Mawlid – rozporuplná oslava narozenin

Muslimové po celém světě slavili včera Mawlid – narozeniny proroka Muhammada. Svátek tradičně připadá na 12., nebo na 17. den měsíce Rabi al-awwal,[1] který letos vychází na 10. listopadu. Slovo Mawlid[2] pochází z arabského výrazu pro narození.

Muhammad je považován za posledního z proroků a potomka Izmaele. Izmael a Izák byli synové Abrahama podle křesťanství, judaismu i Islámu. Zatímco židé věří, že jsou potomky Izákovými, Arabové se považují za děti Izmaela.

Mawlid se začal slavit ve třináctém století, nicméně názory na slavení svátku se různí i dnes. Někteří muslimové považují oslavu narozenin za věc neslučující se s islámským právem. Odpůrci i přívrženci citují hadísy[3] a události z Muhammadova života, aby podpořili svůj názor,[4] avšak Mawlid je státním svátkem v mnoha islámských zemích a některé islámské školy, obchody a organizace jsou uzavřeny alespoň na část dne.

Mawlid se slaví průvody, bohatě se zdobí domy a mešity a lidé ve dnech kolem svátku darují jídlo a různé předměty na charitu a sladkosti a cukrovinky dětem. Věřící recitují básně o událostech z Prorokova života a snaží se odpustit svým nepřátelům. Ve dřívějších dobách se však svátek slavil mnohem okázaleji – velkým srocením věřících, opulentními hostinami a veřejným předáváním darů.

Ti, kteří se oslav účastnit nechtějí, tráví alespoň více času čtením Koránu a půstem. Muhammad se dle tradice narodil v pondělí, a tak je jako postní den bráno pondělí před Mawlidem.

Již od třináctého století je je oblíbenou básní Qasida burda – Báseň o plášti. Ta vypráví o chromém básníkovi, který složil báseň o Muhammadovi. Ten se mu za to ve snu zjevil, zahalil ho do svého pláště a básník po probuzení zjistil, že jej Bůh uzdravil. Viz video.

Náhledová ilustrace: Mawlid v Indonésii. Zde věřící vyrábí malé loďky, do kterých vkládají jako almužnu jídlo. Pak je vypouštejí na moře.

 

Doporučená literatura:

KROPÁČEK, Luboš: Duchovní cesty islámu, Praha: Vyšehrad 2011.

MENDEL, Miloš: Muslimové a jejich svět: O víře, zvyklostech a smýšlení vyznavačů islámu, Praha: Dingir, 2018.

[1] Sunnitská (12. den) a šíʻitská (17.den) tradice se zde rozcházejí. Šíʻité totiž považují 17. den měsíce za den narození šestého, a posledního oběma větvemi islámu uznávaného imáma Džaʻfar as-Sádika.

[2] Z arabského مولد , také přepisováno jako mevlid, mevlit, mulud, někdy i milad.

[3] Komentáře k výrokům a skutkům Proroka.

[4] Ze strany odpůrců je svátek považován za snahu přiblížit se křesťanským oslavám narození Ježíše, jako svátek idolatrický a jako zavádění nepotřebných inovací (tento názor je oblíbený zejména u súfijů).

 

 

Související příspěvky:

Oslava “narozenin Proroka Mohameda a Ježíše” v anglikánském kostele

Kalendář: svátek Prorokovy cesty do Jeruzaléma

Prakticky, věcně a srozumitelně o islámu

 

Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments