Komunita Noe: zvony pro pokoj a bezpečí

Rozhovor o Komunitě Noe s Robertem Elvou Frouzem.

Robert Elva Frouz (*1968) vystudoval Filozofickou fakultu UK v Praze a Teologickou fakultu JČU v Českých Budějovicích. Pracoval v SOS Centru Archa (krizové centrum pro děti, mládež a dospělé) v Plzni. Vyučoval na filozofické a pedagogické fakultě Západočeské univerzity v Plzni a na gymnáziích. Nyní je diakonem (jáhen), provozuje spolu se svou ženou a okruhem přátel Dům Komunity Noe v Holostřevech.

Co to vlastně je Komunita Noe?

Je společenstvím lidí v rámci Plzeňské diecéze římskokatolické církve, kteří vnímají faru v Holostřevech na Tachovsku jako svůj domov, zázemí pro osobní a duchovní růst, místo pro setkávání a službu druhým. Aktuálně tvoří komunitu 39 členů.

Styl či spiritualita komunity vychází z kontemplace jako postoje láskyplné pozornosti vůči Bohu, lidem a celému stvoření. V tomto duchu komunita vědomě pěstuje a podporuje různorodost spolu s hledáním a nalézáním toho, co nás jako lidské bytosti navzájem propojuje.

Robert Elva Frouz. Foto: Richard Slaba. Fotografii je možné zvětšit.

Jaké má v rámci církve oficiální postavení?

Dosud měla komunita právní subjektivitu pouze před státem jako zapsaný spolek. Vedoucí komunity má jako jáhen pověřovací dekret od biskupa pro pastoraci v rámci komunity a její služby. Právě v těchto dnech dochází k zásadní změně: komunita Noe se stane soukromým sdružením věřících podle CIC (Codex iuris canonici – Kodex církevního práva).

Jak se člověk stane členem?

Svou příslušnost ke komunitě vyjadřuje každý člen osobním přispěním ke společnému dílu – podle individuální volby má příspěvek formu služby při komunitních akcích, pravidelného finančního daru, práce v areálu komunity, pravidelné modlitby a podobně.

Služba komunity spočívá zejména v pořádání duchovních cvičení, rekolekcí, sebepoznávacích pobytů, vzdělávacích a uměleckých akcí, setkání na podporu občanské společnosti apod. Těch, kteří využívají této nabídky, jsou dnes již stovky – pocházejí z různých názorových prostředí, míst i generací.

Jak pojednáváte o pandemii ve své internetové prezentaci?

Vedoucí komunity natočil a na youtube umístil několik videí, která situaci pandemie reflektují. Většinou jsou to krátká, pěti- nebo desetiminutová videa. Ve kterých jde převážně o to, dodat lidem sílu, klid a podporu, že v těchto časech nejsou sami a je v pořádku, když se necítí šťastni, vyrovnaní, když mají obavy a úzkosti. Nabízí pohled na situaci s čistou hlavou a hledá v ní pozitiva a možnosti rozvoje. Taktéž zmiňuje některá rizika, která by mohla nastat. Například manipulace vládou a utužování jejích pravidel. Jedno z videí je například zde.

Je pandemie nějak integrována do nauky vaší církve? Pokud ano, jak?

Zatím je vše ve stadiu intenzivní komunikace a úvah. V živém dialogu jsme v tomto ohledu například s Janem Šedivým (průvodce v kontemplativní modlitbě) či s Tomášem Halíkem.

Zde pár hlavních myšlenek, tezí:

– ani v rámci církve nelze očekávat prostý návrat k „normálu“,

– je čas k poodstoupení od forem pastorace jako především „svátostného servisu“,

– i ti, kteří se deklarují jako nevěřící, mají v těchto dnech zvýšenou vnímavost pro spirituální témata. Je dobré je oslovovat způsobem, který je zároveň srozumitelný a inspirativní, hledat nové způsoby vyjádření;

– nemožnost realizovat řadu vnějších projevů zbožnosti může vést k niternosti, k znovuobjevení kontemplace a mystiky.

