Zpočátku by nikdo nečekal, že se Richard Alpert stane význačnou učitelskou postavou současné alternativní spirituality. Coby mladý muž totiž žádné duchovní sklony nejevil, namísto toho vystudoval psychologii na Stanfordu a v roce 1958 se mu podařilo získat prostřednictvím svého přítele místo na katedře psychologie Harvardovy univerzity. Bylo mu sedmadvacet, a byť se narodil v praktikující židovské rodině, s vírou svých rodičů se rozešel. Otevřeně se prohlašoval se za ateistu.
Působení na Harvardu mu však mělo od základů změnit život. Právě zde se setkal s mladým lektorem psychologie jménem Timothy Leary, který se měl stát jednou z největších postav psychedelického hnutí. Alpert se začal zajímat o Learyho výzkum, který se už tehdy týkal halucinogenů, a začal se spolu s ním zabývat jejich účinkem na lidskou psychiku. Spolu také zahájili Harvardský psilocybinový projekt, významný vědecký výzkum, který vycházel z praktických klinických experimentů. Learyho a Alpertovy pokusné subjekty se rekrutovaly z řad studentů Harvardu, oba muži si tak brzy získali obrovský věhlas a na účast v projektu se doslova stály fronty.
Práce s psychedeliky na jednu stranu přinesla zásadní zlom do duchovního světa obou mužů – zejména Leary začal být přesvědčen, že psychedelika vyvolávají bona fide náboženské zážitky, naprosto kvalitativně identické mystickým prožitkům vzniklým bez drog. Zároveň však oba muži začali mít brzy problém nejprve s vedením Harvardu, a později dokonce s FBI. Nadřízení s obavou sledovali, jak se na škole vytvořil trh s psychedeliky, a časem se potvrdilo podezření, že jej zásobují přímo oba vědci, když byl Alpert přistižen, jak dává studentovi LSD mimo kontext projektu. Leary pak začal zanedbávat výuku a když přestal docházet na vlastní přednášky, došla vedení trpělivost. Oba muži byli ze svých postů vyhozeni a v následujících letech se pokoušeli pokračovat v projektu mimo univerzitní prostředí. V té době měl však zejména Leary již problémy s federální policií. Celý skandál kolem projektu mimo jiné vedl k zákazu LSD a dalších psychedelických látek a jejich zařazení na seznam ilegálních drog.
Leary pokračoval ve své kariéře psychedelického psance a pronásledovaného guru hnutí hippies, jímž zůstal až do své smrti. Alperta však čekal ještě jeden zlom v jeho duchovní dráze. Koncem šedesátých let se vypravil do Indie a seznámil se zde s dvěma indickými mystiky, jógim Bhagavanem Dásem a Ním Karoli Babou. Jejich učení ho natolik ovlivnilo, že přijal jméno Ram Dass (či Baba Ram Dass) a po svém návratu do USA se začal věnovat praktikování indických náboženství. Postupně také zanechal aktivit souvisejících s psychedeliky a namísto toho se věnoval práci s umírajícími a nejrůznějším spirituálním aktivitám včetně veřejných přednášek a charitativní činnosti. Založil řadu nadací, vybudoval ášram a sepsal i několik knih, mimo jiné i slavný spis Be Here Now (v češtině vyšla pod názvem Buď tady a teď). Přestože zůstal do smrti věrný indické duchovní sféře a alternativní spiritualitě, na sklonku života se začal znovu zajímat i o judaismus, který byl jeho rodným náboženstvím.
Richard Alpert alias Baba Ram Dass zemřel 22. prosince 2019 ve věku nedožitých 89 let.
Náhledová fotografie: AP, Susan Ragan.
Související příspěvky:
Velký psychedelický pátek: zde.
Vědec jako výzkumník, vědec jako kněz: postmoderní spiritualita v akci: zde.
Evangelisté žabího jedu: zde.