Čeští a slovenští křesťané dobývají sedm vrcholů

Touha křesťanů po získání vlivu ve společnosti, aby mohly být prosazeny principy božího království, není nová a není ani specifická pro křesťanský pentekostalismus. Je motivována předpokladem, že panování univerzálního Boha nesmí být omezeno zdmi kostelů, ale musí se projevit v celé společnosti. Ovšem ve Spojených státech a v posledních letech tato touha mimořádně zmohutněla v prostředí charismatického a neocharismatického (a vůbec pentekostálního) evangelikalismu, a dokonce došla částečného naplnění díky Donaldu Trumpovi. Někteří tito křesťané jej bezvýhradně podporují jako nástroj prosazení boží vůle pro současnou dobu, a on jim na oplátku dovolil během výkonu své prezidentské funkce tento vliv skutečně získat (více zde).

Obrazem touhy charismatických a neocharismatických křesťanů po získání vlivu ve společnosti je sedm vrchů. Označuje se tak sedm oblastí života společnosti, které se tito křesťané cítí být povoláni „dobýt“, aby se ve společnosti prosazovalo boží království. Těmito horami (vrchy či vrcholy) je rodina, politika, církev, podnikání, umění, vzdělání a média. „Chceme, aby do každé z těchto oblastí byly aplikovány Boží principy, které by postupně přinesly pozitivní změnu do celé naší společnosti,“ sdělují organizátoři konference „7 vrchů“ ve své internetové prezentaci.

Konference se konala online minulou sobotu 6. února. Pořádal ji nadační fond Credo, podporovaný zlínským podnikatelem Radomírem Lapčíkem. Účastníky, jichž bylo místy až šest set, přivítal z pražského katolického kostela svatého Vojtěcha pracovník fondu Libor Kučera. Po úvodním bloku písní chval vystoupil ze studia ve slovenském Sliači holandský misionář Ad De Bruin, který na Slovensku působí od roku 2000 a asi od roku 2008 přednáší o koncepci sedmi vrchů. Jeho překladatel Pavol Strežo zmínil, že na Slovensku se konaly už tři konference na toto téma a také se udál zázrak: během několika let se křesťané ocitli ve vlivných pozicích v politice, v byznyse, ve školství a v dalších oblastech.

De Bruin mluvil ve své přednášce o Hebrejích, kteří měli podle Bible po vyjití z Egypta porazit sedm národů. De Bruin spojil každý z těchto národů s jednou výše zmíněnou oblastí života společnosti a vztáhl tento příběh k současnosti, protože „porazit tyto národy“ znamená „vybudovat boží vládu v těchto oblastech“. Tímto způsobem pak „můžeme praktickým způsobem přinést boží království do naší společnosti“, řekl. V oblasti politiky by to například znamenalo prosadit přímou volbu všech zastupitelů a jejich okamžitou odvolatelnost na základě rozhodnutí jejich voličů.

Druhým hlavním přednášejícím byl David Loula, bývalý pastor Křesťanského společenství ve Žďáru nad Sázavou. Na veřejnosti se Loula projevil jako zastánce prezidenta Miloše Zemana (viz např. zde) a jako zakladatel spolku České studny, který se podle své prezentace zaměřuje „na obnovu českého národa skrze návrat k hodnotám reformace“. Přednášel o Komenském a jeho uchopení obdoby „sedmi vrchů“ podle jeho Obecné porady o nápravě věcí lidských.

Odpoledne nejdříve zaznělo několik osobních příběhů („svědectví“): ekonoma a bývalého politika Libora Michálka, dále Aleše Valy, podnikatele v zemědělství, Jana Kuklínka, inspirátora sítě křesťanských učitelů, a nakonec ministra financí Slovenska a místopředsedy tamní vlády Eduarda Hegera. Přednášky a příběhy budou časem k dispozici na kanále zde.

Větší část odpoledne pak byli účastníci rozděleni do seminářů. V semináři, který se věnoval politice, mluvil nejprve znovu Eduard Heger a představil se jako konvertita ke křesťanství (před 23 lety) prostřednictvím společenství katolické charismatické obnovy u Dómu sv. Martina v Bratislavě. Jiří Čunek, představený moderátorem jako „nejúspěšnější křesťanský politik“, se podle svých slov narodil do katolické rodiny ve Zlíně, kde jeho víru posiloval – kromě jiných – také kaplan Jan Graubner, nynější arcibiskup. Dva Čunkovi bratři jsou kněží. Dalším mluvčím v semináři byl Aleš Juchelka, poslanec za ANO a bývalý zastupitel v Ostravě. Stal se křesťanem v 18 letech a připojil se k Církvi bratrské. Vzděláním je makroekonom, ale kvůli postižení jednoho ze svých dětí se podle svých slov stal odborníkem na sociální politiku. Dvanáct let uváděl hudební pořad v České televizi. Petr Hlaváček, náměstek pražského primátora, se křesťanem stal ještě v době vlády komunistické strany, a to v evangelickém sboru v Praze na Maninách, který se tehdy stával středem rodícího se českého charismatického hnutí. Znovu promluvil i bývalý senátor Libor Michálek a řekl kromě jiného, že konvertoval ve 27 letech a díky svému misijnímu zápalu byl ve Fondu národního majetku pak znám jako „třináctý apoštol“.

Celkově seminář nepůsobil zdaleka tak radikálně, jak vystupují američtí zastánci koncepce sedmi vrchů. Spíše než orientace na úspěch ve Spojených státech bylo na české straně účastníků konference patrné přání, aby se zdejším charismatickým křesťanům podařilo něco podobného jako na Slovensku – myšleno bylo především získání pozice místopředsedy vlády. Nezaznamenal jsem žádnou přímou agitaci pro Zemana, Trumpa ani jiné populistické politiky, byť například vize přímé demokracie Ada De Bruina zněla jako z proslovu Tomia Okamury. Některé politické postoje byly v tomto prostředí až překvapivé: ministr Eduard Heger mluvil příznivě o Evropské unii jako o projektu, u jehož zrodu stáli křesťané. Politici vystupovali na semináři (z něhož nebyl pořizován záznam) velmi uvolněně a bylo možné si představit, že o své víře, uplatňované v politickém prostředí, vypovídají snad i upřímně.

Náhledový obrázek je z prezentace Ada De Bruina, která doprovázela jeho přednášku na konferenci.

Psali jsme v Dingiru:

téma Náboženství a politika, Dingir 6 (3), 2003.

Zdeněk Vojtíšek, Cesta na sedm vrchů, Dingir 24 (1), 2021, str. 7.

Související příspěvky:

V zápase o Trumpovo prezidentství hraje náboženství stále významnější a stále více rozdělující roli.

Nejevangelikálnější Bílý dům v historii.

Kdo je evangelikál v éře Donalda Trumpa?