Co prožívají muslimové na Slovensku

Mezi zprávami o časopise Al-Islám, jež byly zveřejněny zde před více než měsícem, byl údaj, který už neplatí: skluz v jeho vydávání se podařilo vydavateli (Islámské nadaci na Slovensku) téměř dohnat a časopis tak už skoro srovnal krok. Tři čísla tohoto časopisu, vydávaného v půlroční periodě, vyšla najednou. A je to čtení velmi zajímavé, ať už povzbudivé nebo také znepokojivé.

Všechna tři čísla (2/2017, 1/2018 a 2/2018) vnímám jako tematický koncentrát toho, co časopis přinášel v posledních letech (vychází od roku 2010). Ačkoliv témat článků je samozřejmě mnohem víc, přece dvě témata vždy vynikala. První odráží zájem vydavatele na poklidném soužití stoupenců různých náboženských tradic na Slovensku i ve světě, druhé jeho obavy z projevů protiislámských nálad zvláště ve slovenské společnosti a z rozněcování strachu a nenávisti.

O osvětové práci na poli mezináboženských vztahů referuje časopis Al-Islám v čísle 1/2018 ve třech článcích. Se zjevnou radostí se vrací k úspěšné akci v bratislavském Pálffyho paláci, při níž v dialogu vystoupili dva faráři (evangelický František Ábel a katolický Anton Ziolkovský), rabín Misha Kapustin a imám Mohamad Safwan Hasna. Zájem veřejnosti překročil podle časopisu očekávání pořadatelů a článek dělá dojem, že večer se velmi vydařil. Druhý článek referuje o tom, že takový mezináboženský dialog se daří přenášet i do regionů a k mladým lidem: za středoškoláky jezdí moderátor Mário Nicolini spolu se třemi duchovními: rabínem Kapustinem, imámem Hasnou a evangelickým teologem Ondrejem Prostredníkem. V době, kdy se časopis připravoval, měla tato čtveřice za sebou devět výjezdů a další připravovala. Na všech těchto akcích se organizačně podílí organizace „Fórum náboženstiev sveta Slovensko“ (více zde). Třetí článek o mezináboženském dialogu v čísle 1/2018 se vrací k loňské hostině při přerušení půstu, jíž se kromě muslimů účastnili i duchovní osobnosti jiných tradic. Další článek je otištěn v čísle 2/2017 pod titulkem „Americký duchovní: Postavit se na odpor islamofobii je katolické“. Je to překlad článku františkána Michaela Calabrii, ředitele centra pro arabská a islámská studia na uviverzitě sv. Bonaventury.

Druhým velkým tématem časopisu Al-Islám jsou protiislámské výpady. Jde samozřejmě především o Slovensko, ale jeden další článek se v nových třech číslech týká Česka, jiný Středoafrické republiky. Článek „Jeden a pol roka islamofobie na Slovensku“ připomíná stupňování protiislámských nálad na Slovensku od kampaně před volbami v březnu 2016 do novelizace zákona 308/1991 Sb. o svobodě náboženské víry a postavení církví a náboženských společností. Novela tohoto zákona vstoupila v platnost 1. 3. 2017 a její hlavní změna spočívá v podmínce, že pro registraci státem se k „cirkvi alebo náboženskej spoločnosti hlási najmenej 50 000 plnoletých členov, ktorí majú trvalý pobyt na území Slovenskej republiky a sú občanmi Slovenskej republiky“. Debata před přijetím tohoto nesmírně restriktivního opatření (v Česku je k registraci potřeba 300 hlásících se osob s trvalým pobytem na území ČR) ukázala, že časopis Al-Islám má do jisté míry pravdu, když tuto novelu nazval „protimuslimským zákonem“.

I pro čtenáře, který je zvyklý slyšet z Pražského hradu i českého Parlamentu leccos, je přece jen míra agresivity v této debatě trochu překvapivá. Například poslanec Stanislav Mizík (za stranu Kotleba – Ľudová strana Naše Slovensko) podle časopisu řekl: „Každý normálny Európan, kresťan či ateista, musí mať strach pred satansko-pedofilným dielom diabla, to je islamským náboženstvom.“ Postoje a výroky poslanců Kotlebovy strany jsou náplní i dalšího článku a několika stručných poznámek. Jiný článek se ohrazuje proti bulvárnímu zpracování tématu posvátnosti měst Mekky a Medíny, další pojednává o protiislámských letácích, které se našly ve slovenských kostelech. Nejvíce znepokojivé jsou ale tři články, které popisují fyzické napadení muslimské matky s dítětem v Bratislavě, výhrůžky smrtí v internetových debatách nebo agresivní snahu pořídit si fotografii zahalené muslimky.

Čtenář časopisu Al-Islám si tak alespoň částečně dokáže představit, jakými radostmi i starostmi žije muslimská komunita na Slovensku. Vzhledem k těm starostem je docela pochopitelný obranný, až poněkud ukřivděný tón, který čísly časopisu zaznívá. Jistě, slovenští muslimové mají právo sdělovat, co prožívají, ale – obávám se – právě určitá ukřivděnost jejich situaci příliš nepomáhá a posunuje vnímání této situace až k pokřivenosti. Faktická nemožnost získat registraci státu je jistě ostudná a pro komunitu muslimů velmi nepříjemná, ale například titulek „Muslimovia majú menej práv, ako iní“ (1/2015) je přece jen silně zavádějící. Společenství v podobné situaci, jako jsou muslimové, je na Slovensku více a některá disponují i větší členskou základnou. A navzdory hrůze protiislámských výpadů je třeba pamatovat, že i muslimové se těší nábožensky svobodnému prostředí demokratické republiky, kterou Slovensko přes všechny potíže bezesporu je. Takže časopisu Al-Islám, který považuji za velmi zdařilý a potřebný, bych na závěr přál méně ukřivděnosti a více nadhledu a naděje.

Psali jsme v Dingiru:

Téma Dingiru 2001/4: Současný islám: plný text čísla zde.

Související příspěvky:

Muslimové v Bratislavě: zde.

Moslimovia slávili iftár v Bratislave: zde.

Iftár v Bílém domě. Prezident Trump obnovuje vztahy s muslimy: zde.

Iftár na Novém Městě i v Bílém domě (zde).

Muslimové ve Vídni zde.

Šátky na hlavách rakouských muslimských dívek zakázány zde.

Německo: Křesťané vymírají, islám na vzestupu zde.

Pew: Počet muslimů by v Evropě rostl i bez přistěhovalectví zde.