Kdo byl Siddhártha Gautama, jinak zvaný Buddha Šákjamuni? Proč existuje tolik forem, které ho zpodobňují? Odkud se vzalo tolik různých buddhistických tradic? Na tyto a další otázky se pokouší odpovědět expozice Buddha zblízka pořádaná Národní galerií Praha ve spolupráci s curyšským muzeem Rietberg. Expozice se nachází v budově Valdštejnské jízdárny a obsahuje téměř 200 děl – převážně sochařských a malířských, avšak nechybí také díla literární. Ta všechna ilustrují, jak se buddhistické umění v průběhu dob formovalo. Expozice poběží až do 24. 4. 2022.
Výstava Buddha zblízka není pouze o tom, jak se buddhistické umění měnilo a formovalo, ale rovněž zájemcům nabízí také stručnou, digitálně zpracovanou historii buddhismu, která dává zájemcům základní informace o tom, jak se tento nábožensko-filozofický systém šířil do různých částí světa a kde postupně nabýval svého vlivu. Kurátoři expozice hned v úvodní části výstavy představili tuto přehlednou, digitálně zpracovanou historii buddhismu, jakož i jeho formování v jeho třech hlavních podobách – buddhismu théravádového, mahájánového a nakonec vadžrajánového. Nechybí zde ani digitálně zpracovaná mapa, ve které návštěvníci mohli spatřit šíření buddhismu z Indie do dalších okolních asijských zemí až na Západ.
Typy děl, které je na výstavě možné vidět, jsou tedy převážně různá sochařská a malířská díla. Tyto exponáty vznikaly od 2. do 20. století našeho letopočtu. Co se týče námětů, můžeme zaznamenat různá impozantní vyobrazení historického Buddhy či zobrazení arhatů a bódhisattvů. Výstava podává návštěvníkům povědomí o tom, jak se zobrazení klíčových buddhistických motivů v historicko-geografickém kontextu měnilo. Kurátoři díla přehledně rozmístili a přidali do různých částí výstavy i zvukové efekty, které pro návštěvníky vytváří někdy až tajemnou atmosféru. Dále je možné vychutnat si i působivost různých modelů znázorňujících buddhistické stúpy, které ve skutečnosti slouží jako relikviáře.
Velkou raritou je japonský svitek z přelomu 17. a 18. století, který zobrazuje Buddhův život. Je zpracovaný do podoby japonského malířského stylu. Patnáctimetrový svitek obsahuje 24 výjevů z života historického Buddhy spolu s doprovodným kaligrafickým textem. Za pozornost dále stojí i socha stojícího Buddhy, která pochází z Gandháry (oblast dnešního Pákistánu a východního Afghánistánu). V tomto pásmu vznikalo tzv. gandhárské umění, které je někdy označováno jako indo-řecké. Na soše je tedy vidět vliv římsko-řeckého umění a rovněž i vlivy, které obsahují prvky z indického umění.
Nechybí zde ani část věnovaná působení buddhismu v České republice, jejíž vývoj pro potřeby expozice okomentoval přední český buddholog Jiří Holba. Ke spatření jsou tak obrazy s buddhistickou tématikou od českých autorů a rovněž i fotografie od Františka Drtikola, které jsou svým obsahem velmi působivé. U západních děl, která obsahují buddhistickou tématiku, můžeme spatřit pochopitelný vliv západního umění. Velmi půvabné jsou také fotografie, kde je zachycen Václav Havel se 14. dalajlamou, který se po svém exilu do Indie velmi zasadil o popularizaci buddhismu na Západě a mezi českou laickou i buddhistickou veřejností se stále těší velké oblibě.
Výstava tedy nabízí velmi pozoruhodnou sbírku, v níž lze zahlédnut krásy buddhistického umění, které se formují již přes dvě tisíciletí. Návštěvník si také může z expozice odnést mnoho poznatků o tom, kde se učení Buddhy zrodilo, čím se ovlivnilo a co světu přineslo a dále přináší. Celé vyznění expozice cílí k tomu, aby si z něj návštěvník odnesl pocit klidu a pohody (většina vyobrazených soch působí velmi klidně až radostně), atmosféru mystického tajemna, ale i úžasu nad tím, jak i vzdálenější civilizace ve světě vytvořili tato pozoruhodná díla, která svým poselstvím až do dnešní doby uchvacují mnoho zájemců o buddhismus.
Protože, jak praví jedno z hlavních poselství historického Buddhy Šákjamuniho: „Přestaň činit zlo, nauč se konat dobro, očisti vlastní srdce: to je učení probuzených.“
Všechny fotografie: Národní galerie Praha.
Psali jsme v Dingiru:
téma Buddhismus v české společnosti, Dingir 15 (1), 2012, text celého čísla je zde.
Související články: