V pátek 13. května v poledne Vatikán oficiálně oznámil, že dosavadní olomoucký arcibiskup Jan Graubner byl jmenován arcibiskupem pražským. Stává se tím nejen ordinářem pražské arcidiecéze, ale i metropolitou české církevní provincie. Ta se pokrývá víceméně s historickým územím Čech. Kromě pražské arcidiecéze zahrnuje čtyři diecéze označované jako sufragánní, českobudějovickou, plzeňskou, litoměřickou a královéhradeckou.
Postavení pražského arcibiskupa jako metropolity je tradiční církevní funkcí známou v západní i ve východních církvích. Metropolita v latinské části katolické církve stojí mezi místními biskupy a papežem. Dnes však již jejich funkce není tak významná. Metropolitů je přes pět set. Na našem území jsou dva, český a moravský (resp. moravskoslezský).
Pražský metropolita má na rozdíl od olomouckého navíc čestný titul primas český. Ten však není spojen s žádnou pravomocí. Prakticky je to označení arcibiskupů, metropolitů města, ve kterém byli korunováni panovníci. Tento titul se nevztahuje na Česko jako celek, ale pouze na Čechy.
Graubner se stává třicátým sedmým pražským arcibiskupem. Jejich linie začala Arnoštem z Pardubic, který byl dvacátým sedmým pražským biskupem a byl povýšen na arcibiskupa. České království tehdy bylo významné, protože český král byl zároveň císařem Svaté říše římské. Pražský stolec existuje od 10. století a první na něm seděl biskup Dětmar. Bývá však označován jako stolec svatovojtěšský podle druhého pražského biskupa Vojtěcha (982–996).
Dnešní organizační struktura většinové západní či „latinské“ části římskokatolické církve je založena spíše na statutárních biskupských konferencích, jejichž území se až na několik výjimek pokrývá s hranicemi států. Předsedou České biskupské konference je Jan Graubner, který získává přesunem do Prahy, kde sídlí administrativa ČBK, silnější pozici. Také tím, že má sídlo v hlavním městě a že odtud má snadnější přístup i k politikům. Sídlo arcibiskupů je možná symbolicky na Hradčanském náměstí v bezprostřední blízkosti Pražského hradu. Spojení s politickou sférou vyjadřuje i zmíněná pozice primase, již arcibiskupovi udělil císař Svaté říše římské Ferdinand II. roku 1627 Obnoveným zřízením zemským.
V současnosti je právní pozice Církve římskokatolické stejná jako ostatních křesťanských církví a jiných náboženských společností. Zdědila z minulosti pozici církve registrované, kterých je v současnosti čtyřiačtyřicet. Je z nich největší. Jmenovitě se k ní v posledním sčítání lidu přihlásilo 741 019 obyvatel. Ke katolické víře či příslušnosti se počítá dalších 235 834 osob. Jde tedy celkem o devět procent obyvatel (českých občanů a dalších osob s trvalým bydlištěm v České republice).
Dosavadní pražský arcibiskup Dominik Duka podal ke dni 26. dubna 2018 povinnou resignaci. Papež František ji přijal a vyzval ho, aby ve službě setrval do dalšího rozhodnutí. V jiných případech, např. při resignaci Františka Radkovského na službu prvního plzeňského biskupa roku 2014, nebyla resignace přijata a biskup sloužil ve své diecézi dál. Po dvou letech však Radkovského vystřídal současný biskup Tomáš Holub. V případě Prahy se dala očekávat brzká výměna ve funkci, ale až na konci čtvrtého roku od resignace Duka oznámil, že bude vystřídán, a to do konce června. V pátek 13. května v poledne bylo sděleno jméno nového arcibiskupa. Teď bude brzy oznámen termín jeho intronizace.
Dukovo vystřídání po tak dlouhé době je výrazem značných rozpaků Svatého stolce. Charles Daniel Balvo měl po tři a půl roku na postu apoštolského nuncia čas provádět šetření, které vede nakonec k odeslání tří jmen, u nichž hraje roli i pořadí, do Vatikánu. Tam posuzuje návrh Kongregace pro biskupy a v případě arcibiskupa, metropolity církevní provincie se k němu vyjadřuje i Státní sekretariát. Nebylo však snadné najít vhodného kandidáta, který by měl potřebnou kvalifikaci (doktorát církevního práva nebo teologie) a důvěru ostatních biskupů a kněží své diecéze. Během hledání jsou dotazováni i směrodatní laici.
Jan Graubner je přechodným řešením, protože k 29. srpnu příštího roku je povinen na službu pražského arcibiskupa resignovat i on. To platí pro všechny biskupy katolické církve, i když to nemá velký vliv na její gerontokratické uspořádání. Papeži Františkovi bude letos osmdesát sedm let a jeho zdravotní stav v poslední době není příznivý.
Graubnerovým odchodem do Prahy se uvolňuje olomoucký arcibiskupský stolec. Ze tří biskupských sídel na Moravě budou po nedávném úmrtí ostravsko-opavského biskupa Františka Lobkowicze volná dvě, s tím, že třetí, brněnské je obsazeno biskupem, který již vzhledem k věku resignoval a čeká na vystřídání. Personální situace církve na Moravě a v naší části Slezska se stává neúnosnou. Nový apoštolský nuncius Jude Thaddeus Okolo bude mít s obsazením stolců velkou práci. V Čechách se k závazné abdikaci na biskupský stolec blíží jeden ze čtyř sufragánních biskupů, litoměřický Jan Baxant.
Personální výměna může být i změnou koncepce. Ti, kdo čekali, že se do výběru pro Prahu osobně vloží papež František a že se nespokojí jen s podpisem připraveného dekretu, očekávali nebo spíše přáli si na pražském stolci Tomáše Holuba, který se jeví jako blízký současné papežské linii. Jan Graubner totiž nevypadá jako příliš odlišný od dosavadního arcibiskupa, i když ve funkci předsedy ČBK podle vyjádření církevního historika Rudolfa Vévody začal vyvažovat některé Dukovy problematické projevy. V kontrastu s konzervativními kruhy doporučil očkování proti covidu-19. Část kněží a laiků se vyjádřila proti němu.
Nový primas má jiné politické sympatie. Na rozdíl od Duky podporuje křesťanské demokraty a představuje konzervativní, lidový, regionální katolicismus. Nebude zřejmě podporovat Istanbulskou úmluvu, rovnost lidí různých partnerských preferencí ohledně možnosti uzavřít manželství. I když se jeho sympatie kloní k současné pro-unijní vládě, nebude rozhodně sdílet liberální hodnoty silně zastoupené v orgánech EU. Nelze od něj očekávat ani aktivní přístup ohledně případů pohlavního zneužívání.
Graubner je osobně uměřený, skromný a je orientovaný spíše na vnitrocírkevní otázky. Nebude pravděpodobně vstupovat do vysoké politiky a sotva na to nebude mít v krátkém funkčním období, jež má před sebou, dostatek času. Jeho kondice a přízeň ve Vatikánu rozhodnou o případném delším působení. Hledání kandidátů blízkých papeži Františkovi bude nadále nesnadné a bude obrazem nepříznivého postavení římských katolíků v české společnosti.
Náhledový snímek ze zdroje zde.
Související článek (otvírejte myší a stisknutím klávesy Ctrl):
Znamená nový nuncius v Česku blízké jmenování pražského arcibiskupa?