Jubilejní sborník k poctě Luboše Kropáčka

Jubilejní sborník k poctě Luboše Kropáčka

Zdeněk Vojtíšek (ed.): Islám a křesťanství. Sborník k poctě prof. Luboše Kropáčka, Chomutov: Luboš Marek, 2019, 223 s.

Vydávat sborníky k životnímu jubileu svého akademického kolegy je zavedeným zvykem. Málokdy je však dílo věnováno tak třaskavému i palčivému tématu, jakým je vztah křesťanství a islámu, a zároveň na počest tak vyvážené osobnosti, kterou Luboš Kropáček je.

Rozličnými informacemi a přemírou vědeckých dat nabitý sborník je pro čtenáře i jubilanta mile uveden třemi proslovy. Slovy církevní historičky Kamily Veverkové, jež působí v úloze děkanky Husitské teologické fakulty, na níž jubilant až dodnes přednáší, i vedoucího katedry religionistiky, odborníka na nové náboženské směry, Zdeňka Vojtíška. Vrcholný projev pochází z pera i úst samotného oslavence Luboše Kropáčka, který svůj příspěvek nazval „O milosrdenství“. Proslov, který pojmenoval druhem blogu, je akademickým počinem i kázáním, a dovolím si říci, že stěžejní myšlenka milosrdenství je též jubilantovým životním mottem. Luboš Kropáček předkládá vizi, podle níž milosrdenství a  milosrdné činy mají obrovský potenciál převážit a potlačit radikální projevy a skutky všech abrahamovských náboženství.

Po půvabném introitu sborník nabízí sekvenci studií blízkých i vzdálenějších kolegů a souputníků ve vědeckém oboru i pedagogické činnosti. Studie se začínají v hlubokém starověku, neboť autorem prvního odborného příspěvku je religionista i egyptolog Jiří Janák. Svou přednášku „Ten, který přichází v míru: Josef egyptský a egyptský Josef“ neotřele seznamuje s postavou drahou židovství, křesťanství i islámu. Pojednává o egyptském Imhotepovi, jehož narativ později splynul, či byl začleněn do příběhu o biblickém Josefovi a vyprávění o Josefovi v Koránu.

Arabista a religionista Lukáš Nosek se svým článkem táže zda „Hovoří Korán v súře al-Má´ida o eucharistii?“. Autorův příspěvek je důkladným analytickým vědeckým pojednáním i pestrým rozhovorem badatelů o pozoruhodných verších 5. súry Koránu. V této súře se totiž dočteme o teologickém významu stolování  Ježíše s učedníky a charakteristice Ježíše jako božského proroka.

Historik Tadeáš Vala srozumitelným deskriptivním příspěvkem „Convivencia jako přežívající mýtus španělské nacionální historiografie?“ otevírá téma soužití křesťanů, Židů a muslimů v Andalusii a zprostředkovává jejich mezináboženský dialog, který měl z celé Evropy nejdelší trvání.

Arabista a historik Blízkého východu a mezinárodních vztahů Eduard Gombár předložil přehledně strukturovanou práci  „Islámský univerzalismus v mezinárodních vztazích“, vystavěnou na čtyřech sloupech islámu v historickém vývoji i v současnosti. Autor zajímavě popisuje, jak vleklé napětí mezi sunnity a ší‘ity ovlivňuje celosvětové konflikty. Soudí, že střetávání s Evropou posiluje islámský fundamentalismus. S politováním konstatuje, že agresivní přístup současného islámského fundamentalismu žel vede ke zkreslené představě o islámském náboženství a obtížnější komunikaci v mezináboženském dialogu.

Navýsost aktuální téma „Křesťané a násilí v blízkovýchodních konfliktech“ vyšlo z odborné reflexe politologa a právníka Marka Čejky. Ten vyváženě uvádí, že ačkoliv je násilí v posledních letech spojováno zejména s radikálním islámem, nemůžeme opomíjet ani militantní skupiny, které se zrodily na křesťanské půdě.

Lenka Philippová, jejíž oborovou specializací je africká diaspora v Americe, předložila ve sborníku pojednání „Národ islámu: proroci a kazatelé černošského nacionalismu.“ V závěru své studie shrnuje, „že se „Národ islámu“, ztotožňující se s biblickým Božím lidem, v posledních letech zkoumá s výhledem na „inkluzi černošské islámské ortodoxie do univerzálního muslimského bratrství.“ (s. 118)

Historik a religionista Vít Machálek  ve svém přehledovém příspěvku „Přístupy k islámu u křesťanských i sekulárních autorů“ popisuje rozličné pohledy a hodnocení islámu v historickém vývoji i v současném světě.

Gabriel Pirický se jako arabista i turkolog pustil do vyhodnocení vlastního výzkumu ve studii „Etnický islam, kultúrne partikularizmy a mýtické fakty na Slovensku a v Česku“. Zaměřil se především na statistická data, týkající se evidovaných konverzí na islám v Čechách a na Slovensku po roce 1989. Na pěkných příkladech ukázal provázanost islámu s domácí kulturou.

O výstavbě a úloze sakrálního prostoru referoval islamolog Martin Klapetek svým příspěvkem „Příklady z první generace mešit v Německu, Rakousku a Švýcarsku“.

Sinoložka a religionistka Ľubica Obuchová přispěla poutavým článkem „Křesťané a muslimové v císařské Číně“ o křesťanské a islámské misii do Čínského císařství, Číny novověku i dob nedávno minulých. V závěrečné části studie uvedla, že navzdory vydatným křesťanským misiím „počet konverzí z islámu na křesťanství nebyl velký“. (s. 182)

Akademická pracovnice Zora Hesová, zaměřující se na moderní islám ve střední a východní Evropě, obohacuje sborník tématem „Věkovitá i křehká sousedství: proměny soužití muslimů a křesťanů na Balkáně“. V kontextu historického vývoje vysvětluje zejména balkánsko-osmanský pojem komšiluk – sousedství. Připomíná důležitou skutečnost, že vzájemně prospěšné pěstování dobrých sousedských vztahů se na Balkáně realizovalo napříč náboženským a konfesním vyznáním.

Pestrý sborník uzavírá strukturovaná výběrová bibliografie jubilanta Luboše Kropáčka. Přehled publikační činnosti od roku 1964 až do roku 2019 vypovídá o autorově hlubokém badatelském ponoru i značném vývoji od historického, filologického a etnologického zaměření, k důkladnému promýšlení duchovního rozměru islámu a jeho přínosu pro současný mezináboženský dialog. Nespornou kvalitu a přínos uvedených publikací zajišťuje Kropáčkova fundovaná jazyková výbava.

Na posledních stránkách sborníku pak nalezneme anglická shrnutí jednotlivých příspěvků i medailony jejich autorů.

Sborník je dobrou inspirací všem studentům i učitelům společenskovědních oborů, zejména těm, kteří se zaměřují na dialog mezi křesťany a muslimy a jeho potenciální přínos pro současnou společnost. Především však je poctou neopominutelné osobnosti v oboru islámských studií a abrahamovských náboženství.

Náhledová fotografie: Martin Špirk.

Související článek:

Jubileum orientalisty a afrikanisty prof. Luboše Kropáčka: zde.



Budeme rádi, když napíšete přínosný komentář

avatar
1800
  Subscribe  
Upozornit na