Spiritualita obvykle zařazovaná jako hermetická nebo západní esoterická nepotřebuje nutně pramennou lieraturu, jakou je pro křesťany Bible nebo pro muslimy Korán. Společná přesvědčení a na nich založená eventuální praxe se předávají tradicí. Přesto i zde máme klasické spisy. Ze starověku je to původně řecký soubor textů z Egypta, v nichž hlavní postavou je Hermes Trismegistos. Jeho současná vydání obvykle nesou název jeho překladu do latiny, který byl pořízen v 15. století ve Florencii, totiž Corpus hermeticum. K němu lze ještě přidružit jednostránkový text pod názvem Smaragdová deska Herma Trismegista.
Mladšími texty pokládanými za klasiku hermetismu jsou rosikruciánské texty vydané v Alsasku a Hessensku ve druhém desetiletí 17. století. Jejich vůdčí postavou je Christian Rosenkreutz. Propojují motivy západního esoterismu, zejména v podobě alchymie a křesťanství, konkrétně v jeho luterské podobě, avšak s nárokem na univerzální platnost. Jako autor spisů je uváděn luterský teolog Johann Valentin Andreae.
Jakub Hlaváček jako nakladatel (majitel vydavatelství Malvern), ale v tomto případě též jako editor připravil publikaci obsahující nový překlad spisu Chymická svatba Christiana Rosenkreutze, oba manifesty, tedy Zvěst bratrstva a Vyznání bratrstva a tři odborné studie s textovým rozborem a historickým zařazením spisů a okruhu kolem nich. O přetlumočení do češtiny se přičinil zkušený překladatel se znalostí látky Petr Babka, který v závěru poskytuje bibliografické informace.
Vydání knihy je možno dát do souvislosti s ne tak dávným čtyřstým výročím původního vydání těchto textů (vyšly v období 1614–1617). K téže příležitosti probíhá ještě do konce června v budově Akademie věd ČR v Praze na Národní třídě výstava, o které jsme zde referovali. Spolupořadatelem výstavy je amsterdamská Bibliotheca Philosophica Hermetica založená Joostem Ritmanem (*1941). Jedna ze studií je právě od tohoto významného sponzora hermetických, esoterických a mystických zájmů. Nezávislá knihovna poskytuje zázemí i univerzitnímu centru v Amsterdamu, které se odborně věnuje tomuto segmentu duchovního života. Autory dalších dvou studií jsou španělský historik paracelsiánské a rosikruciánské tradice Carlos Gilly (*1940) a francouzský historik zaměřený na rosikruciánství a hermetismus Roland Edighofer (*1923).
Nemělo by zůstat nepovšimnuto, že vydání knihy podpořil Rosekruciánský nadační fond, který je propojen s Mezinárodní školou zlatého a růžového kříže Lectorium rosicrucianum. Dalo by se říci, že jde o kombinaci nepředpojatého vědeckého zkoumání s angažovaným předkládáním rosikruciánské látky.
Vydavatel a překladatel se rozhodli pro verzi závislou na německém názvu. Mluví (i v názvu) o „rosenkrucinských“ manifestech. Nadační fond se označuje jako rosekruciánský. Pokládám za správné vzhledem k latinskému výrazu rosicrucianum odvozeném od rosa (růže) a crux (kříž) používat v češtině výraz v podobě, jak ho uvádím v této recenzi, pokud necituji jiné použití.
Kniha má, jak to bývá u publikací Malvernu, elegantní, uměřené typografické pojetí. Na obálce je vhodně symbol Merkura/Herma, který má znázorňovat caduceus, Hermovu hůl s hady a křídly, ale nabízí se i jiné výklady. Uvnitř knihy najdeme ilustrace reprodukující dobová vydání manifestů a jiných publikací apod
Publikace doplňuje vydání v nakladatelství Baltazar z r. 1992, které obsahuje jen Chymickou svatbu v překladu musikologa a anthroposofa Jana Dostala a asi polovinu publikace tvoří komentář Rudolfa Steinera. Spolu s vydáním Corpus hermeticum (Praha: Herrmann a synové, 2007) přeloženým a důkladně okomentovaným Radkem Chlupem nabízí klasiku hermetismu pro možné historické či religionistické studium nebo pro osobní inspiraci.
J. V. Andreae: Chymická svatba Christiana Rosenkreutze a rosekruciánské manifesty – prameny a studie, Praha Malvern, 2019.
Související příspěvky:
Rosikruciánská výstava v Akademii věd
Klasické dílko křesťanského hermetismu