Nádija Murádová: Poslední dívka – svědectví ženy, která přežila genocidu jezídů, Praha: Ikar 2018, žánr: autobiografie, 340 stran.
Knihu lze rozdělit do tří částí. Příběh psaný jezídskou ženou Nádijou Murádovou se v první části dotýká prostého a těžkého života v malém městečku Kóčó poblíž Sindžáru v Iráku. Rodinný život, vztahové peripetie a každodenní práce na poli a v domácnosti. Nádija Murádová tu a tam do příběhu začleňuje popisky jezídské kultury a víry.
Druhá třetina knihy čtenáře vtahuje hluboko do konfliktu mezi jezídy a Islámským státem (ISIS). Zatímco ozbrojenci Islámského státu postupovali blíž a blíž, kurdské jednotky se úplně stáhly a nechaly jezídy napospas černě oděným jednotkám islámských radikálů.
Píše se rok 2014, celá vesnice je obklíčena, obyvatelé hladovějí a jednotky ISIS je nutí přijmout islám. Protože se všichni jezídové odmítli vzdát své víry, jednotky ISIS je nejprve okradly o majetek a pod falešnou záminkou smíru odvážejí všechny muže na kraj vesnice a postupně je jednoho po druhém postřílejí. Její matku popravili a vhodili do masového hrobu a zakryli ho pomocí buldozeru.
Všechny mladé ženy v autobuse odvážejí do Mosulu. ISIS totiž vydala zákon opřený o extrémní výklad Koránu (základní knihy islámu), podle něhož není pro věřícího islámu hříchem mít sexuální styk s nevěřící otrokyní. Z ní, jejích dvou sester a dalších žen se tedy podle tohoto zákona stávají „sabíji“ – sexuální otrokyně a služky určené k prodeji mezi vojáky a stoupence ISIS.
V Mosulu je jako majetek věnována jednomu z vůdců islámských teroristů. Když ji přivedl domů, nejprve se s ní pomodlil a potom jí znásilňoval. Po jejím pokusu o útěk ji věnoval svým strážím a poté prodal jinému stoupenci ISIS. Přežila opakované znásilňování, fyzická i psychická muka, ale nakonec zázračně unikla z Mosulu pomocí jedné z místních rodin. Nyní chce všem převyprávět svůj příběh.
Od oběti k bojovnici proti ISIS
Nádija Murádová se dokázala přenést přes hrůzné zážitky genocidy a odcestovala na Západ do Německa, kde začala hledat spřízněné duše. Připojila se k jezídské lidskoprávní organizaci Yazda a přesvědčila právničku Amal Cloonyovou, aby jí pomohla najít zákonnou cestu, jak pohnat viníky genocidy jezídů před mezinárodní soudní dvůr v Haagu.
Za její houževnatou snahu zveřejnit, čeho byla v Mosulu a jinde svědkem, byla oceněna Sacharovovou cenou za svobodu myšlení a také v České republice cenou Václava Havla za lidská práva.
Kdo jsou jezídové a jaká je jejich víra
Nádija Murádová patří mezi Jezídy. Jejich náboženská učení se předávají prostřednictvím příběhů. Na celém světě dnes údajně žije asi jeden milion jezídů. Jezídové byli v oblasti Iráku po staletí pronásledováni kvůli svojí víře. V posledních letech je začali islámští extremisté považovat za kuffar – nevěřící, kteří zaslouží smrt.
Jezídové mají své etnické tance, tradičně se oblékají do bílých šatů a nosí bílé šátky. Jejich posvátné chrámy stojí v údolí Láliš pod horou Sindžár, kam jezídové tu a tam putují, aby si odsud odnesli špetku půdy zabalenou do bílého šátku složeného do kapsy. Na důkaz pokání za své hříchy se jezídové tradičně postí a absolvují také rituál křtu. Křtí se vodou z posvátného pramenu v údolí Láliš. Nádija Murádová ale také říká, že z komunity jezídů se některé tyto původní tradice postupně vytrácejí.
Jezídové neuzavírají sňatky s lidmi jiné víry a ani nedovolují přestoupení na jejich víru. Sexuální život patří u jezídů pouze do řádného manželství. Samozřejmě dnes existují případy, kdy se mezi sebou manželé rozejdou a vezmou si někoho jiného, ale i případy, kdy mají několik žen, což si ale údajně nemůže dovolit udělat každý.
V jejich zemi působí putující náboženští učitelé, šéchové a pírové, kteří hrají na hudební nástroje a zpívají náboženské písně a vyprávějí lidem posvátné příběhy, které se v rámci své duchovní služby učí nazpaměť. Posvátným symbolem jezídů je obraz páva.
Jezídové věří v existenci Boha a občas k němu odříkávají své modlitby. Věří, že Bůh stvořil člověka a také stvořil sedm bytostí, které byly jeho zjevením, a jezídové je považují za anděly. Podle jejich mytologie Bůh stvořil vesmír z úlomků roztříštěné perly a poslal za na Zem nejvyššího anděla Táusího Malaka, který na sebe vzal podobu páva (podívejte se na přívěsek na krku Nádiji Murádové na obalu knihy) a obarvil svět barvami svého peří. Měsíc a země přitom mají být dalšími dvěma z oněch sedmi andělů.
Malak se podle mýtů setkal s prvním člověkem Adamem a rozhodl o jeho osudu na Zemi a o osudu lidstva. Anděl Malak je pro jezídy prostředníkem mezi Bohem a lidmi, a když se modlí, modlí se k nejvyššímu andělovi, aby jejich modlitby předal Bohu. Jezídové uctívají Táusího Malaka pro jeho nekonečnou oddanost Bohu a proto, že je jejich spojením se samotným stvořitelem. Jezídové se zpravidla neoblékají do modré barvy, protože ta patří andělu Malakovi a považují ji za posvátnou.
Jezídové také věří v reinkarnaci, převtělování duše, které stále žije i po smrti lidského těla. Věří také, že je Bůh posuzuje především za jejich činy, které jsou důležitější než samotná zbožnost.
Iráčtí muslimové údajně jezídskou mytologii překrucují a očerňují, aby vytvořili dojem, že jezídové uctívají ďábla, který se vzepřel Bohu, což jezídové považují za úmyslné zneuctění jejich tradice. „Je to ta nejhorší lež, která se o jezídech vypráví, ale není jediná,“ říká Nádija Murádová.
Poznámka: Výše uvedené informace o jezídech pocházejí z knihy Nádiji Murádové.
Jezídové jsou etnicko-náboženská komunita, která má údajně kořeny v národě Chaldejců a prvotním náboženským prvkem bylo dávné setkání s křesťanstvím v jeho gnostické podobě. Nejčastěji bývají jednoduše považováni za křesťany, přičemž se u nich kromě křesťanství mísí řada jiných náboženských prvků, jako třeba i judaismus, súfismus. (z článku Na dostřel od Islámského státu, dostupného zde).
Milan Kajínek, autor je šéfredaktorem českého vydání Epoch Times.
Náhledová fotografie: jezídské mladé ženy (17. 6. 2016), autor: Lilia123456, zdroj: Wikimedia Commons.
Redakce doporučuje unikátní dokumentární film o jezídech Vyznavači anděla páva (2004), dostupný je zde.