Co je nového v Řádu českých filidů?

Co je nového v Řádu českých filidů?

Již jsme zde na základě osobního referování stručně upozornili na vznik Řádu českých filidů s tím, že jde o obnovu keltské tradice v křesťanském rámci do jisté míry nezávisle na stávajících církvích, nikoli však proti nim. Výraz filid, v množném čísle filidé, si tato skupina vybrala pro tento typ spirituality a služby v komunitě, který dále vymezují. Udělali výběr z keltské terminologie a uzpůsobili výraz češtině. Předpokládají přítomnost filidů na současném českém území v době jeho keltského osídlení a předpokládají jistou jeho kontinuitu. Některým jde o vazbu s keltskou spiritualitou přežívající v podhoubí křesťanství na britských ostrovech, jiní chtějí navazovat hlavně na předpokládané filidy českého regionu.

Filidé jsou doloženi jako starověká intelektuální vrstva Irska a jiných keltských regionů. Jsou to básníci, historici a genealogové, právníci, kteří na rozdíl od druidů podporovali křesťanskou misii a jejich vliv s křesťanstvím vzrostl. Když začali překračovat pravomoci, hrozilo jim vypovězení z Irska. Svatý Columcille se na sněmu Druim Cetta v roce 575 filidů zastal a prosadil pokračování jejich vlivu. Ve vrcholném středověku jejich působení zesláblo, nahrazeni byli bardy, ale existovat nepřestali.

Ustavení, iniciaci či ordinaci za filida získal v Irsku prostřednictvím římskokatolického kněze, který si nepřál být jmenován, nejprve autor veršů (vyšly mu sbírky Ticho, 2011, a Hvězdy, 2013, a próza Společník Barda, 2011) a hudby, hráč na harfu originální konstrukce podobnou irské, Ladislav Míšek (*1971), duchovním jménem Amairgil, podle místa, kde v současnosti sídlí, Vrchotický (Vrchotice jsou osadou města Sedlec-Prčice v okolí Příbrami).

V řádu působí rovněž Mojmír Kačirek, DiS, řádovým jménem Prokop (*1968), violista, lektor privátní výuky hudby, absolvent konzervatoře a zahraničních kurzů s hudební tématikou.

Třetí ze skupiny tvořící jádro Řádu, je Bc. Martin Gruber (*1971) s duchovním jménem Kentigern, celibátní člen řádu. Absolvoval bakalářské studium oboru Teologie křesťanských tradic na Evangelické teologické fakultě UK a působí jako duchovní Církve československé husitské (CČSH) v její plzeňské diecézi. Keltským křesťanstvím se zabývá dlouhodobě.

Jádro řádu tvoří členové, kteří se označují jako primariáni. Řád postupně seskupuje a organizuje další členky a členy přidružené dvojím možným způsobem, kteří se postupně koncentrují kolem dvou okruhů, středočeského, v němž je aktivní Amairgil, a jihočeského kolem Mirovic (okres Písek), kde tvoří ekumenické společenství Těla a Krve Páně. Aktivní tam je Kentigern.

Úkol, který čeští filidé před sebe kladou, je obnova duchovního života. Původní keltští filidé byli tak řečení „vidoucí“, věštci, proročtí básníci podobně jako obecně známější bardi. I tato nová skupina chce spojovat spiritualitu s uměním. Bratr Kentigern též píše pod svým občanským jménem odborné texty k dějinám keltského křesťanství (nejen na britských ostrovech) zejména v časopisu Getsemany. Rovněž překládá keltskou poezii. Je též autorem literárních a liturgických textů. Jeho večerní liturgie svatého opata Columcilla se používá v plzeňské diecézi CČSH.

Zde je ukázka jeho vlastní tvorby:

KRKAVCI

Krkavci na pláních Harehillsu

mě za svítání volají

Tisíce mil odtud probouzím se

a jejich krákání

(nad bojišti broušené)

mě k pláči dohání

 

Krkavci –

duše Chlapcových bojovníků

z bludných míst

před věčným Blaženstvím

Já vím

teď už to vím jistě –

že vzrostlé duby Gipton Woodu

vícekrát nespatřím

 

Napsali: Martin Gruber a Ivan Štampach, obrázek převzat ze zdroje https://www.lynnebaab.com/blog/celtic-christianity-paradoxes.

Související článek:

Vznik Řádu českých filidů: zde.



Budeme rádi, když napíšete přínosný komentář

avatar
1800
  Subscribe  
Upozornit na