Náboženství explicitní a jevy náboženství blízké, označované jako implicite náboženské nebo kvazináboženské, se nepřehledně prolínají. Patří k tomu též hnutí, které i v češtině ponechalo pro praxi, již nabízí, anglický název mindfulness. Vžil se pro jeden z ústředních buddhistických stavů či kvalit mysli, který se v sanskrtu označuje jako smrti a v pálijštině sati. Zahrnuje všímavost, bdělost, bdělou pozornost, plné vědomí, zpřítomnělost či ducha-přítomnost.
Pravá všímavost je nejvyšším a nezanedbatelným článkem Vznešené či (podle jiných překladů) Ušlechtilé osmidílné stezky a počátkem transcendentního stavu Probuzení. Připravuje je pět částí praxe, které se týkají stylu života a etiky a bezprostředně mu předchází a doplňuje je pravé soustředění.
Něco z náboženské praxe přesahuje do prvků života, které obvykle nebývají označovány jako náboženské. Například takřečená civilní, neteistická či nenáboženská interpretace evangelia může být chápána jako praktická životní filosofie inspirovaná slovy a postoji Ježíše jako postavy především evangelií.
Buddhistická praxe všímavosti a vhledu se někdy bez buddhistického instrumentária (pojmů, symbolů, autorit) prolíná do terapie, například v podobě již etablované satiterapie spoluvytvořené (ve spolupráci se zahraničními kolegy) docentem v oboru psychologie Mirkem Frýbou (1943-2016), který v některých obdobích života byl théravádovým buddhistickým mnichem s mnišským jménem Kusalánanda.
Jistou analogií terapeutického civilního předkládání všímavosti jsou příručky dnes populárního hnutí mindfulness. Literatura tohoto druhu se zaměřuje na čtenáře, kteří si nestěžují na vážné duševní potíže a spíše jen se chtějí naučit čelit životním potížím, stresu a úzkosti, které navštěvují lidi aktivní, výkonné, profesně a občansky zapojené. V anotaci knihy, o níž je tu řeč, se ambiciózně mluví též o překonání depresí. Míní se však spíše výkyvy nálad, nedostatečné sebevědomí a únava než lékařsky diagnostikovaná porucha.
Bez přímé vazby na buddhismus se téma mindfulness předkládá již delší dobu. Autorem, který s tím přišel snad jako první již v sedmdesátých letech minulého století, je dnes již emeritní profesor medicíny Jon Kabat-Zinn (*1944), autor odborných studií a popularizačních knih na pomezí terapie a doporučení pro oblast životního stylu. V češtině od něj máme spisy Vědomi přítomnosti (Olomouc: Votobia, 1996, jako Uvědomujte si přítomnost znovu Olomouc: ANAG 2015) a Život samá pohroma: Jak čelit stresu, nemoci a bolesti pomocí moudrosti těla a mysli, Brno: Jan Melvil Publishing, 2016 . Je chápán jako autor nenáboženský.
Přímo se slovem mindfulness v názvu máme v češtině již více než deset publikací. Knížku, jejímž autorem je Gary Hennesey, který uvádí, že praktikuje mindfulness 40 let a dlouho působí jako učitel toho typu mediace, vydalo nakladatelství Portál. Věnuje se vzájemným přesahům mezi náboženstvím (nakladatelství vlastní římskokatolická řeholní kongregace salesiánů) na jedné a psychologií spolu s pedagogikou na druhé straně.
Publikace Mindfulness pro každý den je pojata jako praktická příručka. Výklady a k nim připojené praxe se rozloženy do osmi etap. Autor nabízí možnost věnovat každé etapě týden, s tím, že vybraná cvičení předchozích etap se začlení do další práce na sobě. Teoretické základy i návody jsou srozumitelné a zařaditelné do běžného života moderního obyvatele západního světa. Zdůrazňuje to poněkud komerčně znějící podtitul Malými krůčky k velkým změnám.
Cvičení budí dojem, že jsou snadná. Počítá se však s jejich pokračováním a rozvíjením po absolvování etap popsaných v knize. Je pravděpodobné, že pro cíle, které si kladou, tedy pracovat s nepříznivými životními okolnostmi a škodlivými emocemi, je kniha vhodná. Buddhisté, kteří sledují transcendentní stav mysli, tedy nirvánu, resp. buddhovství, by možná namítali, že meditační úsilí musí být intenzivnější než třeba dvakrát denně deset minut všímavosti k tělu, dechu, myšlenkám a obtížným aspektům života. Autor však buddhistické základy metody výslovně uznává, nicméně o Probuzení či Druhém břehu skutečnosti nepíše. Nevylučuje je ani neslibuje čtenářům, že k nim dospějí.
Kniha je knihařsky a typograficky dobře vyvedená, brožovaná podoba umožňuje prodávat ji relativně levně. Čeština překladu Lindy Bartoškové je kvalitní. Grafický doprovod, shrnutí a přehledné rozčlenění důležitých myšlenek do očíslovaných bodů ulehčuje pochopení textu.
Jde o spis nenáboženské spirituality či víry bez uvedené náboženské příslušnosti (jak to začali nazývat sociologové a demografové)? Jde o maximální přizpůsobení buddhismu (případně též jógy či advaitové meditace) modernímu a postmodernímu, snad ještě stále sekulárnímu člověku? Nebo jde o terapii, koučink a poradenství ohledně životního stylu s nepřiznaným přesahem do poloh sousedících s transcendencí? Snad není nutno to rozhodnout a je jistě možné s tím počítat jako s jevem současné kultury. A je možné to zkusit praktikovat s otevřeností pro to, co tento experiment přinese.
Gary Hennessey: Mindfulness pro každý den: Malými kroky k velkým změnám, Praha: Portál, 2019.