29. duben je pro vyznavače víry Bahá’í devátým dnem festivalu Rezván. Dvanáctidenní festival pak pokračuje do druhého května. První, devátý a dvanáctý den jsou podle bahá’ístického náboženství dny, kdy je zakázáno pracovat. Devátý den se slaví příchod Bahá’u’lláhovy rodiny do rezvánské zahrady.
Slovo rezván znamená „ráj“ a festival získal své jméno podle zahrady Rezván u řeky Tigris kousek od Bagdádu. Na tomto místě byl Baha’u’lláh1, zakladatel Bahá’í, po dvanáct dní mezi 21. dubnem a 2. květnem 1863, dokud nebyl donucen opustit Bagdád díky tlaku Osmanské říše. Již o rok dříve byl vyhnán z Perské říše právě do Bagdádu. Obě vlády – Perská i Osmanská – se snažily potlačit rychlé šíření názorů Bahá’u’lláha a jeho předchůdce Bába2 násilnou perzekucí, vězněním a mučením přívrženců nové víry. Progresivní učení Bahá’í – světová jednota, sjednocení všech náboženství i rovnost mužů a žen stála v opozici konzervativnímu postoji vládnoucí třídy imámů a kalífů v těchto zemích.
Baha’u’lláha během těchto dvanácti dnů navštívilo mnoho příznivců, kteří chtěli jemu i jeho rodině pomoci před další cestou. V přítomnosti svých synů Baha’u’lláh devátý den oznámil svou prorockou misi a prohlásil se za „manifestaci Boha“. Své učení shrnul do tří bodů: Není dovolena náboženská válka, k další manifestaci Boha nedojde dalších 1000 let a všechna jména Boha se plně zjevují v každé věci. Tato chvíle je považována za symbolický počítek náboženství Bahá’í a oddělení se od Bábismu. Zároveň odchod z Bagdádu do zahrady srovnávají věřící s Mohamedovým útěkem z Mekky do Mediny.
Dvanáctý den se celá rodina odebrala do Konstantinopole.
Dnes je devátý den svátku slaven venkovními aktivitami – pikniky, hrami, výlety, četbou a připomínáním si Baha’u’lláhovy cesty. Po celý festival (nejdůležitější v celém náboženském roce) by měly být domy ozdobeny sytými barvami. Protože Bahá’í nemá klér, během festivalu se také volí noví vůdci Duchovního shromáždění – představených náboženské obce vybíraných z komunity.
Náhledový obrázek: Zahrada Razván, Wikimedia Commons.
Použitá a doporučená literatura:
Lewis, Bernard (1984). The Jews of Islam. Princeton, New Jersey: Princeton University Press. ISBN 0-691-00807-8
Smith, Peter (2008). An Introduction to the Baha’i Faith. Cambridge: Cambridge University Press. ISBN 0-521-86251-5
Související články:
Film o historii víry baháʾích v české společnosti
Oslavy 200. výročí narození Bahá’u’lláha
Nový rok 175 víry bahá´í – nový den, obnova a příležitost k restartu
Podvečerní kolokvia na Univerzitě Karlově v Praze
1Vlastním jménem Mírzá Husajn ‘Alí (12. listopadu 1817 – 29. května 1892). Žák Báby. V exilu strávil přes čtyřicet let. Napsal mnoho náboženských děl, především pak Kitab-i-Aqdas, Kitab-i-Íqán a Skrytá slova. Tyto spisy tvoří základ svatých textů náboženství Bahá’í.
2Sajjid Alí Muhammad (20. října 1819 – 9. července 1850), Báb – doslova „Brána“. Zakladatel Bábismu – odnože šiítského islámu stojícího v opozici proti tradičnímu šiítskému kněžstvu. Báb předpověděl příchod nového poroka – Bahá’u’lláha. Během povstání v Íránu byl popraven vládní mocí.