Popeleční středou minulý týden začalo postní období pro římské katolíky a věřící mnoha dalších západních církví. Pravoslavným křesťanům podobně jako katolíkům byzantské liturgické tradice (řeckokatolická církev) půst před Velikonocemi (Paschou) začal dnes. Svatá čtyřicátnice či Velký půst začíná Čistým pondělím 6 týdnů před Velkým (či Svatým) týdnem, který vrcholí oslavou vzkříšení Ježíše Krista. Ta letos podle juliánského kalendáře, kterým se pro výpočet data Paschy řídí naprostá většina pravoslavných, vychází na 28. dubna (podle juliánského kalendáře je to 15. duben), tedy týden po západních Velikonocích.
Velký půst je jedním ze čtyř delších postních období během církevního roku. Podle tradičních pravidel by věřící měli jíst jen menší množství suché (bez oleje) rostlinné stravy (tedy bez masa, vajec a mléka), nepít alkohol a zdržovat se manželského styku. Olej a alkohol jsou povoleny pouze v sobotu a v neděli. Součástí středomořské postní kuchyně mohou být i „mořské plody bez páteře“ (krevety, sépie, ústřice apod.).
První tři dny Velkého postu je doporučeno nejíst nic – až do speciální velkopostní bohoslužby nazývané liturgie předem posvěcených darů (a připisované sv. Řehoři Velikému) ve středu večer. Bohoslužby v období Svaté čtyřicátnice mají kající charakter a dominuje jim modlitba sv. Efréma Syrského: „Pane a Vládce života mého, chraň mne od ducha lenosti, sklíčenosti, panovačnosti a prázdnomluvnosti. Ducha pak čistoty, pokory, trpělivosti a lásky uděl mně, služebníku tvému. Ó Pane a Králi, dejž, abych viděl provinění svá a neodsuzoval bratra svého; neboť tys blahoslaven na věky věkův.“
Velkopostní liturgie v Petrohradě, 2018, Flickr.
V byzantské tradici jsou čtyři postní období: Kromě Svaté čtyřicátnice je to šestitýdenní půst před svátkem Narození Páně, dvoutýdenní v srpnu před svátkem Zesnutí přesv. Bohorodice a půst mezi Letnicemi a svátkem apoštolů Petra a Pavla). Zmíněná postní pravidla platí také pro středy a pátky během roku a některé další sváteční dny. Samotnému Velkému postu předchází tzv. syropostní týden, kdy se již nejí maso (povoleny jsou pouze ryby).
Postní pravidla však zdaleka nedodržují všichni pravoslavní křesťané. Na historickém shromáždění zástupců většiny místních pravoslavných církví (chyběla ruská a některé další církve) v roce 2016 na Krétě (tzv. Svatý a velký sněm) bylo vydáno prohlášení, které důležitost zachovávání těchto pravidel potvrzuje, avšak dodává: „Je skutečností, že mnozí věřící dnes všechny tyto předpisy nedodržují, ať již ze slabosti nebo kvůli svým životním podmínkám, ať jsou jakékoliv. Nicméně se všemi případy – kolektivními nebo individuálními – kdy jsou církevní předpisy ohledně postu uvolněné, má být ze strany Církve nakládáno s pastorační péčí […], avšak bez přehlížení hodnoty postu.“
Literatura:
Alexander Schmemann: Veľký pôst: cesta k Pasche, Prešov, 1996.
Archimandrite Akakios: Fasting in the Orthodox Church Its Theological, Pastoral, and Social Implications, Etna 1996.
Holy and Great Council: The Importance of Fasting and Its Observance Today, 2016, online.
Ilustrační obrázek: Pixabay.
Související příspěvky: