Hermetismus, častěji pod označením západní esoterismus je dnes historicky, literárně a religionisticky zkoumán a filosoficky interpretován jako partner zavedených religiózních směrů západního světa. Probírají se jeho antické kořeny, renesanční obnova a jeho novověká cesta dějinami až k současnosti.
Klasickým představitelem hermetismu 20. století je francouzsky píšící autor původem z Alsaska Lotrinska René Adolphe Schwaller de Lubicz (1887–1961). Poslední část jména převzal od polsko-litevského spisovatele a politika s podobnými zájmy Oscara de Lubicz Milosze (1877–1939). Studoval oficiálně chemii a fyziku, zabýval se podrobně alchymií. Rodinné zázemí bylo spjato i s homeopatií.
Později se Schwaller zaměřil na interpretaci egyptské duchovní tradice zejména na základě tamní starověké sakrální architektury, které se léta na místě podrobně věnoval. Sledoval tak řečenou posvátnou geometrii. Přesvědčivě představil analogii chrámové architektury s lidským tělem. Obojí je výrazem duchovního děje a prostorem iniciace.
Akademičtí egyptologové Schwallerův typ interpretace odmítají, zdá se však, že se s nimi nerozchází, pokud jde o fakta, snad s výjimkou datování. V útlé knize (133 s.) malého formátu autor představuje ve stručném souhrnu symbolické myšlení v evoluci lidského vědomí. Pěstuje vědu o vědomí. nikoli však ve smyslu empirické psychologie. Spíše se blíží k fenomenologii. Lidské vědomí je v jeho pojetí součástí alchymického procesu v kosmickém měřítku tak, jako jeho fázemi jsou minerály a různé živé formy. Kondenzacemi tohoto děje v lidstvu jsou především symboly.
Publikace má podtitul Starý Egypt, věda a evoluce vědomi. V jistém smyslu významové jádro knihy tvoří pouze dvoustránková kapitola uprostřed knihy pod názvem Princip přítomného okamžiku (s. 77). Naznačuje se tam, bez potřebného rozvedení, praktický přístup otevírající onen typ porozumění symbolice, o nějž autorovi jde. Má jít o aktuální prožití mimočasové Přítomnosti. V následující kapitole se věnuje postavení nevyjádřené intuitivní inteligence vedle objektivního symbolu. Tím se umožňuje participace na něm.
Poukaz na živé uvědomění celistvého a plného přítomného okamžiku by mohl případně někomu připomenout dnes živé hnutí označované Mindfullness, které samo sebe pojímá jako alternativu tradičních náboženství. Hojně vydávaným autorem, ovšem bez známých vazeb na hermetismus, je i do češtiny překládaný a hojně studovaný a snad někým i praktikovaný Eckhart Tolle (*1948), který praxi podrobně popisuje. Analogie ovšem je spíše volná.
Kniha je hojně ilustrována. Obsahuje překreslené egyptské motivy jako materiál k výkladu. Publikace je až přebujele na začátku a na konci opatřena celkem šesti doprovodnými texty (úvody, předmluvami, doslovy apod.), které budí dojem, jako by chtěly autora uvádět na pravou míru nebo aspoň naplnit očekávaný rozsah publikace. Na, jak se zdá, porozumivém překladu se překvapivě podíleli tři činitelé, nakladatel knihy (v Malvernu) a znalec tematiky Jakub Hlaváček, kongeniální autor jiných textů a překladatel Jindřich Veselý a povzbudivě alternativní astrolog Ondřej Lesák.
Sám text i jeho české přetlumočení je důstojnou reprezentací hermetického myšlení a pozváním k dalšímu studiu obsáhlejších a podrobnějších Schwallerových textů, ovšem v originálu, případně jiných jazycích, a, doufejme, příslibem dalších překladů do češtiny.
René Adolphe Schwaller de Lubicz: Symbol a symbolika, Praha: Malvern, 2019
(Ilustrace znázorňující Schwallerovu analogii půdorysu egyptského chrámu s lidským tělem převzat z internetu.)