Obří poutní festival Kumbhaméla, jehož se jednou za tři roky účastní desítky milionů hinduistů z celé Indie, se letos v dubnu koná ve městě Haridvár. Festival se koná čtyřikrát za dvanáct let pokaždé v jiném ze čtveřice měst: Haridvár (Uttarákhad), Prajágrádž (do října 2018 Allláhábád ve státě Uttarpradéš), Násik (Maháráštra) a Udždžainí (Madhjapradéš). Podle tradice se jedná o čtyři místa, kam dopadly rozlité kapky nektaru nesmrtelnosti vytvořeného z kosmického oceánu, o který se přetahovali bohové a titáni. Název je odvozen od zlatého džbánu, v němž byl nektar uchováván. První doložené zmínky o tomto svátku pochází z období vlády císaře Haršy v 1. polovině 7. století.[1] V roce 2019, kdy se tato slavnost konala naposledy v Prajágrádži, přicestovalo přibližně 60 milionů poutníků, aby se ponořili do vod posvátné řeky, smyli tak ze sebe hříchy a očistili svou duši.
Letos se Kumbhaméla koná i navzdory rekordnímu nárůstu počtu nakažených koronavirem i navzdory kolabující indické infrastruktuře. Indie ve čtvrtek 22. dubna 2021 ohlásila téměř 333 tisíc nových případů a úmrtí 2263 osob za jediný den. Od počátku pandemie zemřelo na komplikace spojené s onemocněním covid-19 v Indii již více než 185 tisíc lidí.[2]
Například hlavní město Nové Dillí sice vyhlásilo šestidenní uzávěru, která má šíření koronaviru zpomalit, ale indická vláda zatím nepřistoupila k žádným plošným opatřením, kterými by omezila, či dokonce úplně zakázala, konání oslav velkých svátků a předvolebních akcí. Premiér Nárendra Módí sice vyzval Indy, aby omezili vycházení a dodržovali protiepidemická nařízení, ale k zákazu největší indické akce navzdory doporučením odborníků nepřistoupil.[3] Pro účast na festivalu Kumbhaméla, který je letos oproti předchozím konáním omezen jen na měsíc duben, je nezbytná pouze registrace předem a negativní test na koronavirus. Na akci by měla být dodržována hygienická opatření, ale vzhledem k povaze takového festivalu a množství poutníků to reálně není možné zajistit. Dopady na epidemiologickou situaci v celé Indii tak mohou být velmi závažné.
Kritici situaci interpretují tak, že premiér a zároveň předseda Indické lidové strany (BJP) Nárendra Módí nechce zákazem tohoto zásadního festivalu rozhněvat indické nacionalisty, kteří jsou klíčovými stoupenci jeho politické strany. Opozice připomíná obrovskou vlnu rozhořčení a islamofobie podporovanou právě hinduistickými nacionalisty, kteří vinili muslimy ze záměrného šíření koronaviru po setkání společenství Tablíghí Džamaat v březnu 2020 (psali jsme zde), kde se několik účastníků infikovalo a nákazu dále rozneslo do svých domovských oblastí. Nárenda Módí a jeho političtí kolegové tehdy označovali účastníky setkání za „džihádisty“ a „superšiřitele viru“.[4] Opozice poukazuje na nepoměrnost tehdejší situace s tou současnou, kdy je Indie momentálně navzdory masivnímu očkování nejzasaženějším státem světa a kulminace druhé vlny koronaviru se teprve očekává.
Bez ohledu na politické zájmy premiéra Módího a hindutvy je konání festivalu Kumbhaméla pro hinduisty velmi důležité. O účast stojí i navzdory riziku, která ji provází a dopadům, které bude bezpochyby na šíření onemocnění mít. Letos v sobě totiž nese naléhavost, že to může být poslední šance na smytí hříchů a uniknutí z reinkarnace. Hříchy by jinak způsobily po smrti další zrození duše v novém těle, a tedy další život v hmotném světě, který je hinduisty vnímán jako plný strasti. Zdrojem tohoto utrpení je pro hinduistu další tělesné zrození se všemi potřebami, touhami, bolestmi a nemocemi. Není proto nepochopitelné, že i letos, a právě letos, s vidinou možné blízké smrti, je účast na festivalu pro mnohé žádaná.
Bez zajímavosti není letošní konání festivalu Kumbhaméla ani v širším kontextu různých přístupů ke vztahu koronaviru a náboženské praxe, které se snažíme v Infoservisu pravidelně zachycovat. Řada států náboženská setkávání centrálně zcela zakázala nebo výrazně omezila, a to i navzdory často velkému nesouhlasu a třeba i žalobám věřících a jejich organizací, které trvali na možnosti i navzdory pandemii (či někdy právě kvůli ní) pořádat setkání, jako tomu bylo v případě řady charismatických a pentekostálních kongregací v USA. Proti nim pak zase v reakci vznikaly aktivity na podporu vědeckého přístupu k řešení pandemie (obě polohy jsme zmiňovali zde). Jinde byli věřící k porušování zákazů shromažďování a co nejmasovější účasti na bohoslužbách dokonce přímo vyzýváni, jako v případě ruského pravoslaví v počátcích pandemie (psali jsme zde). Jiný náboženský postoj, o němž jsme informovali zde, reprezentoval již zemřelý katolický prezident Tanzanie John Magufuli, který tvrdil, že koronavirus vymýtil modlitebním soustředěním a zcela odmítal, že by v jeho zemi byli nějací nakažení (do dnešního dne nahlásila Tanzanie Světové zdravotnické organizaci pouze 509 potvrzených případů [5]). Jinde, jako v případě indických muslimů či věřících církve Šinčchondži, došlo na obvinění ze záměrného šíření viru. Svědkové Jehovovi a řada dalších věřících vidí v pandemii znamení posledních dnů, jiní trest, nebo šanci k nápravě světa, nebo třeba celosvětové spiknutí. Hinduisté v Indii tak přidávají další nit do pavučiny přístupů v podobě státem povoleného vykonávání náboženských povinností bez ohledu na momentální sílu a tempo šíření onemocnění.
Poznámky:
[1] WERNER, Karel: Encyklopedie hinduismu. Bratislava: CAD Press, 2008, s. 138.
[2] dar. Indii dál sužuje koronavirus. Druhá nejlidnatější země hlásí rekordní přírůstky. In. ČT24 [online]. 2021, 2021-04-23 [cit. 2021-04-23].
[3] tev. Koronavirus v Indii se dál šíří nebývalým tempem, chybí volná lůžka i kyslík. In: ČT24 [online]. 2021, 2021-04-22 [cit. 2021-04-22].
[4] MEHROTRA, Neha a Sheikh SAALIQ. Huge gatherings at India’s Hindu festival as virus surges. In: Religion New Service [online]. 2021, 2021-04-12 [cit. 2021-04-22].
[5] Dostupné například na webové prezentaci tanzanského deníku The Citizen.
Související příspěvky:
Nový zákon má zabránit účelovým sňatkům hinduistek s muslimy