Církev římskokatolická na rozdíl od všech ostatních křesťanských církví si nárokuje postavení subjektu mezinárodního práva. Je absolutistickou monarchií s voleným vládcem, jímž je papež. Kardinálové mají v diplomatickém protokolu pozici následníků trůnu. V čele Římské kurie je papežem jmenovaný kardinál státní sekretář. Tento jeho titul nesouvisí se státem Vatikán, který má své vedení. Svatý stolec, tedy papež spolu s kurií má diplomatické zastoupení u států, přičemž jeho diplomaté se označují jako nunciové. Státy mají zastoupení u Svatého stolce. Česká republika má v Římě dva velvyslance. Jeden ji zastupuje u Italské republiky a druhý u Svatého stolce, Republiky San Marino a maltézského řádu.
Méně je známo, že v římskokatolickém prostoru je ještě jeden další kvazistátní subjekt. Je to Suverénní vojenský hospitální řád sv. Jana v Jeruzalémě, na Rhodu a na Maltě, zkráceně označovaný jako řád johanitů nebo maltézských rytířů. Ten nemá kromě exteritoriálních budov žádné vlastní území, ale udržuje diplomatické styky se státy včetně Česka, vydává pasy a poštovní známky. Uvádí se, že má dva občany. Postavení občanů však nemají členové řádu.
Počátky řádu se datují od roku 1099, tedy do doby, kdy se schyluje ke křížovým výpravám. Původní bratrstvo poskytovalo ochranu a péči poutníkům do Jeruzaléma. Jejich špitál byl schopen se starat až o dva tisíce nemocných. 15. února 1113 papež Paschalis II. potvrdil bratrstvo jako církevní řád. Řehole řádu johanitů, potvrzená 1137, obsahovala prvky benediktinské i augustiniánské řehole, slib chudoby, celibátu, poslušnosti, povinnosti ochraňovat věřící, pomáhat potřebným a bránit Jeruzalém před muslimy. Dnes se řád věnuje humanitární a charitativní činnosti.
Řád má v Evropě rozsáhlý systém zdravotnických zařízení, především v Německu, kde provozuje osm nemocnic a desítky specializovaných zařízení pro seniory a center hospicových služeb a paliativní péče. Maltézští rytíři také poskytují základní i akutní zdravotní péči v mnoha dalších zemích světa, které bojují s epidemiemi, čelí následkům přírodních katastrof nebo válečných konfliktů, například v Libanonu.
V Česku má řád velkopřevorství, tedy nejvyšší stupeň organizace. Sídlí v Praze na Velkopřevorském náměstí. Jako v jiných zemích může mít profesní rytíře, kteří skládají řeholní sliby chudoby, čistoty a poslušnosti, žijí tedy v celibátu a jsou plně zasvěceni činnosti řádu. Pouze z nich se volí nejvyšší vedení řádu. Zároveň se předpokládá příslušnost ke šlechtickým rodům. Ostatní příslušníci se označují jako obedienční rytíři. Ti mají své rodiny a svou osobní aktivitu a pouze se podílejí na řádové činnosti. Řád má rovněž své duchovní. S řádem spolupracuje spolek Maltézská pomoc.
V souvislosti s rozepřemi v maltézském řádu a kolem něj nemá jeho česká obedience velkopřevora. Zastupuje ho obedienční rytíř Johannes Lobkowicz z mělnické sekundogeniturní větve lobkowiczkého rodu v roli prokurátora a kancléře.
Papež František podle nedávných zpráv jmenoval 13. června 2022 novou prozatímní hlavu johanitů po nenadálé smrti dosavadního místodržícího velmistra. Novým místodržícím se sídlem v Římě se do budoucí volby řádného velmistra stal Kanaďan Fra’ John T. Dunlap. Od roku 2017 je to již čtvrtý představitel řádu. Papež od něj očekává, že ve spolupráci s aktuálním patronem řádu, kardinálem Silvanem Tomasim provedou požadovanou reformu řádu a zajistí jeho budoucí stabilitu.
