Nespoutaná milost

Mirabai Starr, Nespoutaná milost. Jak žít s intenzivní i něžnou moudrostí mystiček, Praha: DharmaGaia 2022.

Mirabai Starrová (*1961) vyučovala filosofii a světová náboženství na University of New Mexico v americkém Taosu. Přeložila do současné angličtiny díla španělských mystiků Jana od Kříže (1542–1591) a Terezie z Ávily (1515–1582) a anglické mystičky Juliany z Norwiche (1342–1416). Je také autorkou knihy komentářů k pravoslavným ikonám Williama Harta McNicholse (*1949) Mother of God Similar to Fire (Matka Boží Podobná ohni). Ve svém prvním zcela autorském díle Caravan of No Dispair (Karavana, která nezoufá) se zabývala propojením mystiky s tématy umírání a truchlení.

Mirabai Starrová. Zdroj: DharmaGaia.

Její nejnovější kniha Nespoutaná milost (v originále Wild Mercy) s podtitulem „Jak žít s intenzivní i nežnou moudrostí mystiček“ vyšla v roce 2019, ale vydání v českém jazyce se dočkala až letos. Kniha deklaruje záměr být tapisérií příběhů a úvah propojující témata ženské spirituality s mystikou – především abrahámovských náboženství, ale nejen jich.

Autorka vypráví příběhy žen-mystiček z minulosti, přičemž se nedrží žádných konfesních hranic. Setkávají se tu vedle sebe islámská mystička Rabía, Juliana z Norwiche, Terezie z Ávily, autorčina jmenovkyně indická světice Mirábáí, Nevěsta z Písně Písní nebo Marie, matka Ježíšova.

Nespoutaná milost však nehledí pouze do minulosti, spíše naopak. Ještě více ji zajímá současnost a budoucnost. Vedle mystiček starověku a středověku tak potkáváme relativně neznámé ženy, z velké části autorčiny přítelkyně nebo známé. Jejich životní osudy a duchovní prožívání jsou líčeny jako neméně strhující než osudy a prožitky starých „klasiček“.

Pro knihu je charakteristický „nespoutaný“ náboženský synkretismus – autorka používá pojmy z judaismu, křesťanství, buddhismu, hinduismu, domorodých amerických tradic i současné alternativní spirituality. Kniha zároveň odráží duchovní život autorky samotné, která prvky všech těchto proudů ve svém životě spojuje.

Přestože je zde silný vliv východních náboženství, domorodých tradic i alternativní spirituality, nelze se zbavit dojmu, že autorka má mimořádný emocionálně silný vztah k abrahámovským náboženstvím a jejich symbolice. Boha ve své knize označuje nejčastěji slovem Miláček, ale například také Bohyně.

Mirabai Starrová ve své knize klade důraz na přítomnost božství ve světě, v každodenním životě, ve hmotě, v tělesnosti. Jednoznačně a záměrně protežuje imanentní rozměr božství oproti transcendentnímu. Zároveň se ale odmítá považovat za panteistku.

Z těchto pozic kritizuje například advaita-védantu, zejména její moderní západní formu, tzv. neoadvaitu (viz zde a zde) jako příliš abstraktní a transcendentní. Podobně je velmi kritická i vůči „zákonu přitažlivosti“ a ideologii pozitivního myšlení („mysli na to, co chceš, a ono se to stane“) a klade důraz na nepoznatelnost, neuchopitelnost a tajemnost božství, stejně jako na to, že utrpení, smutek a pády do lidského života neodmyslitelně patří.

Podle Mirbai Starrové není smyslem mystiky transcendovat lidské bytí (tělo a osobnost), nýbrž naopak prožívat život naplno jako člověk, se vším radostným i strastným co přináší. Vzhledem k příklonu ke světu, který Starrová chápe jako posvátné Boží Stvoření, knihou prostupují i silné ekologické akcenty. Mirabai Starrovou tak lze přiřadit k autorům „spirituality stvoření“, jako jsou Matthew Fox nebo Niel Douglas-Klotz. Kromě ekologických témat je kniha plná i dalších aktuálních témat, které rezonují současnou západní společností, jako je feminismus, gender, rasismus, migrace nebo sociální nerovnost.

Nepřehlédnutelným prvkem Nespoutané milosti je znovu se vracející téma smrti, ztráty blízkého člověka a truchlení. Autorka totiž přišla o svou dceru, která ve čtrnácti letech zemřela při autonehodě. Sama předtím prošla nesnadnou životní cestou. Narodila se do americké židovské rodiny, její rodiče ale byli spíše panteisté, věnující se ekologickému zemědělství. Ve třinácti letech začala mít mystické prožitky následkem náhodného požití psychedelické látky, od čtrnácti let až do dospělosti byla zneužívána duchovním vůdcem v náboženské komuně v horách Nového Mexika.

Nespoutaná milost pozoruhodným způsobem propojuje abrahámovská náboženství, především v jejich mystických, ezoterních a heterodoxních akcentech, s dalšími tradicemi, zejména s buddhismem a hinduismem. Z hlediska výkladového rámce světa jsou dominantní holistické ideje současné alternativní spirituality („new age“). Tyto spirituální motivy jsou zároveň neoddělitelně setkány s ekologickým, feministickým a politickým aktivismem, stejně jako s životními příběhy „obyčejných“ žen.

Pozoruhodné je i výtvarné zpracování obálky knihy ve stylu pestrobarevné koláže, jejíž autorkou je americká umělkyně Erin Currierová (*1975) a kterou převzalo i české vydání.

Psali jsme v Dingiru:

téma New AgeDingir 6 (2), 2003 (text celého čísla).

téma Nenáboženská spiritualita, Dingir 22 (3), 2019 (upoutávka a několik článků).

Související články:

Immediatisté ve světě i u nás

Židovská dharma

Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments