Ashin Ottama po 13 letech zase v Praze

Ashin Ottama po 13 letech zase v Praze

Patrně nejznámější český théravádový mnich Ashin Ottama (*1947) žije už od roku 1970 v zahraničí. Pavel Smrčka, jak zní jeho občanské jméno, nejprve emigroval do Švýcarska, kde se začal věnovat buddhismu. Roku 1992 získal mnišské svěcení v barmském Rangúnu a následujících několik let aktivně působil v České republice. Jeho čeští žáci založili roku 1998 společenství Buddha Mangala, které je v oblasti théravádového buddhismu aktivní i v současnosti. Před třinácti lety se Ashin Ottama rozhodl odejít do ústraní. Deset let pobýval v Itálii, odkud před třemi lety přesídlil do německého kláštera Waldkloster Muttodaya v Bavorsku.

Do Česka Ashin Ottama zavítal po třinácti letech. Jeho návštěva souvisí s loňskou registrací náboženské společnosti Théravádový buddhismus u Ministerstva kultury ČR a zvolením Ashina Ottamy za člena jejího řídícího orgánu. Pražskému setkání předcházela Ottamova přednáška v Pardubicích, kterou zde zorganizoval Buddhistický spolek DÓAN. Na setkání v pražském Centru Lotus dorazilo v pondělí 13. května přes 50 účastníků. Organizátorem pražské přednášky byla výše zmíněná společnost Buddha Mangala.

Ashin Ottama

Přednášku na téma „Buddhistická moudrost“ otevřel Ashin Ottama obětováním květin Buddhovi a přibližně patnáctiminutovou meditací zaměřenou na dech a zvuk. Pak už se přednáška soustředila kolem myšlenky hledání dobrého i ve věcech, které člověk obvykle považuje spíše za negativní, jako je stárnutí a chřadnutí těla, různé neshody, nepohodlí a nedostatek. Svou myšlenku ilustroval Ashin Ottama příhodami ze svého současného domovského kláštera Muttodaya v Bavorsku, kde se žije způsobem života lesních klášterů. Ten zahrnuje hodně pobytu v přírodě, častý nedostatek pohodlí, jídla i spánku.

Pravé a původní Buddhovo učení pak Ottama stavěl do kontrastu k běžnějším a oblíbenějším formám buddhismu, které se podle něj vyznačují velkou měrou devocionality. To nejhlubší, co podle něj buddhismus obsahuje, je zbavení se zlozvyku umírání. Nemoc, stáří a smrt jsou podle něj důvodem, proč se na Zemi neustále objevují buddhové. Důležitým článkem osvobození je v Buddhově nauce moudrost, která na jedné straně přináší radost, na druhé ale strach a smutek. Střední cestou je pak osvícení, kdy se člověk dostává do vyrovnaného středu, kde není ani jeden z těchto extrémů. Poté četl několik citátů světových osobností jako Molière nebo T. S. Eliot, zmínil také některé biblické pasáže vztažené k moudrosti. Jednotlivé citáty vysvětloval a doplňoval svými zážitky z klášterního života. Ilustroval na nich pak jednotlivé prvky učení buddhismu. V poslední části své přednášky vyjádřil Ashin Ottama své přesvědčení, že nejhlubší prvky poznání buddhismu jsou nakonec velmi dobře komplementární k poznatkům moderní vědy. Pro ilustraci použil několik příkladů z oblasti biologie člověka, fyziky a chemie. Například vysvětloval, že vnímaný obraz se tvoří až v mozku, stejně jako náš život vnímáme až díky svému vědomí. Spíše než o komplementaritu se tedy jednalo o analogie, které k poznatkům vědy připodobňovaly některé principy buddhistického chápání procesů vnímání.

Náhledové foto a foto v textu: Jitka Schlichtsová

Foto v galerii: Martin Dojčár

Psali jsme v Dingiru:

1/2012: Buddhismus v české společnosti (obsah a vybrané příspěvky dostupné zde)

1/2016: Klášterní život (obsah a vybrané příspěvky dostupné zde)

Související příspěvky:

Příručka všímavosti (recenze knihy Mindfulness pro každý den)

Tibetští buddhisté oslavili Losar

Palachova sebeoběť a buddhismus

Buddhistické stúpy (v cizině i u nás)



Budeme rádi, když napíšete přínosný komentář

avatar
1800
  Subscribe  
Upozornit na