Dalajlama zpochybnil instituci vědomě převtělených lamů

Vědomé převtělení patří k základním doktrínám tibetského buddhismu. Vychází z předpokladu, že převtělení velmi pokročilých duchovních – lamů – se neděje na základě jejich dosavadních skutků (karmy) jako u běžných lidí, ale na základě jejich vědomého výběru dalšího těla. Toto další tělo je označováno výrazem tulku; je to osoba, která je rozpoznána jako převtělení zesnulé významné osobnosti. Rozpoznán takto bývá malý chlapec a je následně vychováván a vzděláván jako nástupce zemřelého lamy v jeho vysokém úřadu. Rozpoznání se děje několika testy: chlapec musí osvědčit svou inteligenci, vybrat si předmět zemřelého apod. „Tulkuové byli považováni za důležitý nástroj zabezpečení duchovní a politické kontinuity klášterních institucí,“ přeložil tibetolog Josef Kolmaš tvrzení v hesle „tulku“ v Lexikonu východní moudrosti (Olomouc: Votobia 1996, s. 486).

Současný dalajlama, hlava tibetské školy gelug, je tak už čtrnáctým vědomým převtělencem. Nedávno ale XIV. dalajlama naznačil, že by toto převtělení mohlo být jeho poslední. V oficiálním komentáři k dalajlamově vystoupení při schůzce se studenty na konci října (k dispozici je zde) je uvedeno: „Ve snaze najít rovnováhu mezi udržováním tradice a moderním rozvojem prohlásila Jeho Svatost, že by se zvyku rozpoznávání převtělených lamů mohl naplnit čas. Poznamenal, že v Indii žádný takový zvyk neexistoval a neexistuje ani žádná reinkarnace Buddhy nebo Nágárdžuny. Podivoval se tomu, zda taková instituce má v demokratické společnosti vůbec místo.“ Podle zpravodajství novin The Times of India (zde) byla dalajlamova řeč ještě tvrdší: prý uvedl, že tento způsob nástupnictví je spojen s feudálním systémem a měl by už skončit. „Je třeba, aby instituce byly vlastněny lidem, nikoli jednotlivci,“ řekl podle novin The Times of India dále.

Dalajlama je bezpochyby otevřen změnám a inovacím ve své tradici. Tak je to ostatně v buddhismu docela obvyklé. Je ale možné si klást otázku, zda dalajlamovy výroky nejsou také odrazem současné politické situace. Čínské úřady mají zájem na tom, aby po smrti XIV. dalajlamy obsadil tento úřad někdo, kdo bude vůči vládě komunistické strany loajální. Může se jim podařit zkorumpovat nebo zastrašit některé významnější lamy žijící v Tibetu pod čínskou správou a přimět je k tomu, aby jako XV. dalajlamu rozpoznali toho, kdo bude Číně vyhovovat. V zájmu současného, již čtyřiaosmdesátilého dalajlamy a ostatních exilových tibetských buddhistů by pak mohlo být, aby úřad tohoto případného „čínského dalajlamy“ byl oslaben a zpochybněn.

Náhledová fotografie dalajlamy ze setkání se studenty 25. října 2019: Tenzin Choejor, zde.

Související příspěvky:

Karmapové se poprvé sešli přesně před rokem.

Tibetští buddhisté oslavili Losar.

Saga Dawa: Tibeťané slavili Buddhovy narozeniny.

Nejvíce se smrti bojí tibetští mniši, tvrdí studie.

Ve středu Čech je plánována stavba velkého buddhistického centra.

Psali jsme v Dingiru:

Téma „Tibetský buddhismus“ zde.

 

Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments