Jom ha-šoa: Všichni jsme lidi a další připomínky holokaustu

Necelou hodinu trvalo v neděli 19. dubna živé vysílání náhradního programu každoročního happeningu Kulturou proti antisemitismu. Ten se vždy koná v blízkosti židovského svátku Jom ha-šoa, který je připomínkou hrůz holokaustu u příležitosti výročí zahájení povstání židů ve varšavském ghettu 19. dubna 1943.

Program obvykle začíná na pražském náměstí Franze Kafky, odkud se vydává průvod účastníků na „Pochod dobré vůle“ směrem k Valdštejnské zahradě. Tam pak probíhá hlavní program, který obvykle zahrnuje projevy hostů a podporovatelů akce, příběhy obětí holokaustu a vystoupení umělců. Více si můžete přečíst ve zprávě o předloňském konání akce zde. Letošní ročník musel být upraven tak, aby odpovídal protipandemickým opatřením. Pochod dobré vůle byl zrušen a program ve Valdštejnských zahradách byl nahrazen vysíláním předtočených projevů a vystoupení, která z Pinkasovy synagogy uváděla moderátorka Českého rozhlasu Veronika Sedláčková. Záznam vysílání TV NOE bude k dispozici zde na youtubovém kanálu ICEJ Česká republika (Mezinárodní křesťanské velvyslanectví Jeruzalém v České republice).

Po úvodní modlitbě El male rachanim (Bože plný slitování) mohli diváci shlédnout životní příběh paní Eriky Bezdíčkové, pamětnice holokaustu, jejíž svědectví bylo zaznamenáno v rámci projektu Paměť národa. Následovaly projevy a pozdravy herce Jana Potměšila, pražského zastupitele Jana Wolfa, předsedy Senátu ČR Miloše Vystrčila, který připomněl také dlouholetou podporu akce jeho nedávno zesnulým předchůdcem Jaroslavem Kuberou, izraelského velvyslance Daniela Merona, emeritního předsedy Ekumenické rady církví Daniela Fajfra, ředitele Židovského muzea v Praze Leo Pavláta a předsedy ICEJ ČR Mojmíra Kalluse. Vystoupil také písničkář Vladimír Merta se svou dcerou Sárou.

Projevy jednotlivých řečníků spojovala myšlenka, že virus nesnášenlivosti je nebezpečný, má na svědomí miliony lidských životů a je potřeba proti němu bojovat stejně neústupně, jako bojujeme proti šíření současného koronaviru. Někteří připomněli také různé konspirační teorie, které dávají šíření koronaviru do souvislosti právě s židovskou komunitou, případně jejími tajnými plány na ovládnutí světa. Společným poselství projevů bylo pak to, že bez ohledu na etnickou příslušnost nebo náboženské vyznání, jsme všichni stále lidé a je potřeba bránit tomu, aby některé komunitě bylo upíráno třeba jen jediné z lidských práv a bylo s ní zacházeno jinak než s ostatními. Izraelský velvyslanec Daniel Meron připomněl dobré diplomatické vztahy a partnerství mezi Českou republikou a Izraelem, ostatní politikové pak zejména potřebu jednoty a solidarity napříč národy a politickými systémy.

Závěrem přenosu byla vyhlášena kampaň nazvaná #všichnijsmelidi. V rámci projektu se mají ti, kdo sympatizují s iniciativou vyfotografovat s tímto heslem a vložit tuto svou fotku na některou ze sociálních sítí nebo použít speciální rámečky, které lze vložit k profilové fotografii na Facebooku.

ICEJ ČR však není jedinou organizací, která u příležitosti Jom ha-šoa pořádá vzpomínkový program. Velvyslanectví státu Izrael a Federace židovských obcí v ČR zaštiťují a podporují také akci Institutu terezínské iniciativy Veřejné čtení jmen obětí holocaustu, které se letos rovněž konalo virtuálně 21. dubna od 14 hodin. Zájemci, kteří chtěli jména obětí číst, si sami vytvořili seznam šesti jmen s informací o datu narození, místech věznění a smrti z Databáze obětí a následně se připojili k živému vysílání, nebo zaslali video nebo audio na pořadatelský e-mail.

Také Židovská obec v Praze vysílala 21. dubna dopoledne svůj program z pražské Židovské radnice. V úvodu přenosu bylo zapáleno šest svící za šest milionů Židů, kteří byli zavražděni během 2. světové války. Následovala připomínka časopisu Vedem vydávaného chlapci z terezínského ghetta, přednes výběru obsažených básní a čtení výběru jmen obětí holokaustu. Četli Marie Štípková a Hynek Chmelař. Modlitbu za zemřelé pronesl rabín Karol Sidon. Na závěr zazněla také hymna státu Izrael. Záznam je dostupný na facebookové stránce Židovské obce v Praze zde.

Psali jsme v Dingiru: