V úterý 13. dubna začal letošní Ramadán. Potrvá do 12. května. Začíná podle našeho kalendáře pokaždé o jiném datu. Muslimové, a podobně i Židé, se drží lunárního kalendáře. My nazýváme dvanáct úseků roku měsíci, ale s Měsícem na obloze už nemají nic společného. Podle islámského kalendáře trvá měsíc od novu do novu. Protože měsíční cyklus neboli synodický měsíc trvá přibližně dvacet devět a půl dne, střídají se v lunárním kalendáři měsíce o devětadvaceti a třiceti dnech. Dvanáct takových měsíců dává rok kratší než rok solární (podle oběhu Země kolem Slunce).
Ramadán (ve starších českých pramenech podle turecké výslovnosti ramazán) je devátým měsícem roku. Po celý tento měsíc se zachovává půst (podle arabské terminologie saum). Je míněn jako akt víry, je výrazem očisty, prohloubeného sebepoznání, obnovy víry a připomenutí Boží moci.
V době půstu se vynechává od východu do západu Slunce jídlo a pití, kouření a sexuální aktivity. Muslimové se více modlí, studují Korán, někteří si na celý měsíc nebo aspoň jeho část berou volno od práce. Povinně se postí lidé od dosažení patnácti let věku do šedesátého roku života. Od půstu jsou osvobozeny ženy menstruující, těhotné, kojící a v šestinedělí, nemocní lidé, a též lidé cestující na dlouhou vzdálenost.
Je tradicí vyhýbat se v této době rozptýlení, vyvarovat se hněvu, pomluv, vulgární mluvy, lží, závisti a podobných nectností. Je čas k urovnání sporů a špatných vztahů. Ramadán je chápán jako měsíc radosti a má být obdobím, kdy se muslimové navštěvují, jsou k sobě laskaví a vlídní, jsou štědří k těm nejpotřebnějším a upevňují svou sounáležitost rozšířenou podobou pěti povinných denních modliteb. Na večerní jídlo po západu Slunce zvané iftár zvou někteří muslimové své neislámské přátele.
Potíže s dodržováním předpisů nastaly v době, kdy se islám rozšířil daleko od geografické oblasti svého původu, tedy z Arabského poloostrova, který je blízko rovníku a délka dne a noci se tam příliš nemění. Pokud připadne Ramadán na naše letní období, je blízko severního polárního kruhu, na severu Aljašky, Kanady, Grónska, Norska, Švédka, Finska a Ruska Slunce nad obzorem prakticky po celý den. Za polárním kruhem vlastně den trvá půl roku a noc stejně. Místní islámské autority musí pravidla půstu této situaci přizpůsobit.
Půstem o Ramadánu se připomíná první zjevení Muhammadovi. Záznamem série těchto zjevení probíhajících po třiadvacet let, ponejprv uchovávaných ústně vznikl Korán. Nejprve byl obsah nebeské Knihy zjeven jako celek (arch)andělovi Džibrílovi (odpovídajícími židovskému a křesťanskému Gabrielovi) a pak dál Muhammadovi, verš po verši počínaje prvními pěti verši. Mělo se to odehrávat napřed v jeskyni Hirá v hoře Džabal an-Núr (Hoře světla) poblíž Mekky. Pozdější zjevení měl Muhammad přijmout v Medině. Kapitoly Koránu nejsou uspořádány podle tradičně uváděného pořadí zjevení, nýbrž podle délky. Kromě úvodní kapitoly od nejdelší po nejkratší.
Kolem pandemie covidu-19 vznikla otázka, není-li přijetí injekce očkovací látky porušením půstu. Autority islámu v západním světě očkování podpořily. Safiya Khalidová, členka městské rady ve městě Lewiston v americkém státě Maine se vyslovila, že potřebujeme více komunikace. Sama dostala první dávku vakcíny a druhou přijme v průběhu ramadánu. Vyjádřila se: „Můžeš to udělat a chránit svou komunitu a svou rodinu.“
V newyorském obvodu Staten Island tamní mešita zajistila podání tisíce dávek vakcín. Tamní imám a islámský kaplan newyorské policie Tahir Kukaj řekl, že o vakcínách slyšel nejrůznější mylné představy a někteří lidé mají tendenci věřit spíše nesmyslům než faktům. Ochrana ostatních je základním učením islámu a Kukaj řekl, že muslimové mají dělat co mohou, aby zachránili životy. Očkování je způsob, jak toho dosáhnout.
Vyjádřili se i učenci v tradičně islámských zemích. Saudskoarabský velký muftí šejch Abdulaziz Al Šejch a nejvyšší náboženský vůdce islámu v Libanonu, velký muftí šejch Abdul-Latif Derian se vyslovili, že přijetí vakcíny proti koronaviru neznamená porušení půstu.
Náhledový snímek ze zdroje zde.
Související příspěvky: