Ve dnech 16. a 17. října 2025 se v aule Husitské teologické fakulty Univerzity Karlovy uskutečnila již třetí konference Alternativní spiritualita. Program konference (letošní je k dispozici zde) se každoročně soustředí na rozmanité podoby alternativní spirituality současnosti stojící mimo hájemství tzv. tradičních náboženství – a to zvláště na „new age“, (novo)pohanství a (neo)šamanismus, ale rovněž na související jevy a podmnožiny těchto velkých proudů (např. UFO náboženství, psychedelickou spiritualitu, ženskou spiritualitu, alternativní medicínu a mnoho dalších). Předmětem zájmu je i vliv a širší kontext těchto fenoménů v tradičních náboženstvích, nových náboženských hnutích, západním esoterismu či populární kultuře. I letos, stejně jako v předchozích ročnících, se setkání badatelů uskutečnilo v atmosféře, která byla zároveň profesionální a dělná, ale také neformální a přátelská.
Ačkoli několik ohlášených přednášejících muselo svou účast kvůli nemoci či zahraniční cestě na poslední chvíli odřeknout, pořadatelé pružně zareagovali a program zůstal pestrý a podnětný.
V první den konference účastníky krátce přivítala za organizační tým a pořadatelskou fakultu religionistka Zuzana Kostićová, aby záhy předala slovo děkanovi fakulty Jiřímu Vogelovi. Ten zdůraznil význam spolupráce mezi pracovišti na národní i nadnárodní úrovni a důležitost mezioborových forem výzkumu, které považuje za nezbytné pro badatelský pokrok. Vyjádřil svou radost z toho, že také Husitská teologická fakulta je platformou pro setkávání různých přístupů ve studiu náboženství, ať už z perspektivy teologie, religionistiky, sociologie, psychologie a dalších disciplín a umí je vzájemně propojovat.
Potleskem a zaujatou diskusí, která pokračovala i v čase přestávky, byla oceněna úvodní zvaná přednáška Davida Václavíka (Filozofická fakulta Masarykovy Univerzity). Provedl účastníky proměnami alternativní religiozity od roku 1989, a tak zasadil současné fenomény do kontextu a souvislostí vývoje (nejen) české společnosti jako celku.
Velký ohlas měly příspěvky věnované komunitním rituálům, a zejména pak jejich genderovým aspektům, který přinesl nejen teoreticky zajímavé příspěvky, ale i náčrt budoucí spolupráce mezi několika badatelkami z různých českých a slovenských akademických pracovišť. Mezi nejvýraznější momenty, troufám si říci, celé konference patřil příspěvek Heleny Dyndové (Filozofická fakulta Karlovy Univerzity), který pojednal fenomén ženské spirituality (ženských kruhů apod.) jako výsledek společenského emancipačního procesu „zdola“. V následných diskusích byl účastníky hodnocen nejen jako inspirativní, ale dokonce jako převratný v náhledu na sledovaný jev. Živou diskusi ale vyvolaly též například příspěvky Danijely Jerotiević (Fakulta sociálních a ekonomických věd Univerzity Komenského v Bratislavě), Jana Kapusty (Filozofická fakulta Západočeské univerzity v Plzni) Marty Kolářové (Fakulta humanitních studií Karlovy Univerzity), Matouše Mokrého (Katedra filosofie a religionistiky Univerzity Pardubice) či Hynka Bečky (Institut sociální antropologie Maxe Plancka v Halle). Avšak všechny prezentace byly kvalitní, dobře zpracované i přednesené. Ocenit je třeba také práci moderátorů, kteří se postarali o důsledné dodržování časů přednášek.
Počet a pestrost zastoupených oborů a pracovišť s každým ročníkem konference roste. Letošní ročník přinesl rekordní účast slovenských kolegů mezi přednášejícími i posluchači a navýšil se také počet zástupců Univerzity Palackého v Olomouci. Mezi novinkami programu zaujaly především panely o digitálním náboženství a o novopohanství, které otevřely další perspektivy pro budoucí výzkum. V závěru konference nechyběla ani rovina performativní, a sice referát o praktickém workshopu nástrojů performativní estetiky. Ten pro studenty religionistiky vytvořily a zrealizovaly Helena Dyndová (FF UK) a Hana Magodoňová (Fakulta výtvarných umění, Vysoké učení technické v Brně).
Konference Alternativní religiozita 2025 tak opět potvrdila, že jde o živé a otevřené fórum pro odborníky, kteří se zabývají současnými podobami náboženství mimo hlavní proudy, a současně o místo, kde se vědecká práce potkává s kolegiální podporou a inspirací, která překračuje hranice států, pracovišť a oborů studia. Nezbývá než se těšit na příští ročník, který bude hostit Západočeská univerzita v Plzni.
Psali jsme v Dingiru:
Výběr tematických čísel Dingiru:
| Dingir 3/2019: Nenáboženká spiritualita (obsah a vybrané texty zde). | Dingir 4/2020: Psychedelická spiritualita (obsah a vybrané texty zde). |
| Dingir 1/2023: Konspirace a náboženství (obsah a vybrané texty zde). | Dingir 2/2023: Co přišlo po hnutí Nového věku? (obsah a vybrané texty zde). |
| Dingir 2/2024: Náboženství, klimatická změna a environmentalismus (obsah a vybrané texty zde). | |
Kompletní přehled tematických vydání časopisu Dingir naleznete zde. Vydání do roku 2019 včetně jsou plně dostupná online.
Související příspěvky:
