal již 9. ročník České a slovenské islamologie. Pořadatelem bylo Centrum pro studium evropského islámu TF JU, záštitu poskytuje také Slovenská spoločnost pre štúdium náboženstiev. I jako minulý rok se zde sešlo mnoho islamologů a badatelů, kteří mezi sebou přátelsky debatovali, doplňovali se a vyměňovali si zajímavé podměty z praxe. Vše probíhalo v přátelském a klidném duchu, ale nezapomínalo se ani na profesionalitu, která byla vždy přítomna.
V první den konference přítomné badatele a návštěvníky krátce přivítal společně s proděkanem pro vědu a výzkum Tomášem Machulou organizátor celé akce Martin Klapetek. Proděkan Machula jménem fakulty poděkoval přítomným za účast a připomněl v rychlosti historii této konference. Vzpomínal na počáteční iniciativu, vůči níž byli mnozí kolegové skeptičtí, a zdálo se, že téma islámu patně nebude mít větší úspěch. Tendence se však ukázala být opačnou, a díky tomu se letos koná již devátý ročník tohoto setkání. Poděkoval také Martinu Klapetkovi za jeho pořadatelské úsilí, které nese zřejmé plody.
První sekci konference, která probíhala v anglickém jazyce, zahájil indolog a islamolog Dušan Deák (FF UK v Bratislave) s tématem: Abrief look into a multilingual local: what do Sufi terms convey in a premodern Indian text? Rozjímali jsme nad textem, který v sobě ukrýval spoustu zajímavých podmětů a díky tomu, a samozřejmě i skvělému přednesu, po konci přednášky padaly zajímavé dotazy k tématu. Dalším řečníkem byl Američan se slovenskými kořeny Christopher Helton, který se svým humorem a tématem: Fortean and paranormal phenomena in contemporary Islam, zaujal nejednoho posluchače.
Druhou sekci zahájil Hessan Habibi Doroh z Austrian Deffence Academy s tématem Tablighi Jamaat in Iran. Borderless Fraternity with Global Ambitions. Hovořil s přehledem a osobní zkušeností o rozsáhlé íránské skupině Tablighi Jamaat, která má globální dosah. Po panu Hessanu Doroh následovala krátká turecko-osmanská vsuvka Vladimíra Bízika (FSS MU) a Denisy Sari (UO). Pan doktor Bízik začal tématem současného Turecka a jeho politického nacionalismu (Beyond Islamism: Reactionary Nationalism in Turkish Politics AKP- Muslim Brotherhood/ Ennahda: Pragmatism Over Ideology). Popsal narativ okcidentalismu na západ jakožto „výsledek nemravnosti“ (result of immorality), nebo sílu náboženství (islámu) jakožto politického nástroje. Paní magistra Denisa Sari navázala tématem Osmanské symboly a metafory na turecké cestě za strategickou autonomií. Poukazovala na symboliku dobití Konstantinopole sultánem Mehmedem II. a přirovnání Turecka k červenému jablku, jakožto tureckému symbolu s dlouholetou tradicí. Vysvětlila také, že neosmanismus využívá geografii a historii jako politický nástroj, což dokládají například znovu hojně užívaná historická hesla jako „Turecko je větší než Turecko“.
Druhý den konference zahajoval pan doc. Josef Kraus (FSS MU) reflexí dvanáctidenní války mezi Izraelem a Íránem. Zajímavá byla například připomínka stálého narativu o vítězství, kterým Írán interpretoval vývoj válečné situace i navzdory vysokým škodám po útoku Izraele. Překvapil nás všechny i vtipným propagandistickým videem iránského režimu. Bylo to krátké animované video stylizované do stavebnice Lego, které znázorňovalo bombardování Izraele nebo jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem (je dostupné zde). Pan docent, stejně jako minulý rok, svým velmi charismatickým projevem zaujal celé posluchačstvo a vyvolal živou debatu. V roli řečníka jej poté vystřídal Attila Kovács (FF UK v Bratislave). Navázal příspěvkem nazvaným Na cestě do ráje: posmrtní osudy Qásema Solejmáního v šíitské viziuální reprezentaci. Popisoval „okamžik mučednictví“ a symboliku „křídel mučedníků“, které jsou v islámské vizuální reprezentaci inovací. Třetí sekci konference zakončoval Marek Čejka (AMBIS VŠ) reflexí třetího pokračování Izraelsko-palestinského konfliktu, které trvá od 7. října 2023. I přes to, že pan docent byl lehce nachlazený, zvládl přednášku bez jakýkoliv chyb a dokázal v rychlosti odpovídat i na položené otázky. Vysvětlil aktuální vývoj, ukázal statistická čísla z bojů a také účastníkům přiblížil vizi amerického prezidenta Donalda Trumpa pro palestinskou cestu k samostatnosti.
Čtvrtá sekce byla zaměřena na post-Asadovskou Sýrii a její výzvy, kde Josef Lenč (FF UCM) představil možnosti a limity islámské demokracie v kontextu Sýrie. Lenka Hrabalová navázala novinářským pohledem na otázku kurdské komunity či decentralizaci syrského politického systému.
Pátá a šestá sekce probíhala paralelně. Šestá sekce, na které jsem byl přítomen já, byla naplněna demografickými a sociologickými poznatky různých badatelů. Michal Pečený (FF ZČU v Plzni) se zabýval demografickou analýzou vybraných zemí z Osy odporu. Zuzana Rendek (FHS UK) hovořila o druhé generaci muslimek ve východní Evropě a jejich postojích k zahalování. Vysvětlila pojmy sociálního a morálního těla a nošení šátku z perspektivy přechodových rituálů. Obohacujícím prvkem byly citace výzkumných rozhovorů, které jsme si mohli přečíst a vidět přímo reakce respondentek. Poslední přednáška, na které jsem mohl být přítomen, byla Veroniky Sobotkové (FF ZČU v Plzni). Zvolila pozoruhodné téma: Život a smrt na muslimském hřbitově: mezi normou a každodenností. Paní doktorka posluchače obohatila o pestrost pohřebních tradic v muslimské tradici. Na velkém počtu fotografií ilustrovala, jak se v různých zemích zvyklosti proměňují. Upozornila na problematiku kriminality a „čarodějnictví“ v hřbitovních komplexech: dle muslimské tradice na hřbitovech přebývají nejhorší džinové, a proto zde může návštěvník nezřídka narazit také na osoby, které se mu budou snažit bránit při vstupu do komplexu, nebo se ho budou ale snažit ochránit prostřednictvím některé rituální praxe.
Nemohl jsem se sice zúčastnit poslední sekce konference, ale i tak jsem odcházel nadmíru obohacen o množství nových poznatků. Devátý ročník „České a slovenské islamologie“ ukázal, jak důležité je téma islámu a islámské tradice, obzvláště v nynější napjaté době. Islamologická konference, kterou pořádá Teologická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, je skvělou platformou pro badatele, kteří mají možnost si mezi sebou vyměnit své odborné poznatky, navázat spolupráce a prohloubit přátelské vztahy. Účast doporučuji ale také studentům bakalářských a magisterských oborů, kteří s problematikou přicházejí do styku. Všichni se těšíme na desátý ročník konference, který se (doufejme) uskuteční příští rok v podobném termínu.
Psali jsme v Dingiru:
Dingir 4/2001: Současný islám.
Dingir 4/2014: Reformní hnutí uvnitř i vně islámu.
Související příspěvky:
Dobrý den, děkuji za pozitivní reakci na naši akci. S pozdravem Martin Klapetek