Papežské jmenování nemá oporu v řádových zákonech. Papež uplatnil svou absolutní moc v církvi a ve svém dekretu připomněl zásahy předchozích papežů do vnitřního řízení řádu. Poukázal na pokračující ústavní patovou situaci. Zdůraznil nutnost vrátit řád nezbytnou cestou obnovy k věrnosti původnímu charismatu.
Dunlap se narodil v roce 1957 v Ottawě v Kanadě. Po studiích na univerzitě v Nice absolvoval Ottawskou univerzitu, poté získal titul doktora práv na univerzitě v Západním Ontariu. Univerzita Johna Cabota v Římě mu udělila čestný doktorát v oboru veřejných služeb. Je advokátem přijatým do advokátní komory státu New York a advokátem a právníkem advokátní komory provincie Ontario. Specializoval se na právo obchodních společností a imigrační právo. Jako mezinárodně uznávaný právník je od roku 1997 právním poradcem Stálé pozorovatelské mise Svatého stolce při OSN. V roce 2008 složil slavné řeholní sliby jako první americký člen.
Neklid v maltézském řádu a kolem něj souvisí s tím, že papež hned na počátku své služby odvolal z funkce prefekta Apoštolské signatury, tedy nejvyššího tribunálu Církve římskokatolické, amerického kardinála Raymunda Lea Burkeho (*1948). Jmenoval ho do méně významné funkce patrona maltézského řádu. Burke v této funkci spolu s kardinály Meisnerem, Brandmüllerem a Caffarrou poslal r. 2016 papeži dopis, ve kterém společně s nimi žádal objasnění dubií, tedy pochybností ohledně papežových výroků umožňujících jistou liberalizaci duchovní péče o lidi z civilně rozvedených církevně platných manželství. Burke je pokládán za vůdce ultrakonzervativního křídla v církvi a takto usměrňoval i řád svěřený jeho péči.
S podporou u Burkeho sesadil velmistr Fra’ Matthew Festing velkokancléře řádu Albrechta von Boeselagera, jemuž dával za vinu, že při rozdělování řádové humanitární pomoci v Myanmaru byly lidem poskytovány rovněž antikoncepční prostředky snad včetně prostředků abortivních. Když sesazený velkokancléř popřel, že by k tomu docházelo, a nepodrobil se, byl z řádu vyloučen.
Papež František se Boeselagera zastal. Když Festing nechtěl své rozhodnutí odvolat, vyzval ho papež k resignaci. Jeho nástupce Giacomo dalla Torre del Tempio di Sanguinetto udělal kroky k urovnání vztahů se Svatým stolcem, ale po necelých dvou letech v čele řádu zemřel.
František jednal se zástupci řádu, v němž pořád nezavládl klid a jednota. Na jeho podnět se Boeselager vrátil do řádu i ke své funkci v něm. Papež se vyslovil, že bere rozhodování o potřebné reformě řádu do svých rukou. V rámci církve mu johanité jako řeholní řád nemohou vzdorovat. Papežova moc v kterékoli části církve (provincii, diecézi, farnosti, řádu apod.) je nejvyšší, plná, přímá a bezprostřední. Na druhou stranu však jsou maltézští rytíři suverénním subjektem mezinárodního práva a odpůrci reformy se svrchovanosti řádové generální rady a řádové vlády dovolávají.
Vše nasvědčuje tomu, že se autoritativní model církevní správy se bude paradoxně muset prosadit v zájmu reformy a v zájmu omezení vlivu stoupenců autoritativního modelu církve.
Náhledový snímek nového představeného johanitů Johna T. Dunlapa ze zdroje zde.
Psali jsme v Dingiru:
Téma čísla 2/2005 „Nová hnutí v římskokatolické církvi“
Související články:
