Antisatanistická panika od 60. do 90. let minulého století napáchala mnoho škody hlavně v západních společnostech (o jednom z tragických případů jsme psali zde). V 90. letech začala pomalu ustupovat, od roku 2017 ale zažívá obnovu jako součást konspiračního mýtu QAnon.
O jak živý a aktuální materiál se jedná, prokazuje současná aféra rappera, známého pod jménem Lil Nas X (*1999), který 26. března zveřejnil píseň Montero (Call Me by Your Name). Ve videoklipu jsou použity prvky lidového zpracování křesťanských příběhů o ráji, pekle, andělech a démonech. Při příležitosti uveřejnění písně a videoklipu vyzdobilo umělecké studio MSCHF 666 párů bot značky „Nike“ symboly pěticípé hvězdy a odkazem na slova z evangelia podle Lukáše 10:18 („Viděl jsem, jak satan padá z nebe jako blesk“). Do těchto „satanských bot“ má být také vstříknuta tekutina, obsahující lidskou krev.
Jak bylo možné očekávat, píseň i „satanské boty“ vzbudily bouřlivé reakce. Například republikánská guvernérka amerického státu Jižní Dakota Kristi Lynn Noemová napsala v této souvislosti na Twitteru: „Jsme v zápase o duši našeho národa. Je třeba bojovat tvrdě. A je třeba bojovat chytře. Musíme zvítězit.“ – Ještě zajímavější je žaloba, kterou firma Nike podala na studio MSCHF. Je příznačné, že když studio MSCHF nabídlo roku 2019 k prodeji „ježíšovské boty“, žaloba podána nebyla. V bouřlivých reakcích znovu ožily mýty antisatanistické paniky minulého století.
Tato panika zachvátila nejdříve americkou náboženskou scénu: především mezi křesťany se hojně prodávaly knihy o údajné existenci a působení satanistických sekt. Probíhaly také diskuse v kostelích i v křesťanských médiích. V této části veřejnosti rezonovaly v 80. letech zvláště knihy Michaela Warnkeho Prodavač satana a Laurel Rose Willsonové Satanovo podzemí. Přestože oba tito autoři byli redaktory křesťanského časopisu Cornerstone usvědčeni ze lži, paniku to nijak neomezilo. Zasáhla i sekulární části západních společností (především v USA, ale silně i v celém anglosaském světě), a totiž předpokladem existence dalekosáhle rozšířeného jevu „satanistického rituálního zneužívání dětí“. V rozpoznání tohoto údajného zločinu jako hlavní příčiny obtíží svých klientů se do antisatanistické paniky velmi účinně zapojili psychoterapeuti, sociální pracovníci a vychovatelé. Zvláště vlivnou postavou se stal kanadský psychiatr a psychoterapeut Lawrence Pazder, autor bestselleru Michelle vzpomíná (z roku 1980).
V 90. letech začala panika pomalu, ale velmi pomalu odeznívat. Proběhla bouřlivá odborná debata o psychickém syndromu falešných vzpomínek (do češtiny též překládáno jako „syndrom falešné paměti“), jímž byly nejen vysvětleny takové „vzpomínky“, jaké měla Michelle a stovky dalších údajných obětí, ale také odhaleny neetické metody psychoterapeutů, zaměřených na „satanistické rituální zneužívání dětí“. Hlavní vyšetřovatel satanistických zločinů, agent FBI Kenneth V. Lanning, zveřejnil roku 1992 obsáhlou zprávu z vyšetřování svého týmu. Podle ní nebyl nalezen jediný důkaz o satanistickém rituálním zneužívání dětí ani o hrozbách ze strany „satanistických sekt“. Také někteří experti na satanismus a zneužívání dětí se přiznali k tomu, že v médiích lhali, a omluvili se.
Základní naraci antisatanistické paniky o satanistickém spiknutí, které zasahuje „nejvyšší patra“ politiky jednotlivých států, tyto posuny ovšem nemohly zlikvidovat. Panika může ustoupit, ale jak dokazuje aféra rappera Lil Nas X, nehluboko pod povrchem je pořád přítomna.
Náhledová fotografie rappera Lil Nas X: Religion News Service.
Psali jsme v Dingiru:
téma Konspirační teorie a náboženství, Dingir 19 (2), 2016, obsah zde.
článek Kateřiny Hlaváčové QAnon – hnutí amerických evangelikálů? Co je to QAnon a kdo jsou jeho stoupenci?, Dingir 23 (4), 2020, s. 110–113, upoutávka zde.
Související články: