Indická lidová strana a její předseda Naréndra Módí (*1950) podnikli další krok ke zvýšení své popularity za cenu zhoršení vztahů s indickými muslimy. Sepětí s hnutím hinduistického náboženského nacionalismu pomáhá Indické lidové straně (BJP) k nebývalé popularitě (počet členů strany pravděpodobně zanedlouho dosáhne 100 miliónů) a přejný postoj k ideologii indického náboženského nacionalismu (tzv. hindutvy) posiluje Módího pozici předsedy indické vlády.
Po nedávném (asi politicky silně ovlivněném) rozhodnutí Nejvyššího soudu Indie ve věci pozemku bývalé Babúrovy mešity v neprospěch muslimů (psali jsme o něm zde) se dalším důvodem masivních protestů stal dodatek imigračního zákona (CAB), který schválil indický parlament 11. prosince. Protesty dosud neutichají a vyžádaly si již patrně více než deset mrtvých. Podle nového dodatku k imigračnímu zákonu z roku 1955 mohou získat indické občanství uprchlíci z Pákistánu, Afghánistánu a Bangladéše, kteří jsou hinduisty, sikhy, buddhisty, křesťany, džinisty nebo pársy, ale nikoliv muslimy. Návrh zákona totiž tvrdí, že v těchto třech sousedních muslimských zemích nemohou být muslimové pronásledováni. O zákonu a občanských nepokojích v jeho důsledku informují i některá česká média, např. zde, zde či zde).
Kritikové považují dodatek za protiústavní, diskriminační z důvodu náboženství a podkopávající sekulární charakter Indické republiky. Protesty se dějí téměř na celém území Indie, ale nejhorší situace je ve státě Ásám na severovýchodě indické federace. Hlavním důvodem tamních protestů není jen diskriminace muslimů, ale především jejich strach ze ztráty občanských práv, anebo dokonce z vyhoštění. Právě v Ásámu je totiž nejdále práce na Národním registru občanů. Do něj jsou zahrnuti jen ti, kteří přišli do Ásámu před rokem 1971 (tedy před vznikem sousední muslimské Bangladéše), a jejich potomci. Asi dva milióny muslimských obyvatel Ásámu toto kritérium nesplňuje a po přijetí dodatku jim hrozí přisouzení statutu ilegálních imigrantů, a tedy ztráta občanství a všeho, co z něj vyplývá.
Přitom možná právě kvůli Ásámu byl kontroverzní dodatek k zákonu vydán. Ásám totiž trpí velmi rychlým nárůstem počtu obyvatelstva (z 26 miliónů v roce 2001 na 31 miliónů v roce 2011), který je ve velké míře způsoben stálým přílivem imigrantů z Bangladéše, převážně muslimů. Podíl muslimů v populaci se tak stále zvyšuje a hinduističtí Ásámci se obávají, že by muslimové mohli získat ve státě většinu (podle sčítání v roce 2011 jich bylo více než 10 a půl miliónu). Tato demografická změna je zdrojem stálého napětí i násilí a také příčinou toho, že místní Ásámci masivně podporují Indickou lidovou stranu. Strana BJP se pochopitelně snaží vyřešit situaci v jejich prospěch, a to i za cenu toho, že se muslimové v Indii (tvoří téměř 15 % všech obyvatel) budou cítit stále více diskriminováni.
Podle zpráv BBC s přihlédnutím k dalším zdrojům. Náhledový snímek: The Urdu Press.
Psali jsme v Dingiru:
Stanislava Vavroušková, Bojovný hinduismus, Dingir 6 (4), 2003, s. 128–129: zde.
téma Náboženství a politika, Dingir 6 (4), 2003: zde.
téma Náboženství a národní identita, Dingir 16 (4), 2013: zde.
Související příspěvky:
Indický nejvyšší soud rozhodl spor hinduistů a muslimů v Ajódhji: zde.
Indie: Obnova „slavné hinduistické minulosti“ se dotýká i místních jmen: zde.
Masívne protesty za výstavbu hinduistického chrámu na mieste zdemolovanej mešity: zde.