Třetí číslo 21. ročnílu časopisu Dingir je věnováno “komunikaci s duchovním světem”. Editorial a obsah čísla je k nahlédnutí zde.
Anotace některých příspěvků:
Pavel Hošek: Prorok lesní moudrosti
Spisovatel, malíř a spoluzakladatel skautského hnutí Ernest Thompson Seton ve svých dílech rozvíjí svébytnou náboženskou filosofii, jejímž východiskem je rozchod s fundamentalistickým křesťanstvím jeho rodinného zázemí, inspirace spirituální tradicí původních obyvatel Ameriky a filosofické domýšlení evoluční biologie. Článek je věnován hlavním charakteristickým rysům Setonovy osobité filosofické antropologie, vycházející z těchto zdrojů.
Martin Vaňáč: Biskupské odcházení
V souvislosti s podáním rezignace pražského arcibiskupa kardinála Dominika Duky po dosažení kanonického věku 75 let autor v článku sleduje postupné kroky, které vedly k zavedení pevně daných limitů pro odchod do důchodu za pontifikátu papeže Pavla VI. (1963–1978). Vedle příkladů ze současné praxe přijímání rezignací biskupů jsou zmíněny návrhy na zavedení omezení jejich působení na dobu určitou, které se v praxi Římskokatolické církve dosud neujaly.
Jan Lípa: Učení Fráni Drtikola
3. března 2018 jsme si mohli připomenout 135. výročí narození Františka Drtikola, fotografa, malíře, patriarchy českého buddhismu, ale především člověka, který nemalou měrou ovlivnil spiritualitu následujících generací. Učení Fráni Drtikola je označení jeho meditační praxe, a také společenství lidí, které tato praxe a jeho osobnost spojuje. Text vůbec poprvé zpracovává vznik a historii Drtikolova společenství z pohledu samotných žáků a přátel.
Ivan O. Štampach: Co může být komunikace s duchovním světem?
Kmenový článek Ivana Štampacha objasňuje, v jakém smyslu lze dnes mluvit o duchovním světě. Uvádí dvě pojetí poznávací hodnoty možné komunikace. Je to konstruktivismus, který předpokládá, že běžná zkušenost je vyložena jako duchovní. Esencialismus předpokládá skutečnou komunikaci, i když připouští její tlumočení v různých kulturních souvislostech.
Dále text připomíná prorocký modus komunikace zejména v tradičních náboženstvích, cestu probuzení (či osvícení) charakterizovanou spíše vlastním úsilím. Obojí se pak různě propojuje v novověkých a současných směrech a hnutích, jako jsou hermetismus, magie, kabala, channeling nebo spiritismus. Každý ze směrů je stručně charakterizován.
Jan Sušer : „Lekce Váchalová“
Komunikace s duchovním světem je téma religionisticky vděčné a nejednou navede badatele k objevu nečekanému. Svědectví o svérázných záhrobních vizích a spiritistických seancích výtvarníka J. Váchala navedlo Jana Sušera k pátrání po místě posledního odpočinku jeho první manželky Marie, jejíž odchod ze světa Váchala inspiroval k sérii 65 dřevorytů publikovaných v díle In Memoriam Marie Váchalové. Její hrob se nyní pravděpodobně podařilo identifikovat.
Zuzana M. Kostićová: Šedí andělé, zelení ďáblové
K čemu slouží lidstvu nadpřirozené bytosti? A věříme v nějaké i dnes? Lze najít přinejmenším jednu, která se zahnízdila i v naší post-sekulární kultuře, a tou je mimozemšťan. Jeho popularita neklesá, spíše naopak – jedná se o vděčné téma popkulturních produktů i amatérských výzkumů. Ať už „ufouni“ existují nebo ne, představují v mnoha ohledech nezbytnou reflexi doby a jejích klíčových témat. Jejich povaha se navíc kupodivu ani tak moc neliší od tradičních nadpřirozených bytostí. Nevěříte? Přečtěte si článek “Šedí andělé, zelení ďáblové” v posledním Dingiru!˝
Jitka Schlichtsová: Boj dobra a zla v Multivesmíru
Už od roku 2003 šíří Jana Kyslíková z Ústí nad Labem své učení především na internetu. Skupina, která si nejčastěji říká tým Boží rodiny, čítá v současnosti asi 40 aktivních členů. Tito lidé sdílejí přesvědčení, že Jana Kyslíková je ženskou inkarnací Pána Ježíše Krista, očekávají blížící se rozdělení a transformaci lidstva a záchranu s pomocí láskyplných bytostí z Multivesmíru.
Marek Dluhoš: Poselství skrytých inteligencí
Článek se zabývá významnou historickou osobností novodobé magie a okultismu – Aleisterem Crowley. Počátky jeho magického “výcviku” jsou spojeny s anglickým hermetickým řádem “Golden Dawn” (Zlatý úsvit). Za j jeho nejvyšším vedením měli být podobně jako v tehdejší Theosofické společnosti “Tajní vůdci”. Crowley později toto vedení získal v postavě inteligence zvané Aiwass, která se na něj a jeho ženu měla obrátit v Káhiře v roce 1904. Předala mu “Knihu Zákona”, jehož základním heslem bylo “Dělej, co Ty chceš, ať je cele Zákon”. Crowley se měl stát novodobým prorokem tothoto učení.
Ivan O. Štampach: Vnímat bytosti přírody není účelem, tím je služba
Jednou z podob komunikace se světem v širším smyslu duchovním je i poznávání nehmotných bytostí působících prostřednictvím dějů v živé přírodě. Má jít o bytosti jednotlivých organismů a větších celků, a ty jsou součástí a projevem duchovních světů sjednocených v Bohu.
Tím se zabývá Ing. Radomil Hradil, který pracoval v oblasti biologicko-dynamického zemědělství (přístup inspirovaný Rudolfem Steinerem) a v současné sobě píše, překládá a rediguje texty z této oblasti.
V rozhovoru, který s ním vedl Ivan Štampach, říká mimo jiné: A co se týče bytostí přírody, chce to vnímat, cvičit se ve vnímání, ale také si uvědomit, že samotné vnímání přírodních bytostí není účelem, účelem je služba. Člověk je ani vnímat nemusí, stačí, když ví, že tu jsou, a podle toho se chová.
Petr Bruna: Inspirace Francií
Nová křesťanská společenství z Francie dalekosáhle ovlivnila současnou podobu křesťanství v Evropě i ve světě. Ve 2. polovině 20. století se Francie stala laboratoří, kde se v různých formách a s různými výsledky mísily charismatická obnova, komunitní soužití, pokoncilní změny v Římskokatolické církvi s otevřeností pro laiky, ekumenismus i liturgickou pestrost nebo nové evangelizační trendy. Z několika desítek nových hnutí, společenství a komunit se některé uchytily i v České republice, našly svůj okruh příznivců a staly se pevnou součástí české křesťanské scény. Seznamte se s katolickými společenstvími původem z Francie v článku Inspirace Francií.