Náboženský svět v roce 2021

Následující výběr událostí právě uplynulého roku 2021 i jejich interpretace je nutně subjektivní. Doplnění a upřesnění jsou vítána v komentářích pod tímto článkem.

V české společnosti klid

Pouze v jedné ze tří největších českých církví – v Církvi českobratrské evangelické – došlo ke změně ve vedení. Synod zvolil 21. května synodním seniorem Pavla Pokorného, dosavadního faráře sboru v Praze-Střešovicích. – V římskokatolické církvi je stále ještě očekáván nový pražský arcibiskup; úřad od roku 2010 zastává Dominik kardinál Duka, v dubnu 2018 ale musel kvůli dovršení 75 let papeži nabídnout svou rezignaci. Od té doby je hledán jeho nástupce. – A v Církvi československé husitské byl patriarchou zvolen už na třetí funkční období Tomáš Butta. Stalo se to 19. června 2021. – Nové vedení má ale Ekumenická rada církví: 23. listopadu se jejím předsedou stal biskup Slezské církve evangelické augsburského vyznání Tomáš Tyrlík, první místopředsedkyní superintendentka Evangelické církve metodistické Ivana Procházková a druhým místopředsedou biskup Marián Čop z Evangelické církve augsburského vyznání.

Změnu jsme nezaznamenali ve vedení židovských ani muslimských obcí. Podle zprávy z 9. června registrovala Federace židovských obcí 874 projevů antisemitismu v roce 2020; z toho bylo 98 % nenávistných postojů projevených na internetu. Za rok 2021 ovšem data ještě nejsou k dispozici. – Situace v registraci antiislámských projevů je jiná. Vladimír Sáňka, místopředseda výkonné rady Ústředí muslimských obcí, k tomu autorovi tohoto textu 4. ledna 2022 napsal: „„Muslimové u nás nevedou nějaký seznam útoků proti nim. Některá z jejich organizací dokonce útok na mešitu ani neohlásí. Za rok 2021 tedy u nás nedošlo k žádné větší události, o které by se psalo. Velmi časté jsou však nenávistné protiislámské projevy na internetu a také verbální útoky na veřejnosti, které jsou vedeny především proti muslimkám, které se zahalují.“

Počet 42 registrovaných církví a náboženských společností se roku 2021 nezměnil. Dosud nevyřešena je žádost o registraci Náboženské společnosti Slované (byla podána již 21. 5. 2020). Loňského roku (11. ledna) přibyla žádost o registraci Křesťanské církve esejské; ani v případě této církve ale letos nepadlo rozhodnutí.

V obvykle bouřlivé části náboženské scény, mezi novými náboženskými hnutími, pokračoval rozruch kolem církve Šinčchondži, protože zvláště mezi křesťany je odmítán její agresivní proselytismus, a nálepku „sekta“ si u některých buddhistů vysloužilo i společenství kolem Lumíra Lásky (Srdce dharmy).

Hlavní očekávanou událostí roku 2022 je zveřejnění dat, vyplývajících z „náboženské otázky“ při sčítání lidu. Z různých neoficiálních zpráv se zdá, že „na spadnutí“ je jmenování 37. arcibiskupa pražského. A také je také možné očekávat, že ministerstvo kultury rozhodne obě podané žádosti o registraci.

Ze světa přicházejí i dramatické zprávy

Za nejvíce charakteristické pro právě uplynulý rok považuji propojení náboženství a pandemie. Na jedné straně se nejrůznější náboženská společenství dobře přizpůsobila situaci, alespoň některé svoje aktivity přesunula na internet a vyslovovala se pro odpovědné chování během pandemie, na druhou stranu náboženství hraje velkou roli i v opozičních postojích: v odmítání očkování a protipandemických opatření i v konspiračních narativech o pandemii. (O vztahu náboženství a pandemie pojednává téma Dingiru 1/2022; časopis vychází 15. března 2022.)

V roce 2021 pokračovalo na některých místech světa neoficiální, ale přesto velmi pevné spojení „trůnu a oltáře“ (o tomto tématu tzv. náboženského nacionalismu více v Dingiru 4/2021); na „trůnu“ přitom obvykle „sedí“ konzervativní populisté. V těchto případech bývají v sázce občanské a náboženské svobody: připomeňme situaci v Polsku, v Rusku (s tvrdým pronásledováním svědků Jehovových), v Indii (s represemi v některých státech vůči muslimům, v jiných vůči křesťanům), v Myanmaru (s represemi vůči Rohingům a dalším etnickým – v případě Rohingů i náboženským – menšinám). Ve Spojených státech naopak skončilo spojenectví populistického prezidenta s konzervativními evangelikály letošním nástupem nového prezidenta.

Ohniska mezináboženského napětí a pronásledování kvůli náboženské příslušnosti vesměs zůstala: tlak na křesťany a příslušníky původních náboženství ze strany muslimů v subsaharské Africe (Nigérie, Somálsko, Eritrea), vykonávaný i takovými organizacemi jako Islámský stát, je setrvalý. Podobně stále špatné je postavení náboženských menšin v některých muslimských zemích, například v Libyi, Jemenu, Íránu či Pákistánu. Výrazně se situace zhoršila v sousedním Afghánistánu: poměry symbolicky reprezentuje fakt, že spolu s vlnou uprchlíků opustil Afghánistán i poslední Žid. Kvůli nedostatku informací je nepředstavitelné pronásledování v komunistické Severní Koreji; jen občas proniknou zprávy o pronásledování tamních křesťanů, o příslušnících jiných náboženství zprávy chybí úplně. Více se roku 2021 hovořilo o pronásledování muslimských Ujgurů v komunistické Číně. To je samozřejmě dobře, ale zdá se, že špatné zprávy o Ujgurech zastínily podobně špatné zprávy o pronásledování čínských křesťanů, tibetských buddhistů nebo stoupenců náboženského hnutí Fa-lun-kung.

Z množství náboženských vůdců, kteří roku 2021 zemřeli, připomeňme alespoň korejského vůdce neocharismatického evangelikalismu, pastora Davida Yonggi Cho (14. září), a jihoafrického emeritního arcibiskupa Desmonda Tutu (26. prosince), bojovníka proti apartheidu.

Lze něco považovat za dobrou zprávu světového významu? Osobně vítám náznaky, že snad skutečně došlo k rozhodujícímu obratu v politice Vatikánu ve věci kriminálního zneužívání ze strany kněžích a ve věci finančních machinací. Za jakýsi odlesk toho druhého snad lze považovat satisfakci, které se dostalo emeritnímu arcibiskupovi Róbertu Bezákovi od papeže při jeho návštěvě Slovenska. A také papežovu cestu do Iráku a projevení citlivějšího přístupu vůči náboženským, etnickým a snad i sexuálním menšinám a vůči sociálním otázkám.

Náhledová fotografie: V den svých 85. narozenin se papež František setkal ve Vatikánu s uprchlíky. Foto: Vatican Media.