V zápase o Trumpovo prezidentství hraje náboženství stále významnější a stále více rozdělující roli

Při zpravodajství o závěru procesu impeachmentu amerického prezidenta Donalda Trumpa se do českých médií nedostaly (anebo dostaly pouze okrajově) dva významné náboženské momenty.

Tím prvním byl velmi emotivní projev republikánského senátora Mitta Romneye, v němž se odmítl přidat ke svým republikánských stranickým kolegům, ale prohlásil, že prezident Trump je vinen v jednom ze zločinů (zneužití moci), které tvořily podstatu impeachmentu. Mitt Romney (*1947) je velmi známá postava americké politiky i náboženství. Jako vlivný člen Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů se roku 2002 stal guvernérem státu Massachusetts, roku 2008 byl jedním z kandidátů republikánských primárek (vyhrál je nakonec John McCain), a roku 2012 v těchto primárkách dokonce zvítězil. V souboji o úřad prezidenta USA s Barackem Obamou ale nakonec prohrál. Ve všech těchto veřejných událostech překonával handicap příslušnosti k menšinové, donedávna ostrakizované mormonské církvi. Roku 2018 se stal senátorem za „mormonský stát“ Utah.

Své prohlášení začal Romney slovy: „Jsem hluboce náboženský. Moje víra je v samém jádru toho, kdo jsem.“ Navázat na tato slova byl schopen až po téměř deseti vteřinách: „Složil jsem před Bohem nesmírně důležitou přísahu.“ Tato přísaha Romneyho údajně postavila před nejtěžší rozhodnutí jeho života a vyžádala si, aby uznal prezidenta Trumpa vinným v případě prvního ze dvou článků impeachmentu: zneužití moci. Romney dále řekl, že si je vědom toho, jak přísně ho za toto rozhodnutí odsoudí někteří voliči ve státě Utah, někteří jeho spolustraníci i sám prezident. „Copak si někdo vážně myslí, že bych akceptoval tyto důsledky z jiného důvodu než kvůli přesvědčení, že to po mně vyžaduje můj slib před Bohem?“ řekl silně pohnutý Romney kromě jiného.

Druhý pozoruhodný moment závěru impeachmentu se odehrál na Národní modlitební snídani, která se letos konala ve čtvrtek 6. února. Na vzniku snídaně se roku 1953 v době prezidenta Dwighta D. Eisenhowera podílel také známý kazatel Billy Graham. Vůdčí myšlenkou každoroční snídaně (a navazujících akcí) je přesvědčení, že různé politické názory a postoje mohou být aspoň částečně překonány modlitbou a společenstvím. V tomto duchu také hovořil před asi třemi tisíci hostů letošní hlavní řečník, ekonom, hudebník a spisovatel Arthur C. Brooks. Téma jeho řeči bylo stejné jako titul jeho poslední knihy: Miluj své nepřátele (2019). Ve vystoupení, které následovalo po Brooksovi, se prezident Trump od tohoto poselství odvrátil: „Nevím, zda s Arthurem souhlasím,“ řekl, tvrdě odsoudil své politické oponenty (Mitta Romneyho na prvním místě) a využil příležitost k agitaci pro svou prezidentskou kandidaturu. Potlesk, který jeho vystoupení provázel, demonstroval hloubku nejen politického, ale i náboženského (křesťanského) rozdělení současné americké společnosti.

Náhledová fotografie z Romneyho vystoupení.

Zdroje: The Washington Post, Religion News Service, Frankfurter Allgemeine Zeitung, Sojourners.

Psali jsme v Dingiru:

Miloš Mrázek: Víra a volby, Dingir 16 (2), 2013, s. 38–40.

Související články:

Modlitba při otevření amerického velvyslanectví v Jeruzalémě.

Mormoni zůstávají věrni republikánům.

Mediálne reakcie na úmrtie evanjelizátora Billyho Grahama.

Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments