Náboženství na cestách: Rumunské kláštery

Při cestování po Rumunsku je prakticky nemožné nenarazit na nějaký klášter. Mnohé z pravoslavných monastýrů jsou cílem nejen zbožných poutníků, ale i turistů a zájemců o kulturní památky. To se týká především monastýru Voroneț a dalších starobylých malovaných klášterů v Bukovině, jež jsou na seznamu Světového dědictví UNESCO, ale třeba i nově (po r. 1993) vybudovaný klášterní komplex ve stylu tradiční dřevěné maramurešské architektury v obci Bârsana v severovýchodním Rumunsku. Ale klášterům se turisté nevyhnou, ani když nejsou přímo cílem jejich cesty. A povšimnou si, že jde často buď o zrekonstruované starší stavby, nebo o zcela nové komplexy, umístěné nezřídka právě na turisticky významných místech. A to nikoliv primárně jako atrakce, ale skutečně jako obydlí pro rostoucí mnišské komunity.

Podle oficiálních statistik bylo v roce 2013 v Rumunsku 531 klášterů (278 mužských a 253 ženských) a dalších 190 mnišských komunit (mnichů a mnišek bylo v tomto roce dohromady 8 831). To je pro srovnání více než ve stejné době v celém Rusku. A možná jich od té doby ještě několik přibylo. Obnovují se či staví i nové farní chrámy (celkem jich je v zemi více než 1 600). To vše koresponduje s růstem deklarované religiozity (církevní příslušnosti i náboženské praxe) v rumunské společnosti po pádu komunistické režimu. Podle Gallupova Globálního indexu náboženství a ateismu (GIRA) se k náboženskému vyznání roce 2013 hlásilo 89 % rumunské populace (o něco více než v roce 2005), čímž se Rumunsko celosvětově zařadilo na šesté místo (před Keňu, Irák nebo Afghánistán). Podle censu z roku 2021 je zemi věřících 85 %, avšak 14 % občanů na otázku neodpovědělo (lidí bez vyznání, ateistů a agnostiků bylo celkem 0,8 %).

Monastýr Bârsana (pro zvětšení klikněte na obrázek)

Poustevna svatých Apoštolů v národním parku Călimani, nedaleko geologické rezervace Doisprezece Apoştolu (Dvanáct apoštolů).

Stále ještě ne zcela dokončený klášter Svaté Trojice v sedle Prislop (zákl. kámen položen v r. 1999), v turistickém středisku mezi pohořím Maramureš a Rodnei (neplést s monastýrem Prislop, jedním nejnavštěvovanějších poutních míst v Rumsku, východně od Temešváru).

Znovuobnovený mužský klášter Zesnutí Bohorodičky (po roce 1994) v lesích v severorumunském pohoří Rarau z 16. století.

Fresky na chrámu sv. Jiří v ženském klášteře Voroneț z 15. stol., „Sixtinské kaple Východu“ (jižní Bukovina)

Náhledové foto: Toacă (simantron) ke svolávání mnišek monastýru Bârsana k bohoslužbám (originál zde).

Použité zdroje:

Scott M. Kenworthy, „The Eastern Traditions Today: Russian and Romanian Orthodox Monasticism“, in The Oxford Handbook of Christian Monasticism, Oxford University Press 2020, s. 590-605.

Mădălina Giușcă, „Religious tourism and pilgrimage at Prislop Monastery, Romania: motivations, faith and perceptions”, Journal of Studies and Research in Human Geography, Vol. 14, No. 1, 2020, online zde.