Setkání mormonů na Kněží hoře u Karlštejna: oslavy 90. výročí mormonské misie v Česku

V pátek a v sobotu 26. a 27. července si členové Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů připomněli 90. výročí založení misie v Československu. O okolnostech založení misie 24. července 1929 jsme psali zde.

Necelá stovka mormonů, jak se členům CJKSPD lidově říká, se sešla již v pátek v podvečerních hodinách u Zimního stadionu v Černošicích k neformálnímu posezení u táboráku a opékání buřtů. Hlavní část programu se však konala až v sobotu dopoledne ve Společenském domě v Zadní Třebani a odpoledne na Kněží hoře u Karlštejna.

Hlavními hosty dopolední panelové diskuse byli president kůlu Praha Česká republika Martin Pilka a jeho první rádce Michal Hanzal, člen rady sedmdesátníků Michal Cziesla a manželé Jakob a Tina Gehringovi, kteří teprve na počátku července vystřídali na pozici misijních presidentů Jana a Pavlínu Pohořelických.[1]

Po úvodní společné písni a modlitbě předal Martin Pilka slovo novému presidentovi misie pro Čechy a Moravu Jacobu G. Gehringovi a jeho manželce Tině. Tina Gehringová ve svém krátkém projevu vyzvedla především důležitost misie a šíření Božího slova. Jacob Gehring vzpomínal na své mládí, kdy jako misionář působil právě v Česku a dále se ve svém proslovu soustředil na význam tzv. patriarchálního požehnání. Toto požehnání je udělováno členům církve při obřadu, kdy patriarcha (muž povolaný vedením CJKSPD) vkládá ruce na hlavu příjemce a sděluje mu slova, která formou zjevení přijímá od Boha. Pronesená slova se zapisují a jsou následně příjemci předána jako osobní poselství, rady a úkoly od Boha do života. Gehring připomněl, že by se k nim každý měl ve svém životě stále vracet a hledat jejich uplatnění ve svém každodenním životě.

Ve třetí části dopoledního programu odpovídali hosté na otázky z publika. Otázky mířily na význam a sílu modlitby v životě i na zvládání nároků každodenního života a prevence syndromu vyhoření. Michal Ciesla vyjádřil svou životní zkušenost, že hledání rovnováhy a dokonalosti v životě je velmi náročná a vyčerpávající iluze. Realitu života přirovnal k žonglování. Člověk podle jeho zkušenosti neustále udržuje ve vzduchu současně několik míčků, které někdy chytá jen těsně nad zemí. Není to však podle něj nic, kvůli čemu by měl člověk propadat pocitům méněcennosti a frustrace, protože to nakonec vždy dobře dopadne. I silná a soustředěná modlitba může podle jeho slov v té chvíli velmi pomoci. Michal Hanzal jeho slova doplnil tím, že pokud už se však plnění nároků života stane tak vyčerpávající, že se dostaví silné psychické obtíže jako je syndrom vyhoření a deprese, pak doporučuje využít všech dostupných prostředků pomoci od pastorační péče přes psychoterapii a samozřejmě i vhodné medikamenty. Neocenitelnou pomoc v takových chvílích podle něj poskytnou také blízcí lidé, zejména rodina, ale také přátelé.

Po společném obědě se účastníci setkání přesunuli do Karlštějna, odkud vyrazili k památníku založení československé misie na Kněží hoře. Objekt sestavený symbolicky z 29 kamenů zde byl slavnostně odhalen 24. 7. 1944 skupinou členů církve pod vedením Josefa Roubíčka. Nyní je památník po rekonstrukci a byl osazen novou pamětní deskou. Martin Pilka ve svém proslovu vyjádřil radost z uskutečnění tohoto setkání a naději na další rozšiřování CJSKPD v Česku i dalších slovanských zemích tak, jak to ve svém projevu na tomtéž místě před 90 lety ustanovil apoštol CJKSPD John A. Widtsoe. Citoval mimo jiné tato slova: „A tak každý člen, který má svědectví o pravdivosti Církve, stává se každým svým skutkem misionářem. A proto neztrácejte jedinou příležitost stát se učiteli této nádherné nauky při každé příležitosti. (…) Toto, moji drazí, je vaše zodpovědnost. Jak velká bude vaše radost v tomto životě i v životě příštím, jestliže přivedete alespoň jednu duši zpět ke Kristu!“[2] Připomněl také zásluhy i osobní oběti Thomase Biesingera, Františky Brodilové, Arthura Gaetha, Josefa Roubíčka a dalších členů církve, kteří vzdor nepřízni státu, či dokonce okupaci a pronásledování neochvějně věřili a šířili svou víru.

Setkání bylo ukončeno modlitbou, kterou pronesl Michal Hanzal. Obracel se k Bohu s díky za dosavadní vývoj v mormonském společenství v Česku i ve světě a s prosbami o vedení v misijním působení, o duchovní obnovu a posilu všech členů církve. Připojil také prosby o moudrost a rozvážnost pro ty, kdo mají v rukou politickou moc a ovlivňují dění v Česku i na světě. Žádal Boha o uklidnění a sjednocení české společnosti a požehnání pro další misijní činnost.

[1] Rozhovor s Janem Pohořelickým jsme publikovali zde.

[2] Proslov apoštola Johna A. Windstoa na Kněží hoře, 24. 7. 1929.