Rosikruciánská obrazotvornost v nové publikaci

Rosikruciánská obrazotvornost v nové publikaci

Druhé desetiletí našeho století přineslo zaokrouhlená výročí významných událostí západního esoterismu. Nejde přitom jen o holý fakt, že uplynulo čtyři sta let od publikovaného životního obratu Jacoba Böhma k theosofii a od vydání tří základních textů rosikruciánského hnutí, dvou manifestů a Chymické svatby. Hermetismus ve svém propojení s křesťanstvím se znovu stává aktuálním tématem. Mnoho lidí dnes opouští křesťanské církve, někteří z nich však chtějí pracovat s křesťanským motivem ve svém životě individuálně a způsobem nabízejícím alternativu vůči institučnímu křesťanství. V böhmovské theosofii a rosikruciánství spatřují pro sebe podněty.

Vedle výstavyvidea (o nichž jsme tu již referovali) a také již zde a zde připomenutých dalších knih vyšla letos publikace velkého formátu o 164 stránkách na křídovém papíře, která přehledně představuje autory a díla zakladatelského a klasického období hnutí růžového kříže.

Publikace neuvádí své autory. Pracovnice Ritmanovy knihovny José Bouman a Cis van Heertum jsou uvedeny jako editorky knihy. Text se zdá být spíše plodem dlouhodobého úsilí badatelského týmu kolem amsterdamské Ritmanovy knihovny známé též jako Bibliotheca philosophica hermetica.

Za českým vydáním stojí „Embassy of the Free Mind“, nová v Amsterdamu sídlící mezinárodní platforma, která podle vlastní charakteristiky podporuje svobodné myšlení prostřednictvím spirituality, vědy, umění, kultury, hudby a vyprávění příběhů. K českému vydání se připojil zdejší Rosekruciánský nadační fond propojený s Mezinárodní školou zlatého a růžového kříže Lectorium rosicrucianum, která má však původ také v Nizozemsku.

Jde o bohatě ilustrovanou knihu. Z děl autorů 17. století reprodukuje, popisuje a interpretuje obrazce, v nichž vyjadřují v kondenzované podobě to, co je též obsaženo v jejich textech. Někdy jsou to scenérie znázorňující hermetické postavy a děje, jindy grafy v něčem, např. svou kruhovou kompozicí, podobné mandalám, s nimiž se setkáváme např. ve vadžrajánovém buddhismu. Jejich námětem bývá propojení člověka s živly, s říšemi tvořícími duchovní, duševní a hmotný makrokosmos a s božským prazákladem.

Název v češtině mluví o božské moudrosti a Boží přírodě. V německém originálu však je „göttliche Weisheit“ a „göttliche Natur”. V českém překladu Petra Babky vykazujícím porozumění tématu je snaha odlišit moudrost, která náleží Bohu samotnému, popřípadě je s ním totožná, od přírody, která je Boží jakožto Bohu patřící, od Boha odvozená, Bohu poslušná ap. Takto opatrní autoři původního znění nebyli. Nechali promluvit panentheistický motiv, tedy téma přírody a člověka ponořených do božské všeobjímající přítomnosti.

Kniha o božské Moudrosti a její přírodě, a tím i kniha o člověku, jeho základu a smyslu, kombinuje badatelský odstup s angažovaným svědectvím. Zakladatel knihovny, podnikatel Joost Ritman (*1941), se sám hlásí k rosikruciánství a zřejmě předpokládá, že to, co shromáždil a co napsal, je pomocí člověku na jeho duchovní cestě. Na druhé straně bohatého fondu knihovny využívá Centrum dějin hermetické filosofie na Fakultě humanitních oborů amsterdamské univerzity, jehož oblastí je nepředpojaté historické a komparativní zkoumání západního esoterismu a podobných směrů. Přístupy knihovny a univerzity však nelze striktně oddělit. Kniha, o níž je tu řeč, i když je srozumitelná, čtivá a v tomto smyslu popularizující a angažovaná, snese však i akademické nároky.

José BOUMAN, Cis van HEERTUM (eds.): Božská modrost, Boží příroda. Poselství rosenkruciánských manifestů v řeči obrazů 17. století, Praha/Amsterdam: Embassy of the Free Mind a Rosekruciánský nadační fond, 2019.

Související články:

Křesťanská sociální utopie: zde.

Rosikruciánská výstava v Akademii věd: zde.

Film o theosofu Böhmovi: zde.

Hermetická klasika v Malvernu: zde.

Rosikruciánská výstava v Akademii věd: zde.

Recenze: Divadlo věčné moudrosti: zde.



Budeme rádi, když napíšete přínosný komentář

avatar
1800
  Subscribe  
Upozornit na