Spolu se svými krajany prolévali krev na bojištích první světové války také němečtí židé. Podobně jako křesťanům kaplani poskytovali židovským vojákům útěchu rabíni, německy zvaní Feldrabbiner. Součástí německých ozbrojených složek byli někteří z nich až do nástupu Hitlera v roce 1933. V následujících měsících se do služeb Bundeswehru rabíni vedle kaplanů opět zapojí.
V pátek 20. prosince podepsala německá ministryně obrany Annegret Kramp-Karrenbauerová se zástupcem Ústřední židovské rady Josefem Schusterem dohodu o opětovném začlenění rabínů do německé armády. Deset rabínů bude poskytovat podporu židovským vojáků jak v Německu, tak na zahraničních misích. Podle vyjádření ministryně tento krok poukazuje na boj, který německá vláda vede s antisemitismem. Židé se podle ní mohou v armádě cítit doma stejně tak, jako v celém Německu.
„Jde o znamení toho, jak je armáda různorodá a otevřená. Zároveň je tento krok důležitý pro život židů v celém Německu.“
Schuster se o 20. prosinci vyjádřil jako o „historickém dni“ a Bundeswehr označil za „reflexi naší (německé) společnosti“.
Přestože německá armáda nevede oficiální statistiku o vyznání svých příslušníků, podle odhadů, založených na dobrovolných odpovědích vojáků, v jejích řadách slouží zhruba 300 židů, 1 400 muslimů a 94 000 křesťanů. V armádě zatím působili pouze luteránští a katoličtí kaplani, podle svého vyjádření má ale vláda v plánu povolit duchovní také muslimským vojákům.
Zdroje: Dw, apnews. Náhledový obrázek: Wikipedia.
Související příspěvky:
Ve Francii přibývá útoků na Židy
Politicky nekorektní Tuvia Tenenbom tentokrát o Němcích a jejich uprchlících
Duchovní v Texasu chtějí být při popravách