Ujgurové jsou turkický národ tradičně vyznávající sunnitský islám, usazený převážně v čínské oblasti Sin-ťiang (menší populace žijí také v Kazachstánu, Kygzyzstánu, v Rusku a na Ukrajině). Především v Číně dlouhodobě čelí diskriminaci a kulturní persekuci, která se v posledních letech stupňuje. Psali jsme o tom již dříve například zde, další související články jsou pak uvedeny pod tímto příspěvkem. Do pracovních táborů a věznic s nelidskými podmínkami byly poslány již stovky tisíc, možná až na milion příslušníků tohoto etnika. Přesná čísla však k dispozici nejsou. Obvykle čínský režim viní Ujgury z extremismu a terorismu.
V roce 2014 zadrželo Thajsko přes 300 Ujgurů prchajících z Číny. V roce 2015 pak 109 osob proti jejich vůli deportovalo zpět, což vyvolalo mezinárodní protesty. Dalších 173 Ujgurů, převážně žen a dětí, bylo převezeno do Turecka. Zbylých 53 Ujgurů zůstalo v thajských detenčních zařízeních, kde žádali o azyl. Od té doby pět z nich zemřelo, včetně dvou dětí. Obhájci lidských práv a rodiny zadržovaných tvrdí, že podmínky v detenčních centrech byly nelidské. Ujguři byli drženi v izolaci, bez kontaktu s rodinami, právníky či mezinárodními organizacemi.
Minulý týden deportovalo Thajsko zpět do Číny další skupinu čítající nejméně 40 ujgurských osob (patrně pouze mužů). Ve čtvrtek to potvrdili thajští i čínští představitelé. Ujguři se ve snaze deportaci zabránit minulý měsíc veřejně obrátili na Organizaci spojených národů s odůvodněním, že v Číně jim hrozí opět vězení a smrt. Přes varování zástupců OSN, že návrat zadržovaných Ujgurů do Číny by představoval vážné porušení lidských práv, se deportace uskutečnila.
Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk uvedl minulý čtvrtek, že je to hluboce politováníhodné. „Nyní je důležité, aby čínské úřady zveřejnily informace o jejich pobytu a zajistily, že s nimi bude zacházeno v souladu s mezinárodními standardy lidských práv,“ uvedl.
Deportaci ostře odsoudil také americký ministr zahraničí Marco Rubio: „Thajsko násilně vrátilo nejméně 40 Ujgurů do Číny, kde nemají zaručena žádná práva na spravedlivý proces a kde Ujguři čelí perzekuci, nucené práci a mučení.“ Rubio se již při svém lednovém slyšení v Senátu zavázal, že se pokusí přesvědčit Thajsko, aby Ujgury nevyhošťovalo. Ve čtvrtečním prohlášení na webových stránkách ministerstva zahraničí uvedl, že thajská akce porušuje mezinárodní dohody o lidských právech a je v rozporu s dlouhodobou tradicí ochrany zranitelných skupin obyvatel v Thajsku.
Thajské úřady na čtvrteční tiskové konferenci v Bangkoku uvedly, že je Čína ujistila, že muži nebudou trestně stíháni ani jinak poškozeni. Podle thajského místopředsedy vlády a ministra obrany Phumthama Wechayachaie se všichni deportovaní pro návrat rozhodli dobrovolně poté, co jim byl předložen čínský dokument potvrzující jejich repatriaci a zajišťující, že budou moci normálně žít. Navzdory těmto tvrzením mezinárodní pozorovatelé upozorňují na časté porušování práv Ujgurů v Číně, včetně zadržování v internačních táborech, kde podle zpráv bývalých vězňů dochází k mučení, nucené práci, a dokonce k úmrtím.
Podle dostupných informací byla skupina mužů převezena na letiště Don Mueang, odkud čínská letecká společnost China Southern Airlines dopravila deportované do čínské provincie Sin-ťiang, kde žije většina Ujgurů. Čínské velvyslanectví v Bangkoku ve čtvrtek potvrdilo, že 40 čínských občanů, kteří dříve do Thajska vstoupili nelegálně, bylo deportováno zpět do Sin-ťiangu. Podle čínských úřadů byli tito muži v Thajsku zadržováni více než deset let kvůli „složitým mezinárodním faktorům“.
Thajské úřady zveřejnily video, na kterém údajně někteří z mužů vystupují z letadla. Jednoho z nich objímala žena s vážným výrazem, zatímco kolem nich stálo několik fotografů a kameramanů. Další zveřejněné snímky ukazují muže při jídle nebo při lékařských prohlídkách za přítomnosti neidentifikovaných úředníků. Fotografie ze samotného odletu z Thajska však zveřejněny nebyly. A také o pravosti ostatních fotografiích je možné spekulovat. Nejasnosti panují také kolem počtu skutečně deportovaných osob. V detenčním centru v Bangkoku bylo drženo celkem 53 Ujgurů. Neportováno nebylo pět z nich, protože si odpykávají tresty za pokus o útěk z detence. Není tedy jasné, proč čínské úřady oficiálně potvrdily pouze deportaci 40 osob a co je se zbývajícími osobami.
Ujgurská otázka představuje pro Thajsko dlouhodobé diplomatické dilema, protože země balancuje mezi Čínou, svým největším obchodním partnerem, a Spojenými státy, svým tradičním vojenským spojencem. Čína označuje Ujgury za teroristy, aniž by v konkrétních případech poskytla důkazy. Aktivisté i západní představitelé tvrdí, že deportovaní muži byli nevinní a uprchli, protože jim v Číně hrozí pronásledování pouze na základě etnicity. Utajovaná jednání o deportaci byla obnovena po nástupu thajské premiérky Paetongtarn Šinavatrové, jejíž otec, bývalý premiér Thaksin Šinavatra, udržuje blízké vztahy s čínskými představiteli. Podle informací agentury AP začala thajská vláda tajně plánovat deportaci těchto Ujgurů v prosinci loňského roku – měsíc po setkání Šinavatrové s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem.
Podle zprávy Religion News Service.
Obrázek vygenerován pomocí umělé inteligence (DALL·E) na základě popisu vytvořeného v spolupráci s ChatGPT.
Související příspěvky:
