Výstava jako pocta baronu Leonhardimu

Výstava jako pocta baronu Leonhardimu
Autor výstavy Petr Kalač při úvodním projevu.

V sobotu 27. června, přesně ve 12 hodin letního času, kdy „luna vyšla nad obzor“, zahájil poukazem na tuto astronomickou událost a výkladem jejího hermetického významu Petr Kalač vernisáž další výstavy konané pod patronací Dokumentačního centra českého hermetismu (DCČH). Je věnována Adolfu baronu Leonhardimu (1856–1908), který učinil ze svého zámku ve Stráži nad Nežárkou „centrum obnoveného českého hermetismu“. Tak to uvedl na vernisáži ve svém pozdravu nestor studia českého hermetismu prof. Milan Nakonečný. Výstava tedy byla otevřena v symbolický čas a na symbolickém místě. Kromě barona představuje nebo aspoň zmiňuje také další osobnosti světového a českého hermetismu, a zvláště teosofie a martinismu: Louise Clauda de Saint-Martin, Papuse, Gustava Meyrinka, Karla Weinfurtera, Julia Zeyera, Emanuela z Lešehradu, Karáska ze Lvovic, Pierra de Lasenic a další. V poměrně malé místnosti se do jedenácti vitrín podařilo Petru Kalačovi a jeho spolupracovníkům umístit skutečně zajímavý materiál (v kopiích) z archivu DCČH. O výstavě chystáme samostatný článek, DCČH se prezentuje zde.

Prof. Milan Nakonečný (vpravo) v rozhovoru s badatelem Martinem Jůnou.

Pro asi 60 hostů byl připraven další program. Po shlédnutí výstavy je zámkem provedla sama majitelka Radoslava Doubravová. Zámek žije především hudbou díky vzpomínkám na jeho někdejší majitelku, operní zpěvačku Emu Destinnovou. Jí je také věnována stálá výstava (zámek se prezentuje zde). Kuriozitou stavby je tajná chodba vytesaná ve skále na místě hradu (ze 13. století), který poskytl stavební základ pozdějšího barokního zámku. Tajná chodba vede z hlubokého sklepení, je dlouhá asi 15 metrů a ústí k řece Nežárce. Další část programu se konala na hřbitově. Účastníci položili věnec Adolfu Leonhardimu na místě rodinné hrobky, zapálili svíčky a v symbolickém uzavřeném (hermetickém) kruhu se modlili Otčenáš a Zdrávas. Společně pak dále trávili čas ve strážské hospodě.

Věnec na hrobce Leonhardiových.

Adolf Franz Hermann Karl von Leonhardi pocházel z italského rytířského rodu, který se roku 1811 usadil ve Stráži nad Nežárkou. Byl českým vlasteneckým politikem (poslancem Poslanecké sněmovny Říšské rady ve Vídni a starostou Jindřichova Hradce) a podnikatelem, veskrze neúspěšným. Do českých náboženských dějin se zapsal jako ten, kdo přinesl tehdy módní francouzský hermetismus přímo od jeho nejslavnějších protagonistů (Papuse, Stanislase de Guaity) do domácích poměrů. Roku 1891 založil pražskou theosofickou a roku 1892 martinistickou skupinu. Z martinistické pak roku 1895 vznikla českobudějovická velkolóže U Modré hvězdy. Zde se angažoval např. i Julius Zeyer, v pražské pobočce Gustav Meyrink nebo Karel Weinfurter. Také na zámku ve Stráži se scházela společnost nad hermetickými diskusními tématy.

Portrét barona Leonhardiho na výstavě.

Podnikání přivedlo barona Leonhardiho k naprosté chudobě a na jeho smrti se asi podílelo i vyčerpání z těžké fyzické práce. Zadlužený zámek koupila Ema Destinnová (1878–1930) a z příběhu baronova života si vzala inspiraci pro románovou sérii Ve stínu modré růže z let 1924–1925. V následujících měsících budou tedy výstavy na zámku připomínat oba jeho slavné obyvatele: Destinnovou i Leonhardiho.

Psali jsme v Dingiru:

téma: Český hermetismus, Dingir, 7 (3), 2004,

téma Současnost hermetických řádůDingir 22 (4), 2019, více zde.

Související články:

„Český tarot“ opouští Prahu

Důstojná reprezentace hermetismu

Pátá „hermetická“ konference

Večer Logosu tentokrát s alchymií

Recenze: Divadlo věčné moudrosti

Vyšel sympatizující životopis Jana Kefera

Klasické dílko křesťanského hermetismu

Film o theosofu Böhmovi

0 0 vote
Article Rating


Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments