Těsně předtím, než se kvůli pandemii uzavřely hranice, se v Praze uskutečnila přednáška José Casanovy (*1961), předního světového sociologa náboženství. Přijel na pozvání Tomáše Halíka v rámci projektu „Víra a přesvědčení nevěřících“, jenž se odehrává pod záštitou Templetonovy nadace. Projekt si mimo jiné klade za cíl přivézt do Česka špičkové experty na sekularizaci a sociologii náboženství a uspořádat s nimi jak veřejné přednášky, tak uzavřené odborné pracovní skupiny. V loňském roce již takto navštívili Prahu Paul Zulehner a Eberhart Tiefensee: v Náboženském infoservisu jsme o této akci referovali zde.
Cílem projektu je prozkoumat představy a myšlenky těch, kteří v kvantitativních výzkumech náboženského vyznání zatrhávají kolonku „žádné“: v angličtině se pro ně v posledních letech vžil výraz „nones“ (z anglického none – žádný). Casanova ve své přednášce upozornil, že vzdor dlouhodobému nárůstu počtu „nones“ se donedávna prakticky nikdo seriózně nevěnoval skutečným představám a přesvědčením, která tito lidé zastávají, a že teprve v současnosti se začínají podobné projekty množit. V první řadě zdůraznil, že v rámci této skupiny existuje velká pestrost – od skutečných ateistů a agnostiků přes „něcisty“, „apatheisty“ a „věřící bez příslušnosti“ až po ty, kteří o sobě prohlašují, že „nejsou náboženští, ale spirituální“. Casanova zdůraznil, že situace se v různých státech výrazně liší, a že tedy neexistuje pouze jediná sekularita, nýbrž mnoho různých sekularit.
Specifickým tématem přednášky byl i vztah modernizace a sekularizace, který býval významným tématem zvláště ve starší sociologii náboženství. Ta se domnívala, že modernizace (provázená zvláště urbanizací a industrializací) vede nezbytně k sekularizaci a náboženské pluralizaci. Vývoj situace v posledních šedesáti letech i specifika různých států však odborníky přinutil tuto tezi revidovat. Casanova ve své přednášce konstatoval, že se lidstvo stává zároveň stále sekulárnějším, zároveň však stále náboženštějším – a že neexistuje žádný jednoduchý vztah mezi modernizací a náboženskou pluralitou. Zmiňoval jak případy zemí, kde modernizace nevedla k sekularizaci a pluralizaci, ale naopak k prohloubení náboženskosti, tak i země, které jsou velmi pluralitní, ač v nich žádná zásadní modernizace neproběhla.
Příští mezinárodní osobností, která by měla v rámci projektu přijet, je německý sociolog Hans Joas. Jeho návštěva je plánována již na konec května tohoto roku, uvidíme tedy, nakolik s celou akcí zamíchá celosvětová pandemie coronaviru.
Náhledová fotografie: Tomáš Halík a José Casanova 9. března v Praze. Foto: Zdeněk Vojtíšek.
Související články:
Jaká je víra nevěřících: zde.
Psali jsme v Dingiru:
téma Atheismus, Dingir 12 (2), 2009, obsah: zde, plný text: zde.
Zdeněk R. Nešpor, Etablované církve v české společnosti, Dingir 20 (4), 2017, s. 120–122: zde.