Jak se změnila podoba společného života vaší komunity? Jaké aktivity ustaly, jaké přibyly?

Do konce května jsou zrušeny všechny plánované akce pro veřejnost. Komunita se nemůže scházet fyzicky, ale „schází se“ pravidelně prostřednictvím internetu. Duchovní doprovázení pokračuje po skypu a po telefonu. V pravidelné časy probíhá každodenně modlitební spojení na dálku, kdy se rozezvoní kostelní zvon. Během desetiminutového zvonění se v kostele modlí místní farář za vyřešení situace spojené s celosvětovou pandemií koronaviru. Zvonění je znamení toho, že si přejeme pokoj a bezpečí pro všechny místní i pro jejich přátele a příbuzné. Kdo chce, může se jakkoli připojit – myšlenkou, zastavením, přáním dobra. Myslím, že hodně lidí, kteří se nepokládají za věřící, se zkusí nějakým způsobem pomodlit.

V těchto dnech se také dotváří podoby on-line kontemplativních duchovních cvičení pro veřejnost. Zatím je připravený čtyřdenní kurzu kontemplace – kontemplativním duchovním cvičením, které bude možné absolvovat v bezpečí domova nebo jiného útulného místa. Je vhodné jak pro první uvedení na cestu kontemplace, tak pro prohloubení dosavadní praxe.

Kurz povedu já a každý den bude obsahovat:

– tři bloky meditace (s praktickými doporučeními k jejímu provádění),

– promluvu doprovázejícího,

– bohoslužbu slova pro zájemce,

Bude poskytnuta i možnost osobního rozhovoru (skype, zoom či telefon).

Promluvy budou vysílány online v předem ohlášeném čase. Zároveň budou natočeny pro pozdější přehrání kdykoli. Čas a technický způsob osobních rozhovorů se bude domlouvat individuálně.

Jaké formy pomoci poskytujete?

Poskytuje psychologickou a duchovní podporu na vyžádání. Většinou jsou přibližně tři podpůrné kontakty denně. Týkají se zejména vnitřních nejistot a obav z dalšího vývoje.

Jak komunikujete s příslušníky společenství a veřejností? Jaké rady, doporučení, povzbuzení, varování apod. vydáváte?

Komunita mailem oznámila svým členům, širokému okruhu přátel a také obyvatelům Holostřev, že každý den v poledne se během zvonění kostelního zvonu bude přimlouvat za ochranu a požehnání – ohlasy jsou veskrze vstřícné a pozitivní. Ke zvonění se připojují velká města Plzeň, Karlovy Vary nebo Domažlice, ale i malé obce. Zvony zatím vyzvánějí na téměř dvaceti místech v různou denní dobu. Další kostely a farnosti se přidávají.

Dále různými komunikačními kanály zve komunita k odvaze, laskavé pozornosti a sdílení naděje. Komunita využívá například maily, videa, konference (jednotlivě i individuálně), skype, telefonáty… A jde převážně o sdílení pocitů. Sdělujeme si, jak nám v celé této situaci je, a povzbuzujeme se.

Autor: Kristýna Štípková.

Související články o koronaviru:

Slovanský kruh a koronavirus (1. díl série „Církve a náboženské společnosti v době pandemie“): zde.

Strašničtí evangelíci za času korony (2. díl série „Církve a náboženské společnosti v době pandemie“): zde.

Virus jako odplata (1. díl série „Náhody neexistují, aneb o koronaviru perspektivou religionisty“): zde.

Wu-chan o svátcích zesnulých (1. díl série „Čínské tradice v době koronavirové“): zde.

Skončí to hned po Pesachu: korona podle gematrie: zde.

Korona versus judaismus: zde.

Nelíbejte mezuzu: zde.

Svědkové Jehovovi: koronavirus jako znamení posledních dnů: zde.

Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments