Sándor Németh – z vůdce maďarského neocharismatického hnutí evropským apoštolem

Sándor Németh – z vůdce maďarského neocharismatického hnutí evropským apoštolem

Sedmdesáté narozeniny dnes slaví muž, který výrazně ovlivnil nejen maďarskou, ale také evropskou neocharismatickou náboženskou scénu. Sándor Németh je zakladatelem a pastorem maďarského Sboru víry.

Vyrůstal v římskokatolické rodině a do kostela musel chodit povinně až do svých osmnáctých narozenin. Boha však podle svého vyjádření neznal. Znamenal pro něho pouze nátlak a nepochopitelné náboženské obřady. Nebyl spokojený ani se společenskou a politickou situací země, ve které žil. Celé mládí toužil opustit Maďarsko a žít někde na Západě. Hned po maturitě se na podzim roku 1969 vydal tajně na cestu, ale byl zadržen pohraniční stráží, když přecházel přes hranici tehdejší Jugoslávie a Rakouska, a následně byl odvezen do vězení v Mariboru na území dnešního Slovinska. V tomto vězení na něj hluboce zapůsobil nápis na dveřích skříně: „Ani můj Bůh, ani můj domov.“ Tehdy Boha prosil, aby nemusel žít ve vězení a slíbil mu, že celý svůj život zasvětí hledání pravdy. Po šesti dnech byl s důrazným varováním propuštěn.[1]

Po absolvování vojenské služby v roce 1973 začal chodit na přednášky na teologickou fakultu a snažil se být vzorný katolík. Hledal proměňující zkušenost osobního setkání s Bohem a studoval katolické mystiky a svaté, aby mohl také prožít podobně radikální změnu života, jakou popisovali, a jejich silnou víru. Poté, co se mu dostal do ruky časopis popisující katolické charismatické probuzení ve Francii, snažil se tyto charismatiky zkontaktovat. Za den svého obrácení sám považuje Květnou neděli v dubnu roku 1976. Poté začal misijně působit mezi svými spolužáky na teologické fakultě. V červnu roku 1977 se dal i s manželkou pokřtít, což vyvolalo značně nenávistné reakce blízkého okolí.[2] V letech 1978–79 se Sándor Németh a jeho skupina setkali s misionáři, kteří je povzbudili, aby založili nezávislý charismatický sbor.

Sbor víry vznikl v roce 1979.[3] V téže době se Németh seznámil s myšlenkami Kennetha E. Hagina a osobně i s Derekem Princem.[4] Vyučování Dereka Prince o vysvobození od démonů a o duchovním boji se stala pro sbor klíčovými.[5] Názvem svého společenství „Sbor víry“ (Hit gyülekezete) dali najevo svůj obdiv k Hnutí Víry a k jeho zakladateli Kennethu E. Haginovi. Sbor se začal scházet v malém domku v Budaörs na předměstí Budapešti. Krátce po svém vzniku založil sbor také první dvě misijní skupiny v Zalaegerszeg a v Šoproni. Po změně režimu v roce 1989 získal sbor status církve a začal rychle růst. Sbor se přestěhoval nejdříve do kulturního domu Ganz-Mavag a následně do sportovní Haly Vasas, která měla kapacitu 4 tisíce míst. V roce 1998 se již sbor začal scházet ve vlastní budově. Na slavnostním otevření sloužili při úvodních bohoslužbách významní neocharismatičtí kazatelé Rodney M. Howard Brown, proslulý svým důrazem na tzv. „Torontské požehnání“ a významný uzdravující evangelista Mahesh Chavda.[6]

Po roce 1998 postavil Sbor víry dalších 19 modliteben v různých městech Maďarska, přičemž v městech Pécs, Debrecen, Nyiregyháza a Salgotarján překračovaly kapacitu tisíce sedadel. Počet svých členů po celém Maďarsku hnutí odhaduje asi na 70 tisíc.

Mezi další úspěchy patří živé vysílaní bohoslužeb prostřednictvím televizního kanálu ATV Vidám Vasárnap[7] a prostřednictvím internetu a založení teologické školy Szén Pál Akademia.[8] Sbor vydává také vlastní teologický časopis Új Exodus, a dokonce i týdeník Hetek, který komentuje zprávy z domova i ze světa, a tak může členům nahrazovat světské noviny.

