Martin Jůna: Jan Kefer: Hermetik s českým srdcem, v edici „Život českých hermetiků“ vydáno nákladem vlastním v Jindřichově Hradci roku 2019.[1]
Martin Jůna, autor životopisů českých hermetiků a dalších děl z okruhu hermetismu,[2] napsal a na začátku tohoto roku vydal životopisnou studii o Janu Keferovi.
Jan Kefer (1906–1941) studoval hudební estetiku a filosofii na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy a dosáhl titulu doktora filosofie. Pracoval v Praze jako knihovník a muzejní komisař, působil i jako skautský vedoucí. Jeho vzorem a učitelem (s nímž se ovšem nemohl setkat osobně) byl francouzský hermetik Eliphas Lévi (1810–1875). Kefer byl praktikujícím magikem a astrologem, ale daleko širší a významnější byla jeho veřejná činnost, jíž hermetismus a okultismus popularizoval. Stal se sekretářem a roku 1937 předsedou Universalie, společnosti českých hermetiků, a dovedl ji k popularitě, která je možná v hermetickém prostředí až světově unikátní. Byl též hlavním redaktorem reprezentativního spolkového časopisu Logos a autorem děl Syntetická magie, Theurgie, Theurgie magické evokace, Praktická astrologie aneb umění předvídání a boje proti osudu a dalších. Byl zatčen za okupace a zemřel v koncentračním táboře.
Martinu Jůnovi se podařilo shromáždit velmi zajímavé materiály z Keferova života a občas i „zaběhnout“ do zajímavostí z životů jeho blízkých. Poznámkový aparát je bohatý a prokazuje autorovu velkou pečlivost, ale přece jen ne vždy obsahuje úplné a dohledatelné odkazy na zdroje autorových tvrzení. Ke své studii připojil i Keferovu bibliografii.
Na knize se kromě Jůny podíleli další autoři sympatizující s hermetismem a aktivní na české hermetické scéně. Předmluvu napsal Milan Nakonečný, nestor bádání o novodobé české hermetické tradici. Kniha má – poněkud nezvykle – tři doslovy. První napsal Lukáš Loužecký (známý kromě jiného i jako badatel o díle jiného významného hermetika, Františka Bardona) a ukončil ho slovy velkého obdivu ke Keferovi. V druhém doslovu ocenil Martin Kováč, současný tajemník Univerzalie, Keferův přínos této „společnosti českých hermetiků“, a ve třetím, osobně laděném, předložil Petr Kalač, hlavní pracovník Dokumentačního centra českého hermetismu, kromě jiného i témata dalšího „keferologického“ bádání.
Tenká knížka (celkem 70 stran) sice obsahuje barevné fotografie, celkově ale působí velmi skromně. Je to dáno i jednoduchou, snad amatérskou typografií. Zajímavý je ovšem bohatý dokumentační obrazový materiál.
Související téma: Český hermetismus, Dingir, 7 (3), 2004.
Související články:
Důstojná reprezentace hermetismu (zde)
Pátá „hermetická“ konference (zde)
Večer Logosu tentokrát s alchymií (zde)
Recenze: Divadlo věčné moudrosti (zde)
Intelektuální tradicionalismus (zde)
Náhledová fotografie (Jan Kefer při svatbě s Dagmar Moosovou) z majetku Národního muzea je zveřejněna na jeho zpravodajském portále.
[1] Objednávky na adrese martinjuna@atlas.cz.
[2] Např. Jůna, Martin – Jůna, Jan. Encyklopedie okultismu, filosofie a mytologie. Čeští okultisté 19. a 20. století. Epika, Jindřichův Hradec 2010; Jůna, Martin. České tajné společnosti I. Studie o životě a smrti doktora Jana Kefera. Epika, Jindřichův Hradec 2013; Jůna, Martin. Oldřich Eliáš a Mojmír Eliáš a jejich rod. Vl. n., Jindřichův Hradec 2017.