Finsko zrušilo výjimku pro svědky Jehovovy

Ve středu 27. února 2019[1] schválil finský parlament zrušení zákonné výjimky, která umožňovala osvobození svědků Jehovových z vojenské i civilní služby.[2]

Finská armáda je sice složena z profesionálů, ale je doplňována branci povolávanými na základní vojenskou službu v trvání 6 až 12 měsíců. Ta byla povinná pro všechny muže starší 18 let s výjimkou obyvatel Åland a svědků Jehovových. Mohla být ale nahrazena 11 měsíců dlouhou civilní službou.

Svědkové Jehovovi odmítali ve Finsku vykonávat vojenskou a civilní službu od konce 80. let a zákon z roku 1987 jim toto odmítnutí umožnil učinit bez právních následků. Osvobození svědků Jehovových od vojenské i civilní služby tak bylo ve Finsku v platnosti více než 30 let. „Zrušení výjimky pro svědky Jehovovi vstoupilo v platnost v pondělí 1. dubna 2019,“ sdělil ministr obrany Perttu Wasenius pro Helsingin Sanomat.

Ve Finsku žije přes 18 tisíc[3] svědků Jehovových. Odvod se každoročně týká asi 70–250 z nich. Tito mladí muži budou nyní povinni buď vykonávat vojenskou službu (to ale odmítají),[4] nebo zvolit jako náhradu službu civilní. Pokud nenastoupí ani na civilní službu, budou trestně stíháni jako ostatní obyvatelé.

Nenastoupení na civilní službu je ale nyní už zbytečné. Celosvětové ústředí změnilo roku 1996 postoj k civilní službě a mladým mužům ji dovolilo vykonávat. Proto také Jukka Palonen, mluvčí svědků Jehovových ve Finsku, zrušení výjimky v podstatě přivítal. V pondělí 1. dubna sdělil novinám Helsingin Sanomat: „Jsme rádi, že můžeme udělat něco smysluplného a užitečného pro společnost.“[5]

Nauka svědků Jehovových o odmítání vojenské i civilní služby se postupně vytvářela od období první světové války a dovršila striktními zákazy v období druhé světové války v USA. Je součástí přesvědčení svědků, že ve vztahu ke státu je nutné zachovávat „neutralitu“: na jedné straně sice např. platit daně, na druhé straně se ovšem neúčastnit aktivit, které stát podporují (například též prokazovat úctu státním symbolům). V minulosti svědkové Jehovovi tvrdili, že ten, kdo vykonává náhradní civilní službu, se dopouští kompromisu, a tím porušuje svoji neutralitu a svůj závazek vůči Bohu Jehovovi. Vykonávání civilní služby bylo tedy pro členy organizace nepřijatelné. Zdůvodňovali to tak, že vojenská služba zahrnuje možnost prolití krve a každý, kdo za ni přijímá náhradu, je také „vinen krví“.

Změnu v tomto postoji ohlásil článek „Splácejte césarovy věci césarovi“ v celosvětovém vydání časopisu Strážná věž z 1. května 1996, str. 15–20 (je k dispozici zde). Muže, kteří byli kvůli nástupu na civilní službu před vydáním tohoto článku vyloučeni a kteří se kvůli vyloučení obvykle ocitli ve velmi náročné psychické i sociální situaci, organizace ovšem nekontaktovala, změnu v učení jim nevysvětlila ani je nepozvala k opětovnému připojení. Vysvětlení tohoto nesmiřitelného postoje je pod tímto odstavcem. Je určeno českým svědkům, ale stejný vztah k vyloučeným platí celosvětově.