Úspěch na misijním poli se odrazil i v mezinárodním zájmu o Sbor víry mezi neocharismatiky. Nejen na konference Sboru víry, ale i na běžné bohoslužby přijíždějí zájemci z okolních zemí, a proto je pastorovo kázané slovo tlumočeno podle okolností do vícero jazyků, včetně ruštiny, ukrajinštiny, rumunštiny, bulharštiny, němčiny, češtiny či slovenštiny, polštiny či angličtiny. Zahraničním návštěvníkům jsou pro tyto účely před začátkem bohoslužeb zapůjčována sluchátka.

Sbor víry inspiroval také slovenské stoupence tohoto proudu pentekostálního hnutí.[9] K učednickému vztahu s Némethem se přihlásil např. Jaroslav Kříž, pastor Kresťanského spoločenstva Milosť a vůdčí postava slovenského neocharismatického hnutí. Hosty na konferencích Kresťanského spoločenstva Milosť jsou často právě pastoři z maďarských sborů náležejících ke Sboru víry.

Mezinárodní popularita pastora Sándora Németha mezi křesťanskými neocharismatickými věřícími vzrostla též po jeho ocenění Židovským světovým kongresem a výborem izraelského parlamentu pro křesťanské spojence v roce 2009.

Svědectví jeho života, domácí i zahraniční misijní úspěchy, množství a síla jím založených sborů a též mezinárodní atraktivita Sboru víry jsou důležitými argumenty pro jeho stoupence. Ti mu přisuzují apoštolskou autoritu. Jeho význam navíc ještě stoupl poté, co Ulf Ekman opustil pozici prvního pastora v Livets Ort v Uppsale a vstoupil do římskokatolické církve. Ekman tak přestal představovat nejvýraznější osobnost neocharismatického hnutí v Evropě. Jeho místo v očích evropských neocharismatiků zaujal právě Sándor Németh.

Poznámky:

[1]     Podle životopisu Sándora Németha.

[2]     Srov.: Fekete, Csilla, V krátkosti o Hit gyülekezete, Život víry 2/1994, str. 35–36, též životopis Sándora Németha.

[3]     Více o historii Sboru víry i o životě hlavního představitele Sándora Németha viz stránky slovenské neocharismatické církve Milosť zde, zdezde.

[4]     „Asi najväčší vplyv na Zbor viery mal známy a medzinárodne aj medzicirkevne uznávaný biblický učiteľ Derek Prince. Manželia Némethovci sa stali učeníkmi Dereka Princea a zostali nimi až do jeho smrti v roku 2003.“ (zde). 

[5]     Vystoupení Sándora Németha v Bánské Bystrici zde.

[6]     Podle: životopisu Sándora Németha. Srov. Též. Fekete, Csilla, V krátkosti o Hit gyülekezete, Život víry 2/1994, str. 35–36.

[7]     Maď. Radostná neděle.

[8]     Do roku 1999 nesla název „Středo–východní evropská biblická škola a Ústav přípravy pastorů“.

[9]     O vzniku Sboru víry informuje slovenské stoupence tohoto hnutí časopis Logos 9/2012, ve kterém přiznává souvislost názvu Sboru víry se sympatiemi k Hnutí Víry. Srov. zde. „Práve tu sa zrodil Zbor viery, ktorého názov má svoj pôvod v sympatiách k hnutiu viery, vyrastajúcemu zo služby dnes už zosnulého amerického pastora Kennetha E. Hagina.“ Důležitou reflexi přináší též článek „Medzník v tridsaťročnom zápase Zboru viery“, který se zaměřuje na obtížné hledání postavení Sboru víry v maďarské společnosti, na jeho registraci a změnu zákona ve prospěch tohoto společenství a reflektuje též napětí, které způsobilo odchod několika vedoucích a několika set členů v souvislosti se stavbou nákladné a rozsáhlé sborové budovy a Hit parku v Budapešti. Článek též dovedně představuje mnohé úspěchy, kterých za svoji více než třicetiletou existenci hnutí dosáhlo.

Náhledová fotografie: Záběr z evangelizační bohoslužby Sándora Németha v roce 2012. Zdroj: Milost.tv.

Psali jsme v Dingiru:

Téma Současný evangelikalismus, Dingir 22 (1), 2019 (obsah zde).

Téma Hnutí víry, Dingir 11 (2), 2008  (obsah zde).

Související příspěvky:

Vzpomínková bohoslužba na Reinharda Bonnkeho.

„Něčí nemoc v kostech byla právě uzdravena!“ – Benny Hinn evangelizoval v Ostravě.

Před 95 lety začali američtí fundamentalisté prohrávat kulturní válku.

Kdo je evangelikál v éře Donalda Trumpa?

 

 



Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments