V neděli 12. ledna by byl oslavil 95. narozeniny významný český indolog, buddholog a jógin Karel Werner. Nedožil se jich pouze o několik týdnů. Zemřel 26. listopadu 2019.
Mezi lety 1947 a 1951 působil Karel Werner jako asistent na Filosofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci a věnoval se studiu filosofie, klasické čínštiny a sanskrtu. Z politických důvodů byl nucen akademické prostředí opustit a v následujících letech se živil v úřednických zaměstnáních. Studiu indologie se však stále věnoval ve svém volném čase. Studie a články se mu dařilo publikovat v zahraničních časopisech, především v Anglii, západním Německu, v Indii a na Šrí Lance. Pro své zahraniční kontakty byl neustále vyšetřován Státní bezpečností a podezírán ze špionáže. Státní bezpečnosti se sice nepodařilo zajistit dostatek důkazů a Werner nepodlehl ani zastrašování při výslechu, tedy nebyl nikdy obviněn, ale i tak musel rok pracovat v uhelných dolech a následně přejít k čistě manuálním oborům. Pracoval například jako strojník v plynárně, instalatér nebo řidič tramvaje.
S postupným uvolňováním totalitního režimu v 60. letech se Karel Werner začal věnovat praxi jógy. Vedl skupinu zájemců o jógová cvičení a dařilo se mu navazovat styky se zahraničními jógovými organizacemi. Zajímal se o možná uplatnění jógy v léčbě psychiatrických onemocnění a její další terapeutická využití. V této souvislosti pracoval v letech 1967–1968 jako dokumentarista s výzkumným zaměřením v Psychiatrickém ústavu v Kroměříži a bylo mu také umožněno vycestovat na několik zahraničních setkání. Udržoval styky s Buddhistickou společností (Buddhist Society) v Londýnĕ, Buddhistickou vydavatelskou společností (Buddhist Publication Society) v Kandy na Šrí Lance, s Buddhistickým seminářem pro nauku o bytí (Buddhistisches Seminar für Seinskunde), s Jógickým ústavem ve Fuldĕ a s řádovou organizací Árja Maitréja Mandala (AMM), kterou založil v Indii Anagárika Góvinda. Věnoval se především undergroundové publikační činnosti zamĕřené na duchovní praxi a pořizoval překlady buddhistických textů a spisů. O józe také veřejně přednášel. Roku 1964 založil v Brně první jógové společenství v Československu (Klub jógy, v současnosti Joga-klub Sati).
Návrat na univerzitní půdu mu však neumožnila ani optimistická doba Pražského jara. Ačkoli v lednu 1968 podal Werner Ministerstvu školství žádost o obnovení svého akademického postavení, byla mu po dvou měsících zamítnuta. Po invazi Sovětských vojsk do Československa 21. srpna 1968 se rozhodl emigrovat do Anglie, kde nejprve pracoval jako knihovník v univerzitní knihovně v Cambridge a konzultant na tamní Churchill College, ale záhy začal přednášet na Durhamské univerzitě. Zde získal nejprve místo docenta indické filozofie a náboženství a později (1975) byl jmenován profesorem.
V letech 1975–1976 přednášel jako hostující profesor na Karnátacké státní univerzitě v indickém Dharvāru, na Benares Hindu University ve Vārāṇasī a na univerzitách v Kandy a Puně. V letech 1991–1993 byl externím (dopisujícím) členem Ústavu pro etiku a religionistiku Filozofického ústavu České akademie věd. V devadesátých letech působil jako profesor v Ústavu religionistiky Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně a pomáhal při jeho budování. V letech 2002–2007 byl hostujícím profesorem v Ústavech pro studium buddhismu na Universitě Dongguk v Kjongdžu a v Soulu. Od roku 1993 byl též čestným profesorem výzkumu na Škole orientálních a afrických studií (SOAS – School of Oriental and African Studies) Londýnské univerzity.
Mezi jeho nejvýznamnějšími publikacemi, z nichž většina se dočkala několika vydání, v češtině uveďme například Hathajóga – Základy tělesných cvičení jógických (poprvé vyšla 1969), Náboženství jižní a východní Asie (1995), Malá encyklopedie hinduismu (1996), Náboženské tradice Asie (2002), Džinismus (2013). Opomenout nelze ani jeho překladatelskou činnost, např. příručku Nyanaponiky théry Jádro buddhistické meditace (1995). Z anglicky psaných titulů připomeňme tyto: Yoga and Indian Philosophy (1977), The Heritage of the Vedas (1982), Yoga: Its Beginnings and Development (1987), The Yogi and the Mystic (1989), Symbols in Art and Religion (1990), Love Divine (1993), A Popular Dictionary of Hinduism (1994).
Náhledový obrázek: Prof. Karel Werner, 14. 3. 2012, přednáška Entering the Stream pro Buddhistickou společnost (The Buddhist Society) v Londýně, dostupné na Youtube.
Psali jsme v Dingiru:
téma Dingiru 4/2002: Jóga (plný text čísla zde)
Související příspěvky:
Jóginka, která jen šla životem
Guru Iyengar by oslavil sté narozeniny
Zemřela cvičitelka jógy Vlasta Kaplanová
Otakar Vojkůvka – svatý i jógin