Nejvyšší soud USA v roce 1962 svou interpretací Prvního dodatku k americké ústavě zakázal organizované modlitby na veřejných školách, neomezil však právo studentů vyjadřovat svou náboženskou příslušnost a víru. Agentura Pew Research Center minulý týden publikovala závěry rozsáhlého průzkumu, který se věnoval právě tomu, zda a jak se studenti veřejných středních škol (věk 13 – 17 let) s náboženskými projevy setkávají, popř. jak se sami projevují. Podle jeho autorů se jedná o první takto zaměřený průzkum.
Američtí sociologové např. zjistili, že čtyři z deseti studentů často (12 %) nebo někdy (27 %) vidí své spolužáky, jak se ve škole modlí před sportovním utkáním, modlitbu před jídlem pozoruje 18 %. To, že druzí vyjadřují svou náboženskou příslušnost svým zevnějškem (oblečení, šperky apod.) postřehla více než polovina z nich (často 17 %, někdy 36 %). Čtvrtina studentů má zkušenost s tím, že jiní žáci zvali druhé na náboženská setkání.
Osm procent středoškoláků bylo svědky toho, že jejich učitel vedl modlitbu ve třídě, což je podle soudního verdiktu porušením Prvního dodatku. Stejný počet žáků uvedl, že jim učitel četl z Bible, což už je podle soudu legální, pokud tak bylo činěno za účelem vzdělávání, nikoliv jako propagace náboženství.
Kromě toho, zda byli žáci svědky takového jednání, se výzkumníci ptali, zda tak respondenti sami činí. Zjistili např. to, že čtvrtina teenagerů, kteří se hlásí k nějakému vyznání, se ve škole modlí před jídlem, a třetina nosí oděv nebo symboly, kterými svou příslušnost vyjadřují. Dále z průzkumu vyplynulo, že se o náboženství více se spolužáky baví dívky (41 %) než chlapci (31 %).
Podle Pew Research Center, zde; ilustarční foto: Irene Bonacchi.
Související příspěvky:
Heslo „Bohu důvěřujeme“ na budovách amerických škol
Bezbožné mládí? Generační rozdíly na náboženské mapě světa