Významnou podobou současné religiozity je to, že jednotlivci nebo skupiny propojují několik náboženství. Typickým příkladem je osobní náboženství, jak o něm referuje Thomas Moore v knize, které dal přímo tento název. Lze tu vysledovat propojení libovolně vybraných prvků podle osobního vkusu a potřeby, tedy náboženský eklekticismus, někdy ne moc výstižně označovaný jako synkretismus.
Odlišná má být sdílená náboženská identita, tedy snaha prožívat více než jedno náboženství naplno a do hloubky. Příkladem může být japonský katolický kněz, člen dominikánského řádu Vincent Shigeto Oshida, který se považuje za křesťana na sto procent, ale i za buddhistu na sto procent. Říká, že je a zůstává buddhistou, který se setkal s Ježíšem Kristem.
Již před časem vyšla v češtině kniha svou koncepcí stále aktuální a stále dostupná. Její americká autorka Brenda Shoshanna sleduje tu konkrétní podobu sdílené náboženské identity, která je v USA velmi populární. Jde o lidi se židovským kulturním a náboženským zázemím, kteří přijali podněty od buddhismu. Tento mohutný fenomén již dostal i svůj název Jubu (ze slov Jew a Buddhist). Lily Císařovská, autorka mimořádně zdařilého překladu vykazujícího dobrou znalost nejen obou jazyků, ale i tématu, navrhla pro tento okruh půvabný český novotvar „žibudé“.
Mezi účastníky aktivit amerických buddhistických center jsou vysoce nadproporčně ve srovnání s jejich zastoupením v celku obyvatelstva zapojení lidé, kteří se původně hlásili nebo souběžně patří k judaismu. Religionistika se tomuto fenoménu profesionálně věnuje. Hledají se židovské motivy vedoucí tímto směrem. Co na judaismu je pro jeho příslušníky neuspokojivé a co si potřebují kompenzovat buddhismem. A jaké motivy například v kabale a chasidském hnutí ukazují podobným směrem. Tomu se zajímavě věnuje židovský autor Erich Fromm ve své knize Budete jako bohové: Radikální interpretace Starého zákona a jeho tradice.
Autorka je velmi osobní. Nabízí svůj životní příběh. Předkládá nám překvapení a zklamání, jimiž procházela od dětských let. Rozepisuje se o životě v třígenerační rodině. Píše o své přísné, pracovité babičce, o zbožně prozpěvujícím dědečkovi a nenáboženském otci. Píše o synagogách, kterými byly často místnosti v bytech sousedících souvěrců.
Shoshanna popisuje klasickou židovskou praxi, různě pojatou formální i neformální modlitbu, studium Tóry, komunitní život se sdílením radostí a starostí. Popisuje zenovou meditaci podle pojetí rinzai zenu. Nezakrývá obtížnost sladění obou životních cest. I křesťanského čtenáře zaujmou její laskavě interpretované snahy poctivě vedle sebe postavit biblické personalistické (a někdy až antropomorfní) pojetí Boha a buddhistickou vše pronikající mysl. Nezastírá problémy s propojením zenového individualismu a židovského (a podobně i křesťanského) smyslu pro společenství.
S autorčiným vyprávěním běhu života a se zpovědí z osobních vnitřních zkušeností se textem vinou doporučení ohledně životní praxe. V tomto smyslu kniha může být příručkou, jak to avizuje v podtitulu. Kolem nalézání sama sebe, otázek po smyslu, vyrovnávání se smutkem, odpouštění, pohostinnosti, utváření životních vztahů, pěstování míru a podobných témat nabízí autentické židovské, na Bibli navazující a buddhistické praktické postupy, např. různě intenzivní podoby tiché bezpředmětné meditace a bdělého prožívání každodennosti.
Při vyhodnocování vícečetné náboženské identity se obvykle ukazuje, že jedna z tradic je přece jen základní. Z klasiků sdílené identity můžeme připomenout Anthony de Mella, který si i přes rozepře s církevní autoritou ponechal křesťanskou příslušnost. Podrobné zkoumání jeho (do češtiny hojně překládaných) textů a třeba též informací z jeho soukromí ukazuje, že rozhodující u něj byl buddhismus a že jeho křesťanství je jaksi buddhistické.
U Brendy Shoshanna(ové) lze odhadnout, že jde o židovství, jemuž zenová praxe a zkušenost umožnila zachovat se. Jde o postoj podobný tomu, co do křesťanského prostředí adresuje názvem své (do češtiny bohužel zatím nepřeložené) knihy Paul F. Knitter: Without Buddha I Could not Be a Christian (Bez Buddhy bych nemohl být křesťanem).
Brenda Shoshanna: Židovská dharma: Praktická příručka k judaismu a zenu, Praha: Volvox Globator, 2010.
Náhledový obrázek: Psychology Today (zde).
O osobním náboženství a sdílené náboženské identitě viz téma „Nenáboženská spiritualita“, Dingir 22 (3): zde.
Související články:
K tématu sdílené náboženské identity: Otakar Vojkůvka – svatý i jógin: zde.
K tématu JUBU: Aleš Koukal: Kdo jsou JUBU, Dingir 8 (3), 2005: zde.