Před zhruba deseti lety byl na Slovensku i v Česku velkým společenským tématem odchod Romů do Velké Británie. Česká média se k tomuto tématu čas od času vracejí (letos například zde nebo zde), a tak uděláme drobnou poznámku i v Náboženském infoservisu.
Poznámka se týká Romů ve skotském Glasgow. Z rozhovoru se slovenským misijním pracovníkem Jurajem Institorisem, který spolu s manželkou Jarmilou pracuje ve sboru ve sboru evangelikální skotské církve Govanhill v Glasgow (viz zde), vyplývá, že v jeho oblasti žije asi tisíc Romů ze Slovenska a (v daleko menší míře) z Česka. Mimo ně a v podstatě bez kontaktu s nimi jsou na stejném místě asi tři tisíce Romů z Rumunska. O slovenské a české Romy se starají tři evangelikální společenství: jedno je vedeno černochem, druhé slovenským Romem a třetí Institorisem, který Romem není. Poslední hromadný dopis, který Jarmila Institorisová rozeslala na začátku září, ovšem obsahuje zprávu, že společenství kolem slovenského Roma zhruba po dvou letech existence v létě náhle zaniklo.
To dobře ukazuje, jak přechodné bývá angažmá Romů v křesťanské skupině (společenství Institorisových má obvykle asi 20 členů, ve vrcholném období jich bylo až asi 40). Podle Juraje Institorise je velikost tohoto společenství limitována klanovým myšlením, takže se setkávají spíše rodiny, které jsou si blízké, zatímco jiní Romové pozvání k těmto rodinám těžko přijímají. A společenství je navíc ohroženo ze strany, odkud by to člověk ovlivněný českou společenskou atmosférou asi nečekal: z pracovních úspěchů. Pokud romští muži (ženy jsou obvykle doma) naleznou dobře placenou práci, věnují se jí natolik, že na církev nemají čas. Prestiž a společenský status, kterou jim přináší práce a relativní bohatství, je pro ně cennější než status, který poskytuje církevní společenství.
Řada Romů z Glasgow, kteří jsou ve styku se třemi (nyní jen se dvěma) evangelikálními společenstvími, se stala křesťany již na Slovensku (v malé míře v Česku). Pro křesťanskou víru je získala buď Apoštolská církev na Slovensku (prezentuje se zde) nebo Křesťanská misie Maranata (svou historii prezentuje zde) s pastorem Emilem Adamem (viz zde).
Náhledová fotografie ze „dne otevřené ulice“ pochází z hromadného dopisů Institorisových.
Rozhovor s Jurajem Institorisem se uskutečnil 15. července 2018.