„Narodil jsem se léta Páně jeden tisíc osm set pět, dvacátého třetího dne v prosinci, ve městě Sharon v kraji Windsor ve státě Vermont…“ Tak začínají paměti jedné z nejpozoruhodnějších náboženských postav 19. století – Josepha Smitha mladšího (JS–Ž 1:3[1]), zakladatele specifického duchovního proudu na okraji křesťanství, mormonismu.
Joseph Smith se narodil právě před 215 lety v rodině Josepha a Lucy Smithových jako páté z jedenácti dětí (dvě z nich zemřely v raném věku). Smithovi se živili jako farmáři a později se přestěhovali na západ státu New York. Duchovně zakotvili v presbyteriánském hnutí, mladý Joseph ale záhy začal navštěvovat i metodistické sbory. Do tohoto období, přibližně mezi svým čtrnáctým a patnáctým rokem, datuje svou hlubokou duchovní krizi.
„Někdy ve druhém roce po našem přestěhování do Manchesteru byl v místě, kde jsme žili neobvyklý rozruch ve věci náboženství. Započalo to metodisty, ale brzy se to rozšířilo mezi všechny sekty v oné oblasti. Vskutku, celý okrsek se zdál býti tím zasažen a veliké zástupy se připojovaly k různým náboženským společnostem, což vyvolalo nemalý vzruch a rozdělení mezi lidmi, z nichž někteří volali: ‚Hle, sem!‘ a jiní ‚Hle, tam!‘ Někteří hájili víru metodistů, někteří presbyteriánů a někteří baptistů“ (JS–Ž 1:5).
V příběhu svého života, který se stal později pevnou součástí mormonského svatého kánonu, podává pak známé vyprávění o zjevení, jehož se mu dostalo roku 1820 během rozjímání v lese nedaleko jeho domova, kde se mu podle jeho slov zjevily dvě postavy, Bůh Otec a jeho Syn, Ježíš Kristus.[2] Ti mladého Smitha uklidnili a sdělili mu, že se nemá připojovat k žádné z aktuálně působících denominací, neboť jsou všechny svorně na omylu (srov. JS–Ž 1:19 aj.). Tak započalo desetileté období náboženských vizí a konfrontace se sbory a duchovními ve Smithově okolí, které vyvrcholilo publikací základního posvátného textu mormonismu, Knihy Mormonovy (1830).
Hnutí, které tímto mladý Smith inicioval a které se ukázalo být velice vitální i po jeho předčasné smrti v roce 1844, dnes čítá více než 16 milionů členů po celém světě. Ihned po smrti Josepha Smitha došlo ke štěpení hnutí. Postupně se ustavilo několik výrazných proudů (fundamentalismus, liberalismus, kulturní mormonismus ad.), které se dnes dělí na desítky jednotlivých denominací s velmi různým pojetím autority, sukcese i náboženského kánonu. Z těchto skupin je nejrozšířenější a nejznámější i u nás působící denominace, kterou konsolidoval po Smithově smrti jeho blízký spolupracovník Brigham Young: Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů.
I když se mormoni, jak se členům těchto hnutí zpravidla přezdívá, vcelku bez výhrad považují za křesťany, dokonce za křesťany pravé s přímým kontaktem s oslaveným Kristem, považuje je dle výzkumné agentury Pew Research Center v USA za křesťany jen málo přes polovinu dospělých respondentů.[3] Důvodem je právě pro křesťany hlavního proudu nepřípustné rozšíření korpusu kanonických textů, z nichž navíc mají původní biblické spisy nižší autoritu než texty zveřejněné Josephem Smithem a jeho následovníky v čele církve. Některé mormonské denominace volí proto cestu postupného upozaďování smithovských proroctví a širší zapojení do ekumenického dialogu.
[1] J. Smith: Životopis. Výňatky ze životopisu Josepha Smitha, Proroka, 2. vyd., Salt Lake City (UT): Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů, 2004.
[2] Stručné vyprávění o raných letech J. Smitha jsem zpracoval např. v článku J. Sušer: Písmo svaté, církev svatá, život svatý, Okruh a střed 1 (2008), s. 22–29.
[3] A. Sandstorm: 6 facts about U.S. Mormons, pewresearch.org, dostupné z: https://www.pewresearch.org/fact-tank/2016/09/30/6-facts-about-u-s-mormons/.
Psali jsme v Dingiru:
Dingir 3/2001: Náboženství mormonů (celé číslo dostupné zde).
Související příspěvky:
Mormoni zůstávají věrní republikánům.