KOVÁŘ, František (1888–1969), kněz, teolog, jeden ze zakladatelů Církve československé husitské (dále CČSH).
Narodil se 21. září 1888 v Sebranicích u Boskovic. V letech 1900–1908 studoval na boskovickém gymnáziu, českou teologickou fakultu Karlo-Ferdinandovy univerzity absolvoval v letech 1909–1913. Na kněze vysvěcen 1913. Po působení ve farní správě byl na počátku 1. světové války povolán na teologickou fakultu Karlo-Ferdinandovy univerzity jako adjunkt. Vědecky a badatelsky se profiloval pod vlivem modernistické biblistiky (A. Loisy) a novozákonní vědy Formgeschichtliche Schule. Za doktorskou práci Ježíš Kristus jako učitel a vychovatel byl roku 1916 promován doktorem teologie. Pak středoškolský profesor náboženství. Od roku 1919 úředníkem Ministerstva školství a národní osvěty (MŠANO). Poválečné studium na FF UK ukončil druhým doktorátem. 1920–1924 se Kovář ne zcela úspěšně orientoval na získání a obhájení docentského místa v oboru srovnávací vědy náboženské na FF UK.
V Československé republice se připojil k reformistickému proudu kněžstva v římskokatolické církvi, jež navázalo na modernistický program. 8. ledna 1920 se zúčastnil schůze Klubu reformních kněží na Smíchově, z níž vzešla CČSH. Situaci v ní hodnotil jako nevykrystalizovanou, proto zvolil zprvu pravoslaví, v němž setrval do roku 1925. Pak pod vlivem patriarchy ThDr. Karla Farského do CČSH vstoupil.
Od 1. října 1926 Kovář působil při ústředí CČSH jako pedagog, teolog i organizátor vědeckého a vydavatelského života církve. Od dubna 1929 vydával odborné periodikum Náboženská revue. Roku 1935 byl ústředím církve povolán k působení na meziválečné Husově fakultě. Na podzim 1935 byl jmenován mimořádným profesorem novozákonní vědy pro CČSH. Řádné profesury dosáhl 1. ledna 1938. Po uzavření českých vysokých škol nacisty byl penzionován.
9. února 1942 zemřel patriarcha CČSH Gustav A. Procházka. Ze synod duchovenstva jednotlivých diecézí vyšel Kovář jako kandidát na místo patriarchy na prvním místě. Jeho volba se v Protektorátu Čechy a Morava nemohla uskutečnit.
Husova fakulta zahájila činnost po osvobození v červnu 1945 a Kovář se vrátil do jejího pedagogického sboru. Jako jediný kandidát na úřad patriarchy byl 29. června 1946 na volebním zasedání 2. sněmu zvolen jednomyslně patriarchou CČSH. Roku 1956 se Kovář rozhodl znovu kandidovat na úřad patriarchy. Na volebním sněmu na podzim 1956 získal 89 % voličských hlasů. Opakovaná kandidatura se stala, z důvodu jeho zdravotního stavu a stáří, chybou. Po konání nového volebního sněmu úřad roku 1961 předal nástupci, pražskému biskupu PhDr. Miroslavu Novákovi. Prof. ThDr. PhDr. František Kovář zemřel 12. června 1969. Svou teologickou i organizační činností působil na vývoj CČSH v oblasti novozákonní vědy, vysokoškolské a vydavatelské politiky a ekumenické orientace. Jeho odborné impulsy dále rozvíjeli žáci, především prof. Jindřich Mánek (1912–1977).
Dílo:
Apokalypse Petrova a její závislost na druhém listu sv. Petra. ČKD, 1912, roč. 78, č. 7–10, s. 469–476, 590–594, 682–686, 751–760.
Apokryfní Evangelium Bartolomějovo. ČKD, 1915, roč. 80, č. 10, s. 639–643.
Fariseové a saduceové, vlastním nákladem, Praha 1918, 58 s.
Království Boží na Zemi. K ideovým základům Církve československé, NO CČS Praha 1, Praha 1920, 32 s.
Filosofické myšlení hellenistického židovstva, J. Šnajdr, Kladno 1922, 244 s.
Představy pársismu a židovství o posledních věcech lidstva, F. Řivnáč, Praha 1922, 324 s.
Apokalyptická literatura židovská, J. Šnajdr, Kladno 1923, 267 s.
O náboženství I., II., ÚR CČS, Praha 1926–1927, 428 s.
Deset let Československé církve, ÚR CČS, Praha 1929, 1930, 56 s.
Synoptická evangelia, Knihovna Náboženské revue CČS, Praha 1938, 138 s.
Výklad Evangelia Janova I., vlastním nákladem, Praha 1944, 327 s.; II., 1958, 301 s.
Počátek Evangelia Lukášova, TND Blahoslav, Praha 1945, 94 s.
Výklad evangelia Markova, ÚR CČS, Praha 1941, 1945, 437 s.