Ľubica Obuchová: Dlouhý pochod přes Stračí most. Odkaz předků v čínském vesmírném programu
10. října 2019, v 17 h, Husitská teologická fakulta, Pacovská 350/4, Praha 4, Velká posluchárna
Vesmírný výzkum se na přelomu tisíciletí stal v ČLR významnou součástí modernizace hospodářství, předvojem zavádění nejpokrokovějších technologií do výroby. Jeho široce propagované úspěchy jsou prezentovány jako důkazy kvality čínské ekonomiky, které posilují a upevňují postavení země ve světě. Důsledným používáním čínských názvů či předváděním některých tradičních zvyklostí během letů je zdůrazňován unikátní čínský charakter jednotlivých misí. Tímto způsobem se u čínského obyvatelstva posiluje národní hrdost, vlastenectví a oddanost zemi i straně, která ji vede, a spolu s úspěchy vědy a techniky se současně navenek propaguje i tradiční čínská kultura. Zahraniční média se však kvůli tomu často potýkají s „jazykolomnými“ jmény čínských objektů na orbitě, dávají proto přednost překladům, jsou-li k dispozici. Cizincům ovšem zůstává utajeno, kolik dalších významů a symbolických jinotajů nabízejí originální názvy Číňanům, jaké pocity v nich vyvolávají – nebo mají vyvolávat. Úvodní přednáška cyklu představí nejvýznamnější projekty čínského kosmického výzkumu a změny, k nimž došlo při tvorbě jmen pro jejich součásti. V 50.–70. letech 20. století se kladl důraz na vojensky zaměřené programy, pro čínské rakety a satelity se vybírala jména inspirovaná dějinami komunistické strany. Od 90. let se inspirace hledá v starých mýtech a legendách, občas i mezi historickými postavami. Bojovné a vlastenecké názvy s kořeny v revoluční mytologii zůstaly nadále vyhrazeny pro silovou sféru.