Nové náboženské hnutí Posledního zákona, také nazýváno jako Vissarionovo hnutí nebo zkráceně vissarionovci, utrpělo 21. září tohoto roku zdrcující ránu. Jejich vůdce Vissarion, občanským jménem Sergej Torop (nar. 14. 1. 1969 v Krasnodaru), původním povoláním policista, byl zatčen ruskými státními jednotkami. Spolu s ním byli vzati do vazby i další dva vysoce postavení členové hnutí. Vadim Redkin, který je jakožto člen hnutí nejviditelnější postavou ve veřejném prostoru (mj. vede i misijní činnost) a Vladimir Vedernikov. Zmiňme, že zadržení těchto dvou dalších členů má pro hnutí dalekosáhlý, zejména organizační důsledek. Ovšem je také třeba dodat, že poslední dobou z hnutí prosakovaly informace, že kupříkladu Redkin nebyl u vissarionovců nijak zvlášť oblíbený a byl podrobován časté kritice.[1]
Hnutí Posledního zákona vzniklo v Rusku po rozpadu Sovětského svazu, podobně jako další tři velká nová náboženská hnutí. Kromě Posledního zákona (tehdy ještě pod označením Jediná víra) bylo založeno také Velké bílé bratrstvo, Církev matky boží a Zvonící cedry. Vissarionovo hnutí však oproti jiným nezažilo žádný velký úpadek. Od roku 1994 se hnutí přestěhovalo a zároveň centralizovalo do okolí jezera Tiberkul v Krasnojarském kraji na Sibiři. Od té doby zde očekává velkou ekologickou pohromu, která povede ke vzniku času „posledního zákona“. Pouze členové hnutí žijící v okolí Tiberkulu tuto velkou katastrofu přežijí. Podle učení Vissariona má dojít k jakési mutaci přeživších skrze nový stav jejich bytí. Přemutovaný lid posledního zákona se následně dostane do materiální země boží, která vznikne na zcela přetransformovaných základech zničeného okolního světa.[2]
Sergej Torop má v hnutí naprosto zásadní roli. Kromě toho, že je jeho zakladatelem a vůdcem, tak také nese, podle vlastních slov, „velmi těžkou roli“ reinkarnovaného Krista. Jeho úkolem je opravovat chyby v biblickém Novém Zákoně a být ústy božími. Ve společenství mu nikdo neřekne jinak než Vissarion nebo „učitel“ a těší se maximální podpoře asi pěti tisíců členů v samotné komunitě a dalších několika tisíců členů žijících v jiných částech Ruska, ale i v Litvě, Lotyšsku nebo Polsku.[3] Teologie hnutí je velmi složitá a synkretická. Specifikem vissarionovců je mystický ekologismus a uctívání Matky Země jako bohyně. Teologie hnutí je zapsána Vadimem Redkinem v posvátné knize hnutí Poslední Zákon.
Zatčení Vissariona v posledních dnech je poměrně překvapivé. Hnutí působí již necelých 30 let a zdálo se, že s ruským režimem vycházelo poměrně dobře, nebo alespoň, že ho jeho uzavřenost a odloučenost od civilizace nijak zvlášť neprovokovala. Během své historie však společenství muselo přežít celou řadu tlaků, které na něj byly vyvíjeny zejména ze strany apostatů a médií. Pokud je nám známo, tak žádné organizované anti-vissarionovské společenství v Rusku neexistuje. Na druhou stranu se občas ve veřejném prostoru objeví kritika hnutí ze strany znepokojených příbuzných a odpadlíků.[4] Hnutí také zasáhla kritika Alexandra Dvorkina, prezidenta anti-kultovního hnutí v Rusku.[5] Zvláštností je, že o vissarionovcích hojně informovaly velké zahraniční servery (jako The Telegraph[6] nebo Guardian[7]) již dlouho před současnými událostmi. Video o životě v komunitě má na zpravodajském YouTube kanále Vice přes 14 miliónů zhlédnutí.[8] Mimo to bylo o vissarionovcích natočeno několik filmů. Tím zřejmě nejdiskutovanějším je Christ Lives in Siberia.[9] Nicméně i v Česku se hnutím dříve zabývaly některé servery. Zejména pak idnes.cz,[10] jehož „bombastické“ informace jenom dopomáhají k představě, pod jakým tlakem ze strany médií se hnutí Posledního Zákona zřejmě cítí. Poněkud paradoxně poté může působit jejich nově založený YouTube kanál Vissarion (oficiálně vytvořen kvůli pandemické situaci), prostřednictvím něhož na sebe ještě více upozornili.
I přes narůstající nátlak ze strany médií, je zásah 50 ozbrojených aut, 10 vojenských autobusů a několika helikoptér ruských státních jednotek nečekaným krokem ze strany úřadů. Vissarion, Redkin a Vedernikov byli obviněni z vykořisťování a obohacování se na členech hnutí v důsledku psychologického nátlaku. Nyní je čeká minimálně dvouměsíční vazba. Ani jeden z trojice obviněných s nařčeními nesouhlasí a chce se bránit. Média mezitím přišla s informací, kterou dokládají také fotkami, že během razie bylo v domech vysoce postavených členů nalezeno četné množství zbraní, munice a alkoholu. Hnutí se přitom hlásí k přísnému pacifismu a také vystupuje velmi kriticky vůči jakýmkoliv omamným látkám. Nicméně ruské úřady tuto informaci médií zatím nepotvrdily.
Náhledová fotografie: Veselin Daov.
[1] Což přiznává i samotný Vissarion v tomto videu, čas 2:00 – 2:15.
[2] FILATOV, Sergei in Sects and New Religious Movements in Post-soviet Russia. WITTE, John a Michael BOURDEAUX. Proselytism and Orthodoxy in Russia: The New War for Souls. London: Wipf & Stock Pub, 2009, s. 163–184. Str. 184.
[3] Pokud je nám dobře známo, tak žádní příslušníci Vissarionovců v České republice nežijí. S jistotou však můžeme tvrdit, že žádní Češi nejsou v samotné komunitě na Sibiři.
[4] Zejména je ukazována ve filmech. Jeden z nich, Siberian Apostles, je volně dostupný zde.
[5] Dvorkinův článek, The Vissarion Cult – an Attempt to Create a Cultic State in Siberia, je k dispozici zde.
[7] Článek volně dostupný zde.
[9] Tento film se objevil i na filmovém festivalu v Jihlavě. Více informací o něm zde.
Dobrý den, díky za dotaz. Zájem médií o tuto “sektu” je v kontextu jiných hnutí naprosto výjimečný. Jen v Rusku byste napočítal tisíce “sekt”, ale o vissarionovcích se z nich v mediálním prostoru, zejména na Západě, z určtých dílčích důvodů mluví zcela nejvíce. Slovo “bizarní” bych v kontextu nových náboženských hnutí nepoužíval. To, co nám přijde bizarní, je silně individuální a do odborné diskuze se příliš nehodí. Z médií v článku (až na některá videa a rozhovory s Vissarionem, která považuji za relevantní zdroj) čerpáno není, jsou zde uváděny jen jako příklady rozsáhlé diskuze o tomto hnutí. Pokud hledáte nějakou kvalitní četbu o vissarionovcích, tak doporučuji texty Sergeye Filatova,… Číst dále ->
K textu jen poznámka: zajímalo by mě, co autor vidí na zájmu médií o bizardní sektu pozoruhodného, když přitom z médiálních výstupů téměř výhradně čerpá. Dále by mě zajímalo, co je na zmíněném článku iDnes.cz “bombastického”. Je to materiál z velice kvalitního seriálu o nových náboženských hnutích, téma oojednává velmu fundovaně a střízlivě.