Kathy Gannonová, ředitelka zpravodajství z Afghánistánu a Pákistánu v agentuře AP (Associated Press), připomněla v reportáži z konce minulého roku palčivý problém nucených konverzí pákistánských dívek k islámu. Podnětem jí k tomu patrně bylo to, že Ministerstvo zahraničí Spojených států v prosinci označilo Pákistán za zemi „zvláště vyvolávající znepokojení“ (“a country of particular concern”) kvůli porušování náboženských svobod. Jedním z důvodů pro to bylo opakované upozornění Komise Spojených států pro náboženskou svobodu ve světě, že v Pákistánu jsou nezletilé příslušnice náboženských menšin hinduistů, křesťanů a sikhů podrobeny únosům a násilným konverzím k islámu a současně jsou nuceny ke sňatku a znásilňovány. Pravděpodobně v důsledku pandemie koronaviru stoupl počet takto unesených dívek v minulém roce skoro na tisíc.
Typickým případem, který v reportáži líčí novinářka Gannonová, je dívka Neha. Vyrůstala jako křesťanka, ale byla ve 14 letech unesena. Únos zorganizovala její teta, která se před lety stala muslimkou. Vylákala Nehu žádostí, aby ji doprovázela do nemocnice na návštěvu jejího nemocného syna. Místo toho byla ale Neha unesena, přinucena ke konverzi k islámu a provdána za pětačtyřicetiletého švagra své tety. Děti tohoto muže jsou dvakrát starší než Neha. Do jejího zajetí přišel úředník, který vystavil potvrzení o manželství, a Nehu zapsal jako devatenáctiletou a s novým jménem Fátima.
Neha byla v novém domově uvězněna a dcera jejího manžela jí nosila jídlo. Jednoho dne vyslyšela prosby Nehy a přinesla jí burku a několik rupií. Neha si zahalila tvář i hlavu a podařilo se jí od manžela utéct. Tento muž teď ve vazbě čeká na soud za znásilnění. Jeho advokát ovšem argumentuje tím, že Neha konvertovala a vstoupila do manželství dobrovolně.
Příběh Nehy se uvězněním jejího manžela ale neobrátil úplně k dobrému. Musí se skrývat, protože ochranka u soudu odebrala bratrovi jejího manžela pistoli, kterou patrně chtěl Nehu zastřelit. Ještě horší ale je, že její rodina se obrátila proti ní. Její rodiče se jednak bojí toho, co jim jejich vzdálený příbuzný udělá, jednak si uvědomili, že znásilněná Neha má mizivé šance na skutečný sňatek, a že jim tedy zůstane doma jako zátěž.
Momentálně je Neha v péči křesťanského pastora a jeho rodiny a žije v Karáčí v církevní budově. Pastor sdělil, že Neha se stále ještě v noci budí strachem a s křikem a pláčem. Neha uvedla, že nyní ji tyto noční můry postihují už jen občas. Chtěla být advokátkou, ale teď neví, co bude dělat.
Osudem Nehy ovšem procházejí hlavně mladé hinduistky z jižní pákistánské provincie Sindh (největším městem provincie je právě Karáčí). Únosy obvykle provádějí lidé, kteří se zaměřují na vyhledávání panenských nevěst, a to často – stejně jako v případě Nehy – za spolupachatelství příbuzných. Někdy také takový únos z rodiny chudých, zadlužených vesničanů zorganizují jejich páni a věřitelé. Policie v případech únosů a vynucených konverzí nebývá ochotna mnoho dělat. Místní muslimští imámové totiž takovým sňatkům požehnají a úředníci je legalizují. A dokonce – když rodiče těchto nevěst oznámí nucený sňatek na policii, vystavují se možnosti, že budou sami jako příslušníci náboženské menšiny obviněni například z rouhání. Náboženské menšiny tvoří jen 3,6 % z dvousetmilionové populace Pákistánu.
Celý (podstatně delší) článek Kathy Gannonové je k dispozici zde.
Náhledová fotografie: Suneeta, šestnáctiletá hinduistka, která byla unesena a přinucena ke konverzi ve městě Badin v pákistánské provincii Sindh. Foto: Naila Inayatová, ARA Network.
Psali jsme v Dingiru:
téma Reformní hnutí uvnitř i vně islámu, Dingir 17 (4), 2014, více zde.
Související články:
Od kolébky do hrobu: pronásledování ahmadíjských muslimů v Pákistánu.