Kamenné dolmeny jsou jednokomorové megalitické hrobky sestávající z podpůrných kamenů či pilířů a velkého kamenného bloku položeného na pilířích obvykle rovnoběžně k terénu. Z bezpočtu světových dolmenů lze vysledovat dva základní typy: (1) stolový dolmen, kdy je vrchní kamenný blok tenký a rovný po obou stranách a (2) vypouklý dolmen, kdy je spodní strana vrchního bloku rovná, zatímco vrchní strana je vypouklá. Právě druhý typ dolmenu se všemi prvky, které jej identifikují, se nachází v blízkosti Vrkoslavic v Jizerských horách na úpatí hory Černá studnice (869 m n. m.). Po generace se mu zde říká Čertův kámen.
Většina známých dolmenů byla vztyčena v raném neolitu mezi lety 4 000 a 3 000 př. n. l.; nejstarší dolmeny v západní Evropě pocházejí podle archeologů z 5 tis. př. n. l. Není zcela zřejmé, zda dolmeny sloužily primárně jako pohřebiště významné osoby, nebo jako obětní místo starověkých náboženských kultů, případně obojí. Obří dolmen Čertův kámen u Vrkoslavic se nachází v nadmořské výšce 610 metrů v těsném sousedství hřbitova, který je podle pramenů na tomto místě od počátku existence obce a navázal na místo, kde se již v dřívějších dobách pohřbívalo; v té době bylo místo okrajem maloskalského panství. Dolmen má ovšem na svém vrcholu také prohlubeň se žlábkem na odtok krve typickou pro megalitické obětní kameny té doby.
Geologové tvrdí, že vrkoslavický dolmen je dílem přírody a byl poskládán ledovcem před miliony lety. Tento postulát je stvrzen cedulí před Čertovým kamenem jako zcela jasná a hotová věc. S úctou a respektem ke geologům je třeba upozornit na to, že velmi podobné dolmeny se nacházejí od Irska, přes Nizozemsko, Německo, Polsko, Rusko až do Indie a jižní Koreje. Drtivá většina z nich byla nepochybně postavena lidmi. Mírně odlišný typ dolmenů je možné navštívit ve Španělsku, na Sardinii, na Maltě a dalších ostrovech ve Středozemním moři. Patrně nejstarší známé dolmeny stojí na Maltě v oblasti, která je přístupná. Kupodivu toto úchvatné místo nebývá turisticky nijak přeplněné a mohu vřele doporučit jeho návštěvu. Dolmeny může cestovatel navštívit i v dalších zemích, např. Alžírsku nebo Bulharsku.
Čertův kámen je umístěn na vrkoslavickém kopci, naproti hoře Černá studnice přes údolí. Zatímco čeští turisté jej většinou považují na přírodní zajímavost, němečtí turisté, kteří jej pravidelně navštěvují, jej jednoznačně považují za dolmen stejný, jakých je v Německu hned několik. Němci jej nazývají Teufelstein (Ďáblův kámen). Spolu s Němci si dovoluji tvrdit, že vrkoslavický Čertův kámen je dolmen, a to dokonce jeden z těch největších, které jsem měl možnost na cestách po celém světě navštívit. Starověké dolmeny v Evropě a Asii jsou vzhledem k našemu dolmenu zhruba poloviční, ovšem několik dolmenů ve Francii a Irsku může velikostí s naším dolmenem soupeřit. Dolmen je v rámci českého území zcela unikátní. Jistě, nelze bez jakýchkoli pochyb vyloučit, že kameny právě takto poskládal ledovec, ovšem kdo si prohlédne fotografie nápadně podobných vypouklých dolmenů v jiných zemích a udělá si výlet k našemu Čertovu kameni, musí užasnout nad uspořádáním kamenů, velikostí a vodorovným umístěním vrchního balvanu i umístěním na kopci, velikostí obětní prohlubně a blízkostí hřbitova. Přesvědčení, zda se jedná o dolmen, je na každém návštěvníkovi. Jako velmi blízký soused Čertova kamene mohu zainteresovaným doporučit výlet do Jizerských hor. Jakmile výletník vstoupí pod kámen, dotkne se jej a chvilku u něho spočine, bude mít jasněji. Fotografie nepřenese to, co člověk cítí na místě.
Ruští pravoslavní křesťané, kteří převzali nedaleký vrkoslavický kostel, sloužili u kamene bohoslužbu a jakožto (podle jejich názoru) bývalé pohanské obětní místo jej „neutralizovali“ velmi zajímavým exorcistickým rituálem. V posledních letech se zdejší pravoslavný pop opakovaně snaží prosadit vztyčení křesťanského kříže, čemuž radní (dolmen je na pozemku města) nejsou nakloněni. Místo je také vyhledáváno lidmi zainteresovanými v novopohanských kultech. Zajímavostí bezesporu je, že nápadně podobný balvan, kterým je Čertův kámen zaklopen, se nachází přibližně dva kilometry od dolmenu přímo pod kopcem. Může se jednat o druhou polovinu obřího balvanu, který byl uměle rozdělen. Také na tomto balvanu je vytesána obětní prohlubeň s odtokovým žlábkem, vedle níž je po generace vztyčen křesťanský kříž. Podle obou těchto význačných kamenů jsou v okolí pojmenovány ulice i některé důležité budovy.
Fotografie: Čertův kámen a jizerské hory, autor.
Psali jsme v Dingiru:
Téma Dingiru 2/2019: Náboženství v krajině (obsah a vybrané texty zde)
Téma Dingiru 1/2015: Pohanství dnes (obsah a vybrané texty zde)
Související příspěvky:
Buddhistický festival v himalájském klášteře Lamayuru
Etiopská Lalibela: kostely zapuštěné v zemi a svatí muži v růžových dekách
Novodobé pohanské posvátné místo Gabreta