Loma Linda je městečko na jihu Kalifornie obklopené zelenou pahorkatinou, které vděčí za svůj název (šp. „krásný vršek“). Je centrem zdravotnictví a zdravého životního stylu obecně. Zdejší univerzita je průkopníkem v oblasti transplantací orgánů (byla zde například provedena úspěšná transplantace srdce paviána do těla novorozence). Obyvatelé, z nichž více než než třetina přísluší k Církvi adventistů sedmého dne, se v průměru se dožívají o 10 let více než jejich američtí krajané.
Město je jednou z takzvaných modrých zón, tedy oblastí, v nichž se lidé dožívají podstatně vyššího věku než ostatní občané daného státu a ve kterých tvoří nezanedbatelné procento lidé s věkem vyšším než 100 let. Termín „modrá zóna“ poprvé použil badatel a spisovatel Dan Buettner v roce 2005 v článku pro National Geographic. Kromě Loma Lindy do seznamu zařadil řecký ostrov Ikaria, poloostrov Nicoya v jihoamerické Kostarice, italskou Sardinii a Okinawu v Japonsku.
Mezi příčinami nebývale vysokého věku adventistů z Loma Lindy je zřejmě jejich vztah ke konzumaci masa. Desetina z obyvatel Loma Lindy jsou vegané, další třetina vegeteriáni, 8 % nejí žádné maso kromě ryb. Ani ostatní masu příliš neholdují a ve městě se v podstatě nedá sehnat. Zatímco průměrný Američan zkonzumuje za rok 100 kilogramů masa, na jednoho obyvatele kalifornského městečka připadá méně než 20 kilogramů.
Jedním z vědců, kteří se zabývají vztahem mezi dlouhověkostí a zdravým životním stylem, je Michael Orlich, který vedl v pořadí již druhý výzkum o zdraví adventistů v USA a Kanadě (Adventist Health Study). Výsledky dokazují, že index tělesné hmotnosti průměrného vegeteriána (BMI) nabývá hodnot kolem 23, zatímco BMI člověka konzumujícího maso se pohybuje kolem hodnoty 29.
Ze studie dále vyplývá, že adventisté a obecně lidé vyhýbající se masu mají celkově nižší krevní tlak, nižší hladinu cholesterolu, je mezi nimi nižší výskyt metabolického syndromu a cukrovky. Mají také o 22 % nižší pravděpodobnost, že onemocní rakovinou tlustého střeva.
Dále například hraje roli fakt, že se naprostá většina adventistů vyhýbá zlozvykům, kterými si lidé zpříjemňují těžkosti života. Kouří pouze jedno procento a spotřeba alkoholu je velice nízká. Naproti tomu se většina věnuje každodennímu cvičení na čerstvém vzduchu.
Orlich uvádí pět jednoduchých návyků, které stojí za delším a zdravějším životem. Je to vyhýbání se kouření, udržování indexu tělesné hmotnosti pod hranicí 25 BMI, jídelniček postavený na rostlinné stravě, pravidelná konzumace ořechů a pravidelná tělesná aktivita.
Klíčovým faktorem, zahrnujícím všechny předešlé, je jejich vírou formovaný pohled na svět. K tomuto výsledku došel soubor studií, souhrnně pojmenovaný Biopsychological religion and health study, který pracoval se vzorkem 20 000 adventistů.
„Ti, kteří žili více svou vírou, měli zároveň dietnější stravu, více cvičili, celkově byli v dobrém duševním rozpoložení a méně trpěli depresemi,“ řekl o výsledcích studie její spoluautor Kelly Morton, který přednáší medicínu na lomalindské univerzitě. „Zdá se, že silnější propojení s životem církve také dává sílu do pozdních let života.“
Podle CNN, zde, stránek Loma Linda University, zde a Blue Zones, zde. Foto: Adventistický kostel v prostorách univerzity ve městě Loma Linda, Wikipedia.
Související příspěvky:
Křesťanská neziskovka Maranatha slavila 15 let svého působení
“Miluji Pána Ježíše.” Reflexe Radima